....víš že tě mám hrozně moc rád. Já nevím co budu dělat jestli se mi neprobudíš."jak dokončil tyto slova tak chytl mou ruku. V tu chvíli jsem ucítila jak kapka vody padla na mou ruku, chvíli bylo ticho věděla jsem že brečí. Otevřela jsem oči ale on to nevěděl.
Začal znova mluvit"vzpomínáš jak jsme hráli tu flašku a já chtěl vždy úkol a Dylana nenapadlo nic lepšího než aby jsme si dali pusu. Toho okamžiku nikdy nebudu litovat byl to jeden z nejhezčích dnů co jsem kdy zažil. A víš proč... Protože byl s tebou" už jsem to nevydržela a začala brečet. Když Pay viděl že jsem vzhůru začal brečet ještě víc a obejmul mě.
"Ani nevíš jaký jsem o tebe měl strach. Tohle už mi nedělej."řekl a usmál se na mě
"Nebudu" řekla jsem a začali jsme se smát. Pak přišel doktor a dělal takové ty kraviny.
Celou tu dobu mě pay držel za ruku a hladil ji "Tak jste na tom dobře když to takhle půjde dál tak vás do týdne pustíme" usmal se na mě doktor
"A jak dlouho jsem byla mimo"
"4 dny každý den za vámi chodil tento maldý muž. Vlastně jen on nikdo jiní u vás nebyl." Po dokončení slov odešel a mě zacali padat slzy." Proč tu nebyl aspoň Dylan vždyť je to můj bratr."
"Nemohl musel jet za vaším tátou něco řešit byl naštvaný že za tebou nemohl. Kazdy den sním musím dělat videohovory a dávat mu informace jak na tom jsi." Usmála jsem se na něho když v tom mu začal zvonit telefon
"Zrovna volá Dylan."
Zvedl to
Hovor:
D-Cs bro jak na tom je
P-dobře
D-a už se probrala
P-jo sedí vedle mě a usmívá se
D-a můžu jí vidět
Pay se na mě podíval a já kývla na souhlas
Já-ahoj
D-nazdar prcku tak jak se cítíš
Já-dobře ale je tu na hovno jídlo
D-to bys nebyla ani ty kdyby jsis nepostěžovala na jídlo
D-a byl u tebe někdo když jsi se probouzela
Já-jo byl u mě Pay vlastně jsem se probudila diky jeho slovům
P-ty jsi to slyšela
Já-jo
D-notak hrdličky snad se nebudem hádat jo a pay mám ti vyřídit že už máš vydat tu písničku
P-jasně
D-tak ahojte doufám že se budu moct brzo vrátit
Já+pay-tak ahoj
.....
Den za dnem ubýhali. Každý den za mnou chodil Pay. Vždycky mi přinesl jídlo zacož jsem mu byla nesmírně vděčná.
Zítra mě mají pustit a už se moc těším.
"Tak už jsem tady zas" řekl pay když vcházel do dveří
"Ahoj" řekla jsem mu
"Nesu ti něco dobrého" řekl a odhalil tašu co měl za zády
Já se na něho usmála. Podal mi tašku a já si z tama hned něco vzala.
"A kdy že tě mají pustit" zeptal se
"Zítra mezi 11 a 12 přijedeš pro mě prosím"
"Samozřejmě to sis myslela že tě nechàm jet autobusem nebo jít pěšky"
"Možná"
"Tak to v žádném případě. Přijedu hned v jedenáct"
"Dobře"
Zbytek dne jsme hráli hry a povídali si
Pak už musel odejít a já byla smutná
Ale nedala jsem to znát šla jsem už spát.
Ráno mě vzbudil Pay
"Em vztávej už musíne jet"
"Kolik je"
"Půl dvanácté"
"Jak dlouho tu jsi tu"
"Už půl hodiny, mluvil jsem ještě s doktorem"
"Aha, a dylan už je doma"
"Ne ale říkal ze se brzo vrátí"
"Aha tak jedem"
"Jo jedem"
Vyjeli jsme a jeli jestě do McDonaldu
Dojeli jsme domů a
....
