Petunie se cítila trochu hloupě, ale ten film vážně toužila vidět. Stála ve frontě a zdálo se jí, že je snad jediná sama. Všude kolem ní byly zamilované páry. Petunie si byla jistá, že do konce svého života bude sama. Bylo to vlastně logické. Kdo by chtěl ji, když mohli chtít kouzelnou, krásnou a nejchytřejší na světě Lily Evansovou? S tím se přece těžko mohla porovnávat. Petunie to vnímala jako zradu od vesmíru, Boha či kohokoliv, kdo byl za její osud zodpovědný. Blížila se k výdejně vstupenek, každou minutu popostoupila o krůček. Nejraději by už byla uvnitř, schovaná před světem v temné místnosti.
,,Dobrý večer," pozdravila Petunie kluka, který prodával vstupenky a který byl očividně mladší než ona. ,,Prosila bych jeden lístek na Přelet nad kukaččím hnízdem." Kluk přikývl a odtrhl jeden lístek z papírového kotouče. Petunie otevřela kabelku a její srdce se zběsile rozbušilo. To nemohla být pravda! V tom spěchu... ,,Já... Já jsem asi.. Já zapomněla... Moment..." koktala Petunie a přehrabovala se v kabelce, i když si moc dobře vybavovala, jak si peněženku před odchodem vyndala z kabelky, dala do ní uspořené peníze a už ji nedala zpátky. Přesto naprosto iracionálně doufala, že ji nějakým kouzlem najde. ,,Nějaký problém?" zeptal se mladý muž s knírkem, který si o kousek vedle uklízel svou vstupenku do peněženky. Petunie zavrtěla hlavou, protože tak ji to vždy učili. Nestěžuj si, neukazuj svou slabost. Takto ovšem nevychovávali toho klučinu, který vstupenky prodával. ,,Slečna si doma zapomněla peníze," řekl. Práskač. Mladý muž se podíval na Petunii a usmál se. ,,Směl bych vás pozvat?" zeptal se. ,,To... To po vás nemůžu chtít," pípla Petunie. Nebylo jí to příjemné. Zdržovala celou frontu za ní. Film chtěla vidět, to ano. A ten mladý muž byl hodný, to bezesporu. Ale... Přece nemohla žádat, aby za ní zaplatil. Než však stačila něco dalšího říct, mladý muž vytáhl z peněženky pětilibrovku a podal ji mladíkovi. Ten mu na oplátku podal vstupenku a drobné nazpátek. ,,Moc děkuji," řekla Petunie a cítila se mu vážně zavázaná. ,,Nevadí vám, že jsem si tím tak trošku vynutil vaši společnost po zbytek večera?" zeptal se mladý muž. Petunie se začervenala, trochu se usmála a zavrtěla hlavou. Nevadilo jí to ani v nejmenším. ,,Vernon," řekl a podal jí ruku. ,,Petunie," odpověděla a podala mu ruku. ,,Jak ta květina," pravil Vernon. A Petunie se snad poprvé v životě cítila jako rozkvétající rostlinka.
Petunie stihla nenápadně setřít slzy ze svých tváří, než skončily titulky. ,,Krásný film," pravil Vernon, když se v sále rozsvítilo. Petunie jen snaživě pokývala hlavou, věděla, že kdyby promluvila, rozpláče se znovu. Netušila, jestli to Vernon poznal, ale nenaléhal na ni, aby mluvila. Na toaletách se Petunie upravila a když vyšla před kino, Vernon jí nabídl rámě. Petunie přijala. Doprovodil ji až k domu. ,,Tady bydlím," řekla Petunie, zpomalila a vyvlékla svou ruku z Vernonova rámě. ,,Když počkáte, donesu peníze a..." ,,Já vás pozval. Nechci peníze," skočil jí do řeči Vernon. Ale i způsob, jakým jí skočil do řeči, byl jiný. Tak jemně jí skočil do řeči, tak hezky k ní promlouval, Petunie byla celá nesvá z jeho chování. Ráda by mu jeho laskavost nějak vrátila, ale celé dětství zažívala jen zklamání a odmítnutí, proto jen zoufale koukala a mlčela. ,,Já..." začala a přemýšlela, jestli se od dívky hodí, aby něco takového řekla. ,,Moc vám děkuji, Vernone. Užila jsem si ten film hlavně díky tomu, že jste byl se mnou." Přeformulovala svá slova, protože to, co chtěla říct doopravdy bylo hloupé, naivní a jen by ze sebe udělala hlupáka. ,,Mohl bych vás znovu vidět?" zeptal se Vernon. Petunie chtěla vběhnout do jeho náručí. Chtěla se přitisknout k jedinému člověku, který ji skutečně viděl, který si jí všímal, který se o ni zajímal. Přála si mu snést modré z nebe už jen kvůli tomu, že s ní vůbec mluvil. Místo toho se opatrně usmála a řekla: ,,Budu moc ráda, když se znovu uvidíme." Našla papírek a tužku a napsala tam telefonní číslo.
V pokoji si zapsala do deníčku: Je možné, že bych po sedmnácti letech konečně zažila štěstí?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
