𝓗𝓮 𝓘𝓼 𝓜𝓲𝓷𝓮 𝓝𝓸𝓽 𝓨𝓸𝓾𝓻𝓼 ✔︎

✨Vyrábění✨

F: *stáli jsme tam a nevěděli co teď. No tak jsem jednoznačně prolomil ticho* co se jít projít? Nebo vyrobit Lixímu nějaké prolézačky? Nebo. Nechceš umýt okna? Umyl bych ti okna *vždycky, když se nudím tak uklízím*

Cb: umýt okna ne.. *mohl by si spadnout..* nechci tě tady dřít, když tu ani nebydlíš, ale projít by jsme se mohli *ale o čem si s ním budu zase povídat? Ahh.. Však to přece nikdy nebylo tak těžké.. Vždycky jsme se bavili hodně...* ale to s tím vyrábění prolézaček není taky špatný nápad.. Jen.. Neumím vyrábět 😅

F: *usmál jsem se* vždyť je to úplně jednoduchý. Jen budeme potřebovat nůžky, lepidlo a nějaké roličky nebo dřívka

Cb: hmm ty zrovna mám... nedávno jsem si kupoval nové nástavce na činky a nějaké roličky z toho mám

F: *o-oh činky* to je super. Dojdeš pro ně? A kde máš prosím lepidlo a nůžky?

Cb: hmm.. Budou někde v šuplíku támhle *ukázal jsem na skříň a doběhl do sklepa pro ty ruličky. A kur- ve sklepě jsem si uvědomil, co v tom jednom šuplíku mám. To nemusí vidět. Musím rychle nahoru.*

F: dobře *měl tam skříňku s 5ti šuplíky, tak jsem se podíval do prvního. Tam nic nebylo, v druhém taky ne. Ve třetím jsem našel lepidlo a ve čtvrtém nůžky a- oh.. Jak se to jen nazývá. Tojsemasinemělvidět. No ale.. Však je to dospělý muž. Rychle jsem zavřel šuplík a běžel si sednout na postel. Budu dělat. Jakoby... Jakoby nic*

Cb: Felixi!! Neotvírej ten- *panebože.. Panebože. Však u toho byly nůžky.
Nakoukl jsem do ložnice. Seděl tam a měl v ruce. Nůžky. On. To. Viděl. Proboha. Jak tam mám teď jít?!?!!*

F: *něco jsem slyšel. Huh? Že by Bin?* Bine? Je všechno v pohodě?

Cb: *seběhl jsem zpátky do sklepa, jako bych nebyl nahoře. Klid chovej se jakoby si o tom vůůůůbec nevěděl. Vyběhl jsem zpátky nahoru.* už mám ty ruličky.. Proč si volal? Děje se něco?

F: ne. Já jsem jen slyšel, jako by jsi něco volal ty...

Cb: a-aha.. To se ti asi jenom zdálo
*😅* takže... Jak začneme?

F: představ si nějakou podobu té prolézačky a prostě to slep. Nic těžkého na tom není, Binnie

Cb: o-oh, jasně. *pustil jsem se do stříhání* au *Zašeptal jsem. Trošku jsem se střihnul.*

F: *mh? Co se stal-* oh Binnie *tekla mu krev z prstíku*
počkej dojdu pro náplast *musíš dávat trošku pozor zlatíčko*

Cb: to je v pořádku, nic to není

F: ale teče ti krev *odběhl jsem do kuchyně. Když jsem jí uklízel, všiml jsem, kam náplasti dává. Ošetřil jsem mu to* tak hotovo

Cb: d-děkuju *tak to bylo Slaďoučký.. Jak se o mě staral, i přes to, že to bylo opravdu malinké... Aww 🥺. Hyune, začínám pochybovat, že ti ho vůbec vrátím...*

F: to je v pořádku *pohladil jsem ho po ruce a začal znovu slepovat prolézačku pro Lixího*

Cb: *pohladil mě po ruce- zůstal jsem tranzu.. Jak má heboučkou ručičku.. 🥺. Už, aby byl večer a zase mě objal...*

F: Binnie. Haloooo. Vzbuď se *byl úplně rudý a v tranzu*

Cb: C-co je!? Ehm.. Jo.. Ne.. Cože?

F: je všechno v pohodě? Jenom na mě koukáš, ani nemrkáš

Cb: jo je.. Všechno je v naprostém pořádku. Já jsem v pořádku.. Hehe *😁*

F: mh dobře

O hodinu později
F: *pustili jsme Lixího na podlahu a on si vesele prolézal námi vyrobenýma prolézačkama*

Cb: moc se nám to povedlo *hlavně tobě broučku 🥺*

F: to jo *😊* hlavně tobě.. Na to, že jsi říkal, že ti vyrábění nejde, tak to máš moc pěkné

Cb: *ahhh jak může být někdo takhle uwuuuu??? * d-děkuju *myslím, že červenám aaaa to nee*
Cb: 😊 Lixí.. Já.. *zadíval jsem se mu do očí. Nahnul jsem se... Blíž a blíž.. Sakra Changbine! Vzpamatuj se. Uvědomil jsem si, co dělám a vzal nůžky, co byly za ním.* já to uklidím

F: *C-co to bylo* počkej, co jsi chtěl říct *bylo na něm poznat, že chtěl říct něco jiného než to, že to uklidí*

Cb: *zvedl jsem se.. To okecáš.. To zvládneš.* mášhezkýúsměv *rychle jsem odešel do kuchyně dát nůžky na nové místo.*

F: o-oh. Počkej kam jdeš *šel jsem za ním* děkuju

Cb: *usmál jsem se na něho. Zase jsem se na něho dlouho, dlouho zadíval. Vyrušil mě zvuk telefonu.* oh to je Hyun
H: Čau Bine. Dal by jsi mi Felixe?
Cb: jasně, Felixi, Hyun chce s tebou mluvit *podal jsem mu mobil a šel do obýváku za Lixím*

F: o-oh ahoj Hyunjinnie
H: ahoj lásko, jak se ti vede? Stará se o tebe Bin dobře? Moc mi chybíš...
F: Jo, je na mě hodnej. Někdy až moc bych řekl. A.. Taky mi moc chybíš *a-ani ne. Myslím na něho, ale že by mi chyběl říct nemůžu*

Cb: *moc mu chybí... Jasně.. Jasně.. Však.. co jsi čekal?? Vždyť je to jeho přítel... 😔😑*

H: jak až moc? Obtěžuje tě nějak??

Cb: *cože.. No tak to pardon. Mám přece svoji důstojnost ne? To zase prr jako.... Jo a poslouchám.. No a?*

F: ne, to ne. Neobtěžuje mě. Tak jsem to nemyslel

Cb: *hm to si myslím.*

H: dobře, tak to jsem moc rád
H: lásko, nezlob se na mě, budu muset končit
F: dobře. Měj se hezky. Miluju tě *tipnul jsem hovor. Trochu mě mrzelo, že tento rozhovor Binnie nejspíš slyšel. Myslím, že mě má rád, ale nejsem si jistý. Nechtěl bych ho totiž nějak poranit*
F: tady máš mobil Binnie *podal jsem mu ho*

Cb: mhm.. *no nebudu lhát.. Zabolelo mě, jak mu řekl ,,miluji tě". Ale můžu si za to sám. Nevím, co jsem si myslel. Ale to je v pořádku. Teď je tady s tebou a máš si ho co nejvíc užívat a ne být smutný.* asi se dojdu vykoupat *😊*

F: Můžu jít s tebou?

💕🥰💕