𝓗𝓮 𝓘𝓼 𝓜𝓲𝓷𝓮 𝓝𝓸𝓽 𝓨𝓸𝓾𝓻𝓼 ✔︎

Sad Love ☹️

H: *už je 8 ráno a já se furt nemůžu Changbinovi dovol- a no konečně* ahoj prosímtě, potřeboval bych od tebe něco ohledně Felixe. Moc by jsi mi tím pomohl
Cb: ahoj, o co jde?
H: dnes mi volali z práce. Potřebuju jet do Japonska na nějaké pracovní jednání na něco okolo 7-9 dnů. A jelikož jsi jediný, koho bych mohl požádat a komu věřím. Postaral by ses ty dny prosím o Felixe. Moc se o něho bojím, aby byl celé ty dny doma sám
Cb: *byl jsem zaskočen. Felix spí v mé ložnici. Kdo ví, jestli se přes noc ještě nesvlékl a opravdu nechci vidět co si bude myslet až se vzbudí- opravdu pochybuji o tom, že si bude něco pamatovat. No a teď tohle.. Starat se o něj přes týden? Nedělá mi to problém, ale já nevím, jestli se udržím. Já opravdu nevím co mám dělat.. Ale kamarád potřebuje pomoc no jo ale-* opravdu jsem jediný komu věříš?
H: nikdy jsi mě nezkalamal a známe se už od školky. Jsi moje jediná šance. Já dnes v 10 musím vyrazit, takže se za ním asi nestihnu stavit
Cb: Felix ještě spí.. Bojím se.. Aby si nemyslel něco špatného.. Včera byl doopravdy hrozně na mol. Pořád mluvil o slimákovi a bál se o něj
H: musíš mu to vysvětlit. Vždyť jste kamarádi to zvládneš. A kdyby náhodou nebyl ještě střízlivý, tak mu toho slimáka třeba vystřihni. Vždycky, když je na mol tak tohle dělá
Cb: ty máš jediné štěstí, že jsi můj nejlepší kamarád.
H: Už budu muset běžet. A děkuju moc. Vážím si toho. Kdyby se dělo něco naléhavého tak volej. A ohledně nějakých věcí z našeho domu.. Felix ví, kde je náhradní klíč
Cb: dobře, buď opatrný. Zatím
H: zatím *zavěsil jsem*
Cb: *uff tak jo. Co teď. Popravdě bych si přál, aby se probudil ještě nalitej. Musím si promyslet jak mu tohle vysvětlím.*

F: pomoc! Hroch!!!

Cb: *vypadá to, že moje přání bylo vyslyšeno.
Vběhl jsem do pokoje.* jaký hroch prosím tě?

F: tamhle *ukázal jsem na divně létající stvoření*

Cb: *od kdy je moucha velká jako hroch? Tomuhle já opravdu nerozumím. Jak si může splést hrocha s- raději nic.* neboj se, to jenom malinká muška ano?

F: počkat. Kde mám toho slimáka

Cb: ale notak. O tom už jsme přece mluvili, že ano?

F: prosím. Když mi nedovolíš živého, tak aspoň obrázek

Cb: *zakroutil jsem hlavou a podal mu mobil.* tady si nějakého najdi, já ti ho vytisknu. Nebo si ho můžeš nakreslit *alespoň budeš chvilku potichu*

F: tohle to je on. Ferdík.

Cb: chceš ho tedy vytisknout?

F: jojooo *zatleskal jsem*

Cb: chceš se dívat?

F: můžu?

Cb: ale určitě *usmál jsem se na něho.* pojď *natáhl jsem ruku, ale rychle jsem ji dal pryč. Musím se naučit ovládat*

F: *potom, co mi slimáka dal do ruky jsem ho obejmul* děkuju moc. Ale já mám hlad

Cb: *o-on mě objal- Já- Já- jsem v pohodě.. Joo. Počkat ptal se na něco. Já nevím. 😳* copak jsi říkal?

F: že mám hladík

Cb: ohh ty máš hladík? A copak by sis dal? *doufám, že ne hrocha nebo tak*

F: to je přece úplně jasné. Jídlo

Cb: *zadíval jsem se mu do očí. Měl je veliké. Krásné. A hlavně, plné serióznosti. To tedy znamenalo, že si ze mě nedělá srandu.* ale víš, co je tady za problém?