Kapčina cesta

6. Jak naštvat Zlodějku

Kapka dosedla na zem, po tříhodinovém letu z Arény. Celou cestu propalovala pohledem onu nebeletku, jejíž jméno pořád neznala. Na té bylo vidět, že je z jejího pohledu hodně nesvá.
   Nebeletka doslova spadla na zem, a přes hlavu si přetáhla křídlo. Poté k ní přišla ta mořeletka, která bojovala s Lavinou. Zděšeně si uvědomila, že ta sem přilétá taky.
   Mořeletka odtáhla Nebeletce křídlo z hlavy, a ta vyskočila a zeptala se:
   ,,Kde je ta dešťoletka?!"
   Hlubina zbrutálněla.
   ,,Ale jistěže!" naštvaně vyjekla, ,,První otázka: 'Kde je ta dešťoletka?!' Ty bys mě tam nechala! Úplně samotnou na milost té šílené královně! Nechala bys mě tam!!!" ječela nepřirozeně vysokým hlasem mořeletka.
   Kapka se zvedla ze země, a kroužila nad mýtinkou.
   Nebeletka, které odteď budeme říkat Zlodějka, se zvedla, plácla Mořeletku křídlem a něco zabručela, pro Kapku kroužící nad mýtinkou, aby měla lepší přehled o prostoru, téměř neslyšitelně.
   Druhá dračice se zřejmě nadechovala k prudké odpovědi, ale pak si to rozmyslela, a též něco nesrozumitelného zahučela. Poté dopadla na zem i Lavina, a tak se Kapka začala snášet dolů k ostatním.
   ,,Co se to tady, U tří měsíců, děje?!" vykvikla šíleně vysokým a vtipným hlasem Zlodějka, že Kapaka měla co dělat aby se nesvalila smíchy.
   Lavina se na nebeblbku dost škaredě podívala, a asi to splnilo svůj účel. Zlodějka se tvářila jako zpráskaný pes, asi jí nebylo zrovna nejlíp.
   Nebeletka se prudce otočila k Mořeletce, a vypálila na ni otázku.
   ,,Můžeš mi vysvětlit, proč jsou tu ty dvě, a jak jsi, U tří měsíců, dokázala roztrhnout ty svorky?!"
   ,,Právě sis odpověděla... částečně." ušklíbla se Mořeletka, když přejela pohledem Kapku.
   Lavina divně zachrchala, a to si Kapka vyložila jako odkašlání. ,,Pomohla jsem jí. Když proudy ledového dechu zmrazíš nebeletský kov, popraská."
   Ruděna na Lavinu zírala jak u vyjevení.
   ,,Doložený fakt." ledoletka pokrčila rameny a kousek poodešla.
   Zlodějka zatřásla hlavou a otočila se směrem ke Kapce.
   ,A co TY po mě chceš?!" zaječela naštvaná Zlodějka, a zvláštní důraz položila na slovo 'ty', a pohodila hlavou směrem ke Kapce. Ta na ni chvíli překvapeně zírala, a pak jí odpověděla.
   ,,Ty si mě NEPAMATUJEŠ?!" poslední slovo vyjekla, a nechala své šupiny aby se z zatím pohodové fialové zbarvyly do naštvané brčálové.
    ,,Ale jistěže," naštvaně a ironicky odpověděla dračice, ,,Za život jsem přece potkala stovky dešťoletů, a tebe samozřejmě hned zařazuju..."
   Tohle prohlášení, byť ironické, Kapku celkem zmátlo. Proto si jenom odfoukla, mávla ocasem a odešla od té nebeblbky.
  Cestou k Mořeletce, která seděla na druhém konci mýtinky, a s níž se hodlala seznámit, jí začínaly docházet Zlodějčina slova.
   Ona v mořeletském království nepoznala že jsem poloviční  dešťolet, usmála se v duchu, a to jsem měnila barvy ostošest.
   Došla až k Mořeletce, a rozhodla se začít konverzaci.
   ,,Ahoj, já jsem Kapka." řekla konverzačním tónem a s otázkou se podívala na Mořeletku. Ještě koutkem oka zahlédla Zlodějku, jak se jí pobaveně lesknou oči, a v duchu si odfrkla.
   ,,Hm..." dračice očividně nepochopila Kapčin pohled, a tak se Kapka snažila dál.
   ,,Jaké je tvoje jméno?" vyzvídala dál lehce deprimovaným tónem. To už Mořeletku asi zaujalo víc, protože zvedla hlavu a odpověděla.
   ,,Hlubina." řekla neutrálně.
   Kapka si chvíli nebyla jistá co by měla říct dál, ale pak si všimla Zlodějky, a hned měla téma.
   ,,Ty se znáš s tou hrozně protivnou nebeletkou?"
   ,,Cestovala jsem s ní." řekla celkem nezaujatě Hlubina.
   ,,Chudáčku..." odpověděla soucitně Kapka.
   A tak se mezi nimi rozproudila živá konverzace. Kapka se zrovna něčemu smála, a rychle švihla pohledem k Zlodějce. Ta se tvářila jak kakabus, a to Kapku přivedlo do ještě lepší nálady než byla. S touhle Mořeletkou se jí skvělé povídalo, a byla spokojená.
   Po chvíli se zvedla z okraje mýtinky Lavina, a přišla k nim. Kapka se na ni podívala.
   ,,Ahoj! Ty jsi s nimi zase proč?" zeptala se zvědavě. Všimla si, že Zlodějka ještě před chvílí ležela čelem k nim, ale teď je uraženě otočená. Lavina na ni chvíli zírala, a pak se zvedla a odešla k nebeletce. Kapka matně vnímala jak si spolu povídají, a sama se znovu pokusila oživit hovor s Hlubinou. Na druhý pokus se jí to povedlo a hovor mezi nimi se opět rozproudil.
   Zjistila, že Hlubině hned došlo že je kříženka, a to Kapku vcelku udivilo, protože byla zatím jedna z mála, kteří to odhadli. Poté se Hlubiny zeptala na otázku, která jí celou dobu proudila (#Proudník xD) hlavou.
   ,,Viděla jsi se někdy osobně s královnou Korálou? A jaký na ni máš názor?" otázala se zvědavě.
   ,,Ne ještě jsem se s ní nesetkala, ty ano?" zeptala se vyjeveně.
   ,,No... Jo." odpověděla Kapka
   Hlubina na ni chvíli zírala jak výr, ale pak se rozpovídala o tom, jak je Korála úžasná, jak úchvatné svitky píše, jak moc by se s ní chtěla někdy setkat a tak dále. Kapka to radši ignorovala, protože hrozilo, že by vybouchla vzteky, vzhledem k jejímu vztahu s Korálou. Své povídání o Korále Hlubina zakončila slovy "A jaký na ni máš názor ty?". To Kapku celkem vyvedlo z míry, a tak zablekotala něco o tom, že to teď nemusí řešit, a převedla téma jinam.
   Hlubina byla Kapce sympatická, a začínala ji mít ráda. Už se rychle stmývalo. Pak jí něco napadlo.
   ,,Poslyš, Hlubinou, myslíš že bych tu s vámi chvíli mohla zůstat?" Hlubina se nervózně otočila směrem k Zlodějce, a omylem mrskla Kapku ocasem do obličeje.
   ,,Au! Dávej pozor!" vyjekla. Hlubina se na ni rychle otočila, a div jí neflákla ocasem znovu.
   ,,Ou, jejda." Hlubina opět znervózněla, a tak se Kapka rozhodla stočit hovor k jinému tématu.
   ,,Takže ty jsi také z mořeletského království?" zeptala se. Moc dobře si uvědomovala přítomnost nebeletky, ale nedávala to nijak najevo. Hlubina změnu témata zřejmě ocenila, protože okamžitě odpověděla.
   ,,Ano. Pracuji jako strážkyně Jeskynního vězení." řekla bezstarostně. Kapce neušel úšklebek na Zlodějčině tváří, a pro jednou s ní souhlasila. To 'pracuji' se tam doopravdy nehodí. Ale Kapku zarážela ještě jedna věc. Hlubina, jí velmi sympatická dračice, pracovala na tak nízkém postavení. Rozhodla se vyjádřit svůj údiv nahlas.
   ,,Aha! Takže ty jsi na tak nízkém postavení!?" vykřikla udiveně.
   Hlubina se prudce zvedla, mrskla ocasem, a jedovatě na Kapku zasyčela; ,,Jistěže. Jsi přece vcelku lepší!" a odkráčela pryč.
   Kapka byla hodně zaražená, ale pak se rozhodla, že nad touto událostí bude přemýšlet někdy jindy. Změnila šupiny ze zářící limetkové na hodně tmavou fialovou, a stočila se do klubíčka. Spát však nemohla, takže celou noc probděla, stejně jako nicnetušící Zlodějka.

Takže Kapka se seznámila s Hlubinou, poznala Lavinu a štve Zlodějku. Co si o těch třech myslíte? A jak na vás zatím působí tento příběh? 
Jo, a všimli jste si nových názvů kapitol?

Tak zatím...