Cb: kurva.. Kurva.. Kurva.. Co mám dělat?! Co mám dělat??? *chodil jsem stále do kolečka a myslel na to, co mu asi teď dělá* ahhh to ne!!! *začaly mi padat slzy.* Seugmine! Proč to nezvedáš. K sakru s tím!!! *sedl jsem si na zem a rukama se tahal za vlasy* a dost! *vstal jsem a podíval se do zrcadla.* i kdybych měl projet celej svět! Musim ho najit!!! Pořád to bude účinnější, než když tady budu sedět a řvát. *vzal jsem si sklapovací nůž.. Až ho najdu tak ho zabiju* zabiju tě ty jeden ZATRACENEJ HAJZLE!!! *do obličeje jsem si napařil černou kšiltovku a nasadil si černou roušku. Vzal jsem si rukavice a do kapsy od kožené bundy jsem hodil již zmiňovaný nůž.*
Cb: *zabouchl jsem za sebou dveře, když v tom začal zvonit telefon*
Huh SEUGMIN
Cb: SEUGMINE POMOC MI PROSÍM, PROSÍMS: co je? Co se děje? Huh... Ty breč-
Cb: stalo se něco hroznýho.. Musíš ke mně rychle přijet
S: dobře, dobře, hlavně se uklidni *tipnul jsem hovor a radši hned jsem se vydal na cestu. Asi za 10 minut jsem tam byl*
Bine! Jsem tady, jdeš mi otevřít nebo...?Cb: *típnul jsem hovor a rychle seskočil ze schodů.* Seugmineeee
S: čáu čá- ah! Fuj, to jsem se lekl. Co to do tebe vjelo?!
Cb: víš jak jsem měl crushe na Felixe?
S: no jo. Už zas začínáš?
S: to mě voláš jen kvůli tomu?Cb: no tak.. My jsme se spolu vyspali a pak jsme spolu byli a pak jsme to řekli Hyunovi a ten se hrozně nasral a potom odešel ale před tím, než odešel, řekl, že se nevidíme naposledy a my nevěděli co to znamená a pak šel Lixí na nákup a on si ho tam chytil, ale já ho zachránil, ale on ho tam začal znásilňovat a já ho potom zachránil a teď ho prostě unesl a on ho tam znásilňuje a nechce mi ho vrátit a pomooooc MUSÍŠ MI POMOCT *zaklepal jsem s ním*
S: Ježíš marja. Uklidni se! Takže vy jste teď jako spolu vztahu, ale Hyunjin ho chce pořád zpátky a teď ho unesl. Pochopil jsem to správně? *zakýval hlavou*
No dobře.. Ale jak, já ti mám pomoct? Copak jsem policajt? Zavolej si na to policiiCb: však si odborník na počítače.. A a a a vůbec.. Policajti jsou na hovno.. Než by vyhlásili pátrání, tak by Hyunjin s láskou utekl... Když jsem mu volal podařilo se mu mi říct -nápis-
S: Mhh. To mi něco říká. Můžu dovnitř?
Cb: samozřejmě, dělej co můžeš
S: *prošel jsem celý dům* takže co tu máme... Jediné co jsme našel byl tenhle šátek, šlápota od porážky a prázdná skříň-
Cb: šátek?! Huh uka- *nahrnuly se mi slzy do očí...* je na něm zlaté F.. Já nepřežiju, jestli mu něco udělá Seungmine
S: neboj se a radši mi řekni, co od mě očekáváš
Cb: však si říkal, že ti to něco říká. Musíš mi pomoct najít to místo, kde ho drží. Dojdu si pro něj osobně
S: Mhh. Mohl bych se pokusit najít jeho polohu, ale nic nezaručuju. Každopádně podle toho jak jsem říkal, že mi to něco říká, tak je to někde na druhém konci města
Cb: na druhém konci města? Hmmm *mně to nic neříká.* co k tomu potřebuješ??
S: hodilo by se mi, kdyby jsi mi půjčil počítač, ten můj je teď v opravě. Bang... Si na něho sedl
Cb: jo jasně- počkat cože 😏
S: co zas
Cb: ty a Bang jo?? 😏
S: ne *vykulil jsem oči* líbí se mi, ale je to pěknej úchyl. Vymlouval se, že potřebuje s něčím na pc pomoct a potom, když jsem ho pozval k sobě a koukal na to, tak mě začal osahávat. Tak jsem ho vykopnul z domu a on se teď snaží si mě získat zpátky, aspoň jako kamaráda jak romantické
Cb: o-ohh.. To je.. Zajímavé.. Ehm.. Hele už se zapnul *pohledem jsem směřoval k notebooku*
S: *pokýval jsem hlavou a sedl si k ntb* polohu jsem hledal jenom jednou tak mi to možná potrvá. Ale snažit se budu
Cb: v pohodě, dělej co můžeš *doufám, že je brouček v pořádku.*
ČTEŠ
𝓗𝓮 𝓘𝓼 𝓜𝓲𝓷𝓮 𝓝𝓸𝓽 𝓨𝓸𝓾𝓻𝓼 ✔︎
FanficHyunjin: prosímtě, nenamáhej se *šel jsem naproti němu. On pořád couval, až narazil na stěnu. Chytl jsem ho za bradu* Felixe si nezasloužíš. Zasloužíš si někoho lepšího