Secret

1. Začátek

Tak... nevím jak začít, asi napřed řeknu že v představování nejsem moc dobrá a ani jsem nikdy nebyla. Je to jedna z mála věcí, které se na mě za těch 668 let mého života nezměnily.

Tak začneme na začátku.

Bylo to v zimě roku 1347. Tu zimu mi bylo čerstvých 17 let.

Žila jsem se svou matkou Rose, otcem Robertem Moreau a dvěmi mladšími sestrami Juliette a Samanthou. Má rodina patřila mezi Francouzkou šlechtu, tudíž můj otec vlastnil panství, které stálo severně od Paříže.

Měli jsem hodně sluhů a služebných.

Já jsem například měla svou komornou, která se jmenovala Liliana, byla asi o pět let starší než já a starala se o mé pohodlí. Například mi vybírala šaty a pomáhala mi s oblékáním, česala mi vlasy, připravovala mi koupel a vždy mi nosila do komnaty snídani.

Flashback

Jedné chladné a deštivé noci někdo zabouchal na vrata našeho panství. Otec nechal stráže ho pustit dovnitř. Probudilo mne to, tak jsem se šla podívat do otcovy pracovny, odkud vycházely nějaké hlasy.Přimáčkla jsem se na dveře a poslouchala jsem je, bylo poznat že jsou tam jen dva lidé, jeden byl můj otec a ten druhý nevím kdo byl.

Najednou ale někdo prudce otevřel dveře u kterých jsem stála, takže jsem jen tak tak udržela rovnováhu abych nespadla.

,,Omlouvám se že vás vyrušuji otče, jen jsem chtěla přivítat našeho hosta'' řekla jsem a snažila jsem se zamaskovat tu trapnost z předešlého odhalení, mě jak odposlouchávám u dveří.

,, Ó ano, má oblíbená a vždy strašně zvědavá dcera Elisabeth. Elisabeth toto je Daniel, hodně cestuje a dnes se díky nepříznivému počasí potřeboval někde ubytovat, tak jsem jen slušně nabídl nocleh'' řekl mi otec a seznámil mne s okolnostmi a naším hostem.

Podívala jsem se na toho Daniela měl černé vlasy a oči měl tak tmavě hnědé že vypadali jako černé. Tělo měl samý sval a vsadím se že měl pořádně vypracované břicho. Na sobě měl obyčejné hnědé kalhoty a černou košili. Na rukou měl nějaké jizvy a na prostředníčku levé ruky měl prsten s velkým rudým kamenem.

Typovala bych ho tak na 26 možná spíš 30 let. Ale co mě na něm nejvíce děsilo ale zároveň i přitahovalo byl ten jeho pohled jakým se na mě díval, tak hladově jako by celé roky nejedl a já byla teď jediný kus masa v okolí.

Když mi došlo že je tu dost trapné ticho nemalou chvíli promluvila jsem abych to nesnesitelné ticho prolomila.

,,Danieli už jste viděl i ostatní místnosti v tomto domě?'' zeptala jsem se ho, a v podstatě jsem mu tím nabídla prohlídku našeho domu. Nevím proč jsem to udělala když mne tak děsí ale cítím jak mě néčím i přes ten strach přitahuje.

,,Ne ještě ne a děkuji za nabídku ale je už pozdě v noci a já jsem unavený. Tak pokud byste mě omluvili šel bych už spát. Jen nevím jak najít svůj pokoj.'' řekl trochu omluvně a zmateně.

,, Jistě, Elisabeth běž prosím Danielovi ukázat jeho pokoj, na prohlídku budete mít dost času zítra'' řekl můj otec rozkazem, sice mě poprosil ale i tak bych nemohla odmítnout jeho žádost i kdybych sebevíc chtěla.

,,Jistě otče. Danieli můžeme tedy jít?'' zeptala jsem se ho s mírným úsměvem. Daniel se zeširoka usmál a přikývnul.

Vyšli jsme z otcovy pracovny a zamířili jsme do pokoje pro hosty, který byl naproti tomu mému. Když jsem ho dovedla k jeho pokoji ukázala jsem mu jen rukou dveře a zamířila jsem do toho svého.