Ráno jsem slyšela zvuk foťáku a padající pánvičky "Notak stáváme hrdličky"řekl dylan "A ty taky Jadne" dodal "Taky ti přeji dobré ráno bratře" Zvedla jsem se a šla do kuchyně a viděla Joshe jak se snaží něco uvařit "Nechceš pomoct" jak jsem to dořekla tak Joshovi začali padat pánvičky a ja jsem dostala záchvat smíchu "Jadne poď mi pomoct" zařval Josh na Jadna Já jsem se začala smát jestě víc "Jasně už letím" řekl ospale Jaden Já už se uklidnila a šla se převléct ....... Už jsme po obědě a rozhodli jste se jít na pláž Vzala jsem si tyto plavky:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A nato kraťase a oversize tričko Sešla dolů po schodech a vyšli na pláž sundala jsem si tričko a kraťasy a šla se opalovat. Pak ke mě přišel Payton a lehl si vedle mě na deku ja to nevnímala a dál se opalovala "Ty mě nevnímáš " já jsem opravdu nevnímala a pak mě ale začal lechtat a tím mě vyrušil z myšlenek "Ne-nech m-ě pro-prosí-prosím" vykoktala jsem ze sebe a on mě nechal byla jsem nasraná On mě obejmul a já ho nakonec obejmula taky pak se zvedl a mě chytl za ruku a zvedl. Pak zakřičel na Dylana "Hej Dylane jdem se projít" "Jop" zařval dylan nazpět Payton mě znovu chytl za ruku a šli jsme dál podél pláže začalo zapadat slunce a my došli k velké dřevěné houpačce "Proč jsme tady" zeptala jsem se "Jen tak" řekl a usmál se Znova mě chytl za ruku a já šla poslušně za ním sedli jsme si na houpačku a mlčeli po chvíli to ticho přerušil Pay "Toto je moje nejoblíbenější místo sem jsem chodil když se se mnou rozešla" a díval se před sebe na západ slunce *Aby jste věděli tak Payton měl ještě pře měsícem holku která ho podváděla když to zjistil tak to psychicky nezvládal. Aby na to nemyslel tak hodně času trávil se mnou ale vždycky když jí viděl tak utekl a domů se vrátil až druhy den Vždy jsem byla strachem bez sebe protože sem nevěděla kde je a jestli je v pořádku* Po tom co to dořekl jsem se na něho podívala a viděla jak mu po tváři teče slza. Já jsem ho obejmula a tu slzu mu utřela a začala ho utěšovat .......... Už byla tma a my šli zpátky. Já se trošku bála. On to ze mě asi vycítil a da mi ruku na rameno a přitáhl si mě blíž k němu už jsme byly u domu a přes okno jsem viděla že se dívají na film a nevnímají okolí tak jsme vlezli potichu dovnitř. A naznačila paytonovi ať je ticho a že je vylekáme. On samozřejmě souhlasil a potichu se začali plížit ke gauči a vylekali je ( jak to už si domyslete) "Tak jste normální" začal řvát Dylan A já se i s Paytonem začala smát Pak po nás začali řvát i ostatní a já s Paytonem utekla do mého pokoje. Otevřela okno a vylezla "Hele kam pak to deš" zeptal se Pay "Na střechu"odpověděla jsem "A proč"zeptal se znovu "Pojď a dozvíš se to" řekla jsem. Vzala notebook a vylezla položila notebook na střechu a vzala Paytona za ruku sedli jsme si a pustili film. Opřela jsem hlavu o jeho rameno a dal se dívala. On mě obejmul a začal hladit po vlasech "Už mi řekneš proč jsme tu"zeptal se "Tohle je zas moje nejoblíbenější místo sem jsem chodila když jsi odešel. Měla jsem o tebe strach že se ti něco stane a už se nevratíš se. Vždycky jsem tu seděla a dívala se jestli nedojdeš ale ty jsi nechodil" a začal jsem brečet Pay mě objal a dal mi pusu do vlasů "Promiň já nevěděl jsem to. Proč jsi mi to neřekla že jsi se kvůli mě trápila."řekl smutně "Neomlouvej se nechtěla jsem ti to říkat protože když jsi se vracel jak to jen říct vypadals bezstarostně a usmíval ses" řekla jsem a utřela si slzu která mi stékala po tváři "Měla jsi mi to říct víš jak se ted cítím. Ty jsi se kvůli mě trápila." Řekl s objal mě ještě silněji
Ahoj Tohle je další kapitola , doufám že se líbila Hrozně by mě potěšila ⭐ a 💭
