Kapčina cesta

5. Odporný kovový strom

Nebeleti Kapku dovedli před obrovský palác, a něco řekli drakovi u brány, ten kývl a odletěl do hradu. Po chvíli se vrátil i s dalšími třemi draky.

,,Ahoj, Letoune," řekla jedovatě světle červená, až růžová dračice, onomu drakovi, který s Kapkou jako jediný mluvil.

,,Ahoj Červenko. Ohni, Spirále." odpověděl stejným způsobem Letoun, a při řeči kývnul na daného draka.

Oheň byl drak s nažloutlými nohami, které přecházely v oranžovou, a ta v ohňově červenou. Kapce připadal v celku sympatický.

Spirálovým hlavním znakem byly lehce zakroucené rohy, jinak byl celý oranžový. Ten už Kapce tak sympatický nepřipadal.
Červenka jí pokynula ať jde, a sama se zařadila dopředu. Kapka se bez protestů zařadila za ní, a Oheň se Spirálem vedle. Vedli ji přeplněnými chodbami nebeletského paláce, a zastavili se před velkými dvoukřídlými dveřmi.

Červenka zaklepala a pokynula Kapce ať vstoupí. Když Kapka vešla do velké místnosti, úžasem se jí zatajil dech. Stěny byly vysoké a zdobené, a uprostřed byla v podlaze zvláštní díra. Poté si všimla majestátního trůnu, na kterém si hověla nějaká dračice, dle všeho sama královna Šarlata. Podle toho co slyšela, a co si pamatovala, se měla hluboce uklonit, a tak to raději hned udělala.

,,Správně, skvěle si počínáš." ozvalo se z druhé strany místnosti.

Kapka usoudila, že mluvila královna, a jen uctivě sklonila hlavu.

,,Doneslo se mi, že dokážeš cosi dělat se svými šupinami, tak mi to předveď!" rozkázala Šarlata.

Kapka se lekla a honem začala měnit barvy svých šupin ve všech odstínech co dokázala.

Královna byla dle všeho spokojená, a sama pro sebe si brblala; ,,Ano, ano, ta půjde na ten můj nový dekorativní strom, na který jsem nevěděla co mám pověsit."

Tato slova Kapku lehce vystrašila, a taky zmátla, a polekaně vztyčila hlavu. Šarlata si jí už ale nevšímala.

,,Červenko!" když zavolaná přišla, Šarlata pokračovala ,,Přiveď Ohně, ať tady dešťoletku odvede do mých komnat, a připevní jí na strom. Ty a Spirál můžete jít."

Červenka odběhla a vyřídila Ohni Šarlatin rozkaz. Když přiběhl, stále pořádně zmatená Kapka se ani nebránila když ji odváděl přeplněnými chodbami. Celou cestu do ní něco hustil, a dovolával se její pozornosti, ale ona ho vcelku ignorovala a na vše mu odpovídala pouhé 'hm'. Jindy by se s ním živě bavila, ale po návštěvě Šarlaty se na povídání necítila.

Poté si na zemi všimla něčeho  blyštivého. Když se shýbla, zjistila, že je to jednoduchý prstýnek s blankytně modrým kamínkem. Rychle si ho nasadila a pokračovala dál v cestě přeplněným palácem a ukecaným Ohněm.

💧💧💧

Věděla, proč ji na tom stromě Šarlata má. Slouží jako královnina ozdoba na zápasech v aréně.

Celou dobu, co tam byla připoutaná, přemýšlela jak se od tama má dostat.
Dráty už vyřešila, ty postupně patlala svým jedem. Ale jak se dostat z paláce tak, aby ji nikdo nechytil, to netušila.
Poté ale zase přišla Šarlata se strážnými aby ji přenesli do arény kvůli dalším zápasům. Kapka si vzdychla, a začala postupně měnit barvy, jinak by zase dostala pár bolestivých hryzanců.
Šarlata se spokojeně ušklíbla, a pokynula strážím, aby ji následovali i se stromem.
Když vcházeli do královského lože, všichni se na ně otočili. V loži s nimi jako vždy byla i Hrozna a pár dalších strážných.

Šarlata se jako vždy všech přítomných zeptala: ,,Co říkáte mému uměleckému dílu?" Ozvalo se obvyklé syčení a plácání křídel obdivu.

Kapka se rozhlédla, a všimla si dvou nových vězňů. Jedné nebeletky, která na ni zírala, a mořeletka, která dle všeho ani nemohla uvěřit faktu, že je v aréně. Matně vnímala, že Šarlata něco řekla, a strážní se vznesli, ale pak jí docvakla jedna zásadní věc. Tu nebeletku znala. Přesněji, nebeblbku. Ano, to je ona. Kapka měla co dělat aby se ze stromu okamžitě nezvedla, a neletěla jí zakousnout. Zvládla se zkrotit, přesně včas, aby slyšela slova Ruměnce.
,,Lavina, ledoletka, která před dvěma dny vyhrála souboj, snad si ještě pamatujete na Pstruha, a je připravena prolít další krev."

Ledoletka se přikrčila, a Ruměnec pokračoval.

,,A proti ní..." rozpačitě pohlédl na mořeletku, která na něj cenila zuby,
,,Jedna mořeletka která písky arény chutná poprvé." rozpačitě se podíval na mračící se Šarlatu.

,,Ehm. Tedy... Obnažit drápy, BOJ!" zařval, a rychle se stáhl.

Šarlata se lehce vyklonila z jejich lože, a Kapka zaslechla, že jedna z dračic něco zamumlala.

Kapka si dál souboje nevšímala, a hledala vhodnou chvíli k útěku.
Po chvíli uslyšela hučení draků, a Šarlatino: ,,Tak už něco udělejte!"

Chvíli ještě dvě dračice bojovaly, když dav začal hrozně šílet. Kapka se podívala k bojišti, a všimla si, že Lavina přitiskla k zemi mořeletku, a došlo jí, že přišla její chvíle.

Prudce se vztyčila a roztáhla křídla.
Změnila se z šeříkově fialové na bouřlivou modrou a vystřelila k nebi.
Zmatení strážní za ní vyrazili, a celkem brzo jí dohnali, přecejen to byli nebeleti.
Kapka se otočila a rozhodla se, že se strážnými utká. První dorazil během chvíle, zastavil a napřáhl se, ale to už se Kapka v rychlosti otočila a okamžitě se rozletěla a kličkovala mezi sloupy. Otočila se a všimla si, že strážný na ni dotahuje, a málem si nevšimla, že letí přímo na sloup na kterým byla přivázána ona nebeblbka. Zaraženě si uvědomila, že nebeletku ke sloupu nic nepoutá, ale to ona neřešila a letěla dál. O pár metrů dál se najednou zastavila, otočila, a podletěla strážného, a napadla ho ze zadu. To už byl u ní druhý strážný, a Kapka si všimla, že k ní přilétají další draci. poté uslyšela řev. Rozhlédla se, a zjistila, že naše známá nebeletka se zvedla ze sloupu, a ve stejnou chvíli se k nebi vznesly dvě dračice bojující dole v aréně. Šarlata začala hystericky ječet, když se k ní nebeletka začala řítit. To ale Kapka už nemohla řešit, protože si všimla, že k ní se momentálně plnou rychlostí řítí jeden z nebeletů. Rychle uhnula, a nebohý strážný vrazil plnou rychlostí do vězeňského sloupu, kterého si nevšiml. Ozvalo se velmi nehezké křupnutí, a postižený drak začal bezvládně padat.

To ale Kapka neřešila, a okamžitě vzlétla, a snažila se uletět hlídkám. Všimla si, že nedaleko od ní odlétají, nebo spíše utíkají, i nebeblbka a dvě dračice, které spolu původně bojovaly.

Okamžitě se nalepila na onu nebeletku, a sledovala ji po celou dobu jejich letu.