𝐴𝑛𝑜𝑡ℎ𝑒𝑟 ᶻⁱᵃᵐ ✓

~8~

Už týden.
Týden chodím každý den okolo té zavřené kavárny ve čtyři hodiny a nenašel jsem ho.

Trošku mě popadl strach, že ho nenajdu, ale já to nevzdám. Taky bych si měl najít novou práci a to co nejrychleji.

S Niallem jsem trávil více času neobvykle a to se mi líbilo, ale potřebujeme peníze.

Byli jsme i v ZOO, kde jsme se málem ztratili, nakonec nás musel zachránit Louis.

A nemůžu po Louisovi chtít, aby nás živil. To by ani nezvládl.
Proto jsem dnes elegantně oblečen a jdu na pohovor.
Uvolnilo se místo recepčního hotelu.
Od čtyř do dvanácti .
Teď se s Niallem neuvidím asi vůbec, ale budeme mít co jíst.

Vyšel jsem z našeho paneláku a došel na autobusovou zastávku.
Asi za 20 minut jsem stál před hotelem.
Otevřel jsem dveře a hned naproti nim uviděl mladou dívku jako recepční.

,, Dobrý den jsem Zayn Malik. " představil jsem se.
,, OH ano, pojďte se mnou." zvedla se.
Vyjeli jsme výtahem nahoru a recepční mě dovedla za majitelem.

Zaťukal jsem a po, dále, otevřel dveře.
,, Dobrý den. " pozdravil jsem.
,, Dobrý, posaďte se."

,, Většina mladých recepčních má směnu od osmy do čtyř. Proč vy ne? "
,, Dělám ještě vysokou a nestíhal bych." vysvětlil jsem.
,, A zvládne te to? Budete mít málo spánku. "

,, Musím." Usmál jsem se.
,, Dobře teď se vrhneme na vaše zkušenosti. Přečetl jsem si váš životopis, líbí tě se mi. "

Asi za hodinu mě už pustil se slovy
,, Ozveme se."

Venku už byla tma. Došel jsem na zastávku, která byla asi pět minut od hotelu a nasedl do autobusu.
Sedl jsem si k okýnku a cítil, že si někdo sedl vedle mě.

,, Ty si Zayn Malik, že ano? " řekl dotyčný a bylo slyšet i zasyčení.
,, Ano. Proč? " kouknul jsem se na něj se zamračením.

,, Moje sestra kvůli tobě umřela!"
Začal křičet a házet rukama.
,, Cože? " nechápal jsem.

,, Když rodila!" už jsem pochopil.
Autobus zastavil, on mě vzal za tričko , vytlačil z něj a hodil zády na zem.

Snažil jsem se bránit, ale byl jako hora. A ještě k tomu asi aj tak blbej. Já za to, že to nezvládla nemůžu.
Ležel jsem zády na studeném chodníku a viděl odjíždějící autobus.

To to nikomu nepřišlo divné?
Dal mi pěsti do čelisti, nosu a já zakňučel bolestí.
Po chvilce, co jsem se vzpamatoval, jsem ho kopl do kolena, zvedl se a utíkal pryč. Jako by nestačilo to, že je tma a začalo i pršet.

Slyšel jsem jak za mnou běží a trochu pokulhává.

,, Najdu si tě! " křičel.
Snažil jsem se běžet co nejrychleji a zaběhl do slepé uličky.

Rozhlížel jsem se a nevěděl co dělat.
Nakonec jsem vyšplhal po popelnicích na střechu nějaké budovy a běžel dál.

Po chvíli jsem uznemohl a tak jsem , celý promočený a zbitý, slezl zpátky na chodník.

Vůbec jsem nevěděl kde jsem.
Tak jsem šel dál a vůbec nevěděl kam.
Mobil mi promoknul a nešel zapnout.
Byl jsem unavený a neměl sílu.
Proto jsem si lehl někde do trávy pod střechu a doufal že neumrznu.