Recenze podle mne [KVĚTEN 2023 OTEVŘENO]

26. Mladý stařec

Co bych vám tak řekla k základním informacím o příběhu. Hlavní hrdina, Šimon, kdysi býval mladým a pohledným chlapcem se zářnou budoucností, dokud ho jednoho večera nezastihla podlá kletba - lusknutím prstů se z něho stal stařec kolem šedesátky, jehož prokletí může zlomit jen čistá a upřímná láska neposkvrněné panny. Zní to vážně slibně, že?

Cover poměrně dobrý je. Font je pěkný, hezké okraje, zajímavá silueta. Já sama nejsem zkušený grafik, takže ti k němu asi nic víc neřeknu. Jako bonus zde ještě zmíním název, jehož atmosféra je přímo úžasná - dvě spojená protichůdná slova dokáží učinit zázrak.

Druhým faktorem prvních dojmů je anotace, k níž už ale mám o něco více slov. Obsahově není špatná, jenže ohledně složení vět už k ní několik výhrad mám. Zaprvé několikrát opakuješ osobní zájméno on - a minimálně jednou v případě, kdy je úplně zbytečné. Zadruhé skáčeš mezi časy. Zatřezí by bylo lepší napsat buď o řadu let nebo o desítky let. Pokud totiž smícháš tyhle dvě možnosti dohromady, působí to krapet divně. No a nakonec mě rušila velice podivná skladba vět.

Ještě před tím, než se vrhneme přímo na recenzi, ráda bych poznamenala dvě důležité věci. Tou první je fakt, že jsme se touhle knížkou pravděpodobně úplně minuly. Jak stylem psaní, který mi totálně nesedl a stal se pro mě dosti záhadným, tak i ostatními devadesáti procenty celého díla. K tomu se váže i druhá věc - přijde mi fér říct, že jsem přečetla pouze prvních pět kapitol, protože mi došlo výše zmíněné a já bych pak akorát nacházela další a další problémy, které s příběhem mám. Tím pádem si prosím kritiku neber osobně, protože jsem viděla, že v komentářích se ti ozývají jiní lidé, kteří knížku zbožňují a podporují tě.

Nicméně, teď už si pojďme povědět, jak to cítím já. Hlavní negativum, které tak nějak shrnuje všechny svoje podbody je, že mi prostě většina vět nedává smysl. Možná to je odlišným krajem a nějakým nářečím, já nevím. Ale prostě to bylo hrozně divné.

Všechno to pravděpodobně začíná skladbou věty, která mi dělala potíže a jak jsem zmiňovala, právě tohle může být způsobeno odlišným místem bydliště. Text mi přišel krkolomný, všechno hrozně složitě napsané a celkově tam prostě byl takový ten, když to řeknu lajdácky, wtf moment. A ne jednou. Pokračujeme pak čárkami, které jsou za mě největším úskalím. V mnoha případech jsi je měla na špatných místech, čímž jsi způsobila, že se kniha špatně četla. S tím souvisí i dlouhá souvětí, která sice občas působila dobře, jenže mnohem častěji by bylo lepší je rozdělit.

Také jsem si párkrát všimla, že přeskakuješ mezi časy, jak jsem upozorňovala už u popisku. Nejspíš chceš psát v čase minulém, jelikož je tak napsána větší část - jenže někdy prostě jen tak přeskočíš do času přítomného. Třeba hned v první větě první kapitoly. Tohle bych si být tebou hlídala.

Tolik tedy k mému problému s příběhem. Nicméně kromě toho musím s radostí říci, že ostatní faktory mě potěšily mnohem víc. Třeba už samotný nápad udělat z mladíka dědu je velice originální a neotřelý. Myslím, že jak na téhle platformě, tak v tištěných knihách jsem doposud nenarazila na nic podobného, čímž získáváš velké plus. Samotný děj je pak velice zajímavý a rozvíjí se, řekla bych, tím správným tempem - ani moc rychlým, ale ani moc pomalým.

Další podstatnou rovinou každé knížky jsou samo sebou postavy. Za pět kapitol jsem se nestihla poznat více do hloubky, ovšem i tak o nich mohu něco stručně povykládat. Hlavní hrdina mi přijde poměrně sympatický - sice bych se třeba já chovala úplně jinak a mé myšlenky by také ubíhaly jiným směrem, avšak i přesto je jakýmsi způsobem pochopitelný. Věřím, že s jeho psychologií postupem děje půjdeš ještě trochu víc do hloubky, což mu jen prospěje. Druhá ústřední postava, Amálka, je dost naivní a mně nesympatická, ale s Šimonem si určitě padnou do noty - respketive už možná padli. Také není špatná a mylím, že někteří si ji dokáží oblíbit.

Následně se často zaměřuji na přímou řeč. Uvozovky máš dobře, ovšem pozor na konečně znaménko - tam se ve valné většině případů píše čárka, jenže ty tam míváš tečku. Když to opravíš, bude to hned vypadat lépe. Zase ale pozor na určité výjimky, kde se opravdu tečka píše - s tím by ti mohl poradit internet, nebo případně napiš a já ti to zkusím podrobně vysvětlit.

Co oceňuji je české prostředí a jména. Je pěkné vědět, že se naší země ještě pořád někdo drží.

No a tímto se pomalu dostáváme ke konci. Ještě jednou bych se chtěla omluvit, že občas prostě nejde číst s nadhledem a tak se v dnešní recenzi promítla má osobní zmatenost a nepochopení stylu psaní. Celkově knihu nehodnotím špatně, protože jak jsem říkala, děj, postavy i nápad jsou dobré - akorát jsme se s autorkou vzájemně netrefily. Tímto se s vámi teda loučím a budu ráda, pokud se ozve nějaký jiný čtenář právě tohoto příběhu a dá mi vědět svůj názor,
Annaeli2.