𝐴𝑛𝑜𝑡ℎ𝑒𝑟 ᶻⁱᵃᵐ ✓

~21~

S Niallem jsme seděli v kavárně, vyčkávající na příchod mého spasitele.

Zrovna mi Niall vyprávěl příběh o tom, jak se seznámil s jeho kamarádkou Camillou, když v tom zazvonil zvoneček, který oznamoval nově příchozí.

S nadějí, že tam bude stát Liam sem se otočil a on tam vážně stál.

Prohlížel si kavárnu, dokud mě nenašel, když tak udělal usmál se a vyšel ke mně.

Jeho úsměv i on samotný, ale zkoprněl když uviděl vedle mě mé malé štěstí.

Po chvíli se, ale zase usmál a došel k nám.

,, Ahoj. " Zašeptal jsem a při tom se zvedl.
,, Ahoj." rozšířil svůj úsměv az ukázal své bílé zuby, nepatrně se ke mně přiklonil a políbil mě.

Oba dva jsme byli strašně nesmělí, když polibek skončil, zčervenal jsem jako rajče a koukl na mého syna.

Ten na nás koukal nechápavě s otevřenou pusou. ,, Proč si stlkáte jazyky do pusinek? " zeptal se.

Vyvalil jsem oči a koukal na něho, jako na blázna.

,, Ne, Ni to můžou jenom dospělí." vysvětlil jsem mu, aby ho nenapadlo někomu strkat jazyk do pusy a sedl si vedle něj.

,, Nevadí, že jsem ho vzal s sebou? " otočil jsem se s otázkou na Liama.

,, Ne je to v pohodě, aspoň se s tímhle chlapákem seznámím. " řekl a otočil se k nejmladšímu z naší skupiny.

,, Ahoj. Já jsem Liam. " podal mu s úsměvem ruku.  ,, A ty?"

,, Já jsem Niall. " podal mu ruku a společně si potřásli.
Niall se ještě potom zahihňal a do Liama, dokud nepřišlo jídlo pořád nějak šťouchal.

Ti dva se pořád nějak požďuchovali a hlavně Niall se smál Liamovi, ani jeden z nás neví proč.

Rozuměli si a to mě dělalo neskutečně šťastným, to že si tito dva rozumí, nevím co bych dělal kdyby ne.

Coz bylo možné Niall všechny mé minulé nápadníky, neměl rád.
Ani se mu nedivím všichni ti blbouni, když uviděli Nialla na mě jen křičeli.

,, Ni mám ti podat kečup? " zeptal jsem se, když jsme už měli naše jídlo před sebou.

,, Ano, prosím." odpověděl a až svůj kečup dostal ani nedutal.

My s Liamem jsme po sobě pokukovali, já jsem byl červený až na zadku, on si mě mezitím prohlížel a usmíval se.

Umí se vůbec mračit?

Nás oční kontakt, který jsme navázali když se naše ruce střetli při podávání pití přerušil Niall.

Nahnul se přes stůl, dávající mi ruku na tvář.
,, Co se děje? " nechápal jsem.
On se nahl a koukal mi do očí.

,, Hipnotizuju tě, abych mohl na hliště." řekl s plným klidem.

Jak já, tak ani Liam to nevydržel a začali jsme se smát.
,, Jsem hipotizovaný a můžež jít. " odpověděl jsem mu,on se rozběhl na hřiště, na které jsem krásně viděl.

Z pozorování mě vytrhl ruce, které chytili ty mé.
,, Jsi úžasný táta." řekl mi.
,, Ty jsi úžasný strajda asi. " taky jsem se mu snažil polichotit.

,, Jo Niall je zlatíčko." uznal anahnul se ke mě pro polibek. Tento polibek se brzy zvrhl k plenění úst.

Naposledy jsem mu lehce skousl vrchní ret a odtáhl se.
,, Nechceš tohle nechat na někdy jindy až budeme sami?" zeptal jsem se, on vypadal nervózně a já se trošku zalekl.

,, Ano rád, ale když už tohle téma rozebíráš, nechtěl by jsi to se mnou zkusit?"