~ Vnucená Láska ~

~ umrtí a velký smutek ~

Celí den jsem v sobě měla takový hnusný pocit měla jsem zlomený srdce protože bylo možný ze mě Payton podvádí, taky jsem měla obrovsky strach protože se Paytonovi mohlo něco stát
A nebo tady byla varianta ze odjel za nejakyma mafianama, 00:50 Charli už musela domu, nechtělo se ji protože se o mě bála, já ji ale uklidnila ze budu v pořádku, objali jsme se a rozloučili, sedla jsem si na sedačku a zkoušela znova psat Paytonovi

Furt mi neodepisoval, už jsem to vzdala, propukla jsem v pláč zhluboka jsem dýchala, po chvíli jsem přestala brečet a už jen koukala do blba je 1:45, po chvíli jsem slyšela otevírat dveře, rychle jsem se otočila za sebe a koukala kdo odtamtud přijde, konečně to byl Payton, přišel celkem utrapený, vystrašený a smutný
Hned jsem ho běžela zběsile obejmout
Já- "Paytone kde si byl?! Víš jaký sem měla ztrach??? Neozval ses nic ? Nevěděla jsem co z tebou je!!?"
Pay- "promin moc se ti omlouvám, večer jsem musel rychle zmizet protože mamu odvezli do nemocnice, táta měl nějaký dluhy, přišli na něj nějaký chlapy táta byl v kanceláři a proto našli mamu kterou postříleli"
Prolomil se mu hlas když mu to říkal a začali mu ztékat slzy
Pay- "nevypadá to s ni vůbec dobře😭 je spíš blízko smrti než uzdravení😭"
Já- "bože Paytone, všechno bude dobrý dobře?? Nebreč"
Znovu jsem ho objala chytila jsem ho za tvář a utřela slzy, sedli jsme si na sedačku a on mi všechno řekl byli 3:00 a my šli nahoru vzala jsem si pyžamo, lehli jsme si nespala jsem dokud Payton neusnul na moji hrudi, moc jsem nenaspala, Payton sebou furt různě vrtil, už bylo ráno Payton ještě spal, já pomalu vstala nutně jen si musela dát sprchu, udělala jsem si hygienu a šla do šatny

Tohle jsem si vzala, Paytona jsem nechala spát šli jsme spat pozdě a má dost trápení teď, nasnidala jsem se, musela jsem něco dělat takže jsem udělala myčku místo služeben, uklidila jsem si v pokoji a tak. Pak se vzbudil Payton, šlo vidět ze byl hodně utrápený i když to nechtěl dávat moc najevo, položila jsem mu snídani na stůl
Pay- "j-já nemám hlad"
Já- "Paytone musíš se najíst"
Pay- "ale já nemám hlad"
Já- "Udělej to kvůli tvoji mamě, budeš mít pak víc síly"
Payton snědl pár soust a jel za jeho mámou do nemocnice já jela s ním, přijeli jsme do nemocnice šli jsme na pokoj jeho mami kde byla uplakana Faith, bezěla jsem k ni a objala ji jejich matka byla pod přístrojema, a k komatu Payton na ni se slzama v očích díval, přišla jsem k němu a chytla za ruku, on se na mě rychle podival a pousmál se, sedli jsme si a čekali jestli se jejich mama probudí, byli jsme tam hrozně dlouho a furt nic, Payton mi usl na rameni a já se opřela o jeho hlavu Faith i já jsme usnuli taky, vzbudila nás Jenna
Jenn- "děti vstavejte"
Pay- "co-co?
S Faith jsme se prubudli taky
Já- "kde je otec??"
Jenn- "jel uklidit Paytonovo otce"
Já- "aha"
Jenn- "nějaký změny z vaši mámou??"
Pay- "ne všechno stejný"
Jenn- "dobře... budu tady s vámi"
Sedla si vedle Faith celí den jsme byli v nemocnici bylo 18:00 já jsem spala Faith taky  jediný Payton a Jenna ne, Pay byl ale úplně zničený
Jenn- "jeďte s T/j domu, musíte si odpočinout"
Pay- "nee já musím tady zůstat"
Jenn- "Paytone prosim, musíte si odpočinout já tady zůstanu,zavolam vám kdyby něco"
Pay- "dobře diky"
Payton mě začal budit
Pay- "T/j? Vstavej jedem domu"
Já- "c-co?🥱"
Payton mě bral do náruče
Pay- "dej mi vědět kdyby něco Jenno, prosim"
Jenn- "Jojo, neboj"
Jeli jsme domu, Payton zaparkoval a vyšli jsme ven, celí den jsme nic nejedli takže jsem rychle udělala špagety, nandala jsem i Paytonovi
Já- "Paytone jídlo"
Pay- "nemám hlad"
Já- "Paytone musíš jít"
Pay- "já nechci!!"
Já - "neřvi na mě a pojď se najíst"
Pay- "si hluchá??! Řekl jsem že nechci jíst!!"
Začal se na mě vztekat
Já- "vim že máš problémy ale nemusíš si vztek vyvíjet na mě!!"
Zařvala jsem na něj hodila vydličky na stůl a se vztekem odešla nahoru, přešel mě hlad, osprchovala jsem se ale ještě jsem si nevzala pyžamo, oblékla jsem si zpátky moje oblečení lehla si a pustila serial, na Paytona jsem byla naštvaná, vim že má trápení ale nemůže si vždycky všechno vybíjet na mě a chci aby to věděl, pustila jsem si The vampire diaries a koukala jsem z jednoho dílu se najednou stalo asi 20 a já zkoukla celou 7 serii, rozkoukala jsem ještě 8 serii pak jsem koukala na telefon bylo 3:21 najednou se s Paytona pokoje ozvali rány a pláč, okamžitě jsem vstala a utíkala do jeho pokoje, otevřela jsem dveře a viděla jsem hrozně moc Paytona plakat, běžela jsem k němu a objala ho, asi jsem věděla o co jde, sedli jsme si na postel a Payton mi plakal do hrudě, měla jsem ho v obětí, začala jsem plakat taky ale snažila jsem se to co nejvíce zadržet, nešlo to
Pay- "může za to on!! Může za to on muže za to on muže za to on!!"
Začal mi uplakaně řvát do hrudě Payton
Já- "pstt, pssst to bude dobrý"
Pay- "nikdy mu to neodpustím! Zabiju ho!"
Pay- "bolí to T/j!! Bolí to hrozně to bolí😭 cítím to všude! Chci aby to bylo pryč chci aby to bylo pryč!!😭😭"
Když to říkal začala jsem ještě víc brečet
Já- "já vím Paytone... vim co je to za pocit, zase to bude dobrý neboj😖"
Pay- "ona... ona je pryč, už ji nikdy neuvidím, nikdy si s ní nepromluvim *zvlyk* už mě nikdy neobejme!"
Já- "dostaneš se z toho😖 dobře?? Pomůžu ti"
Šli jsme dolu Payton si sedl na sedačku a plakal rvalo mi srdce ho vidět jak se trápí, po asi hodně sezení Payton konečně usnul, přikryla jsem ho dekou a sedla si k jídelním stolu volala jsem Faith, ta mi to po chvíli zvedla
Já- "Faith??"
Moc uplakaným hlasem mi řekla
Fai- "T/j??"
Já- "všechno bude v pořadku Jo?? Nebreč"
Fai- "je pryč, už tady není, boli to"
Já- "já vím, vím že to bolí, tobě i Paytonovi pomůžu Jo??"
Fai- "dobře, dekuju T/j😖❤️ tak ahoj"
Já- "ahoj❤️"
Položila jsem telefon na stůl a podívala se na Paytona, ten furt spal, byla jsem rada že spí míň se bude trápit, za chvíli mi vyzvánění telefon, otočila jsem ho abych se podívala kdo to je, když jsem to viděla hrozně jsem se divila
Byl tam nadpis : TÁTA❤️👨‍👧
Vahala jsem jestli to mám zvednout ale nakonec jsem to zvedla dala jsem si telefom k uchu, chvíli bylo ticho a bylo slyšet jenom naše dýchání, uplakaným hlasem jsem řekla
Já- "tati??"
Tat- "T/j?? Jste v pořadku??"
Já- "amm Jo jsme... a vy?"
Tat- "Jo"
Já- "dobře"
Tat- "a co děláte?"
Já- "no Payton konečně usnul a já sedím u stolu"
Tat- "proč taky nespíš??"
Já- "nemůžu usnout, hodně mi to připomnělo... mamu, a musím hlídat Paytona"
Tat- "měla by jsis taky odpočinout, já s Jennou zachvili přijedeme dobře ??"
Já- "dobře budu váš čekat"
Po chvíli přijeli
Jenn- "ahoj🥺❤️"řekla potichu
Já- "ahoj🥺"
Objali jsme se, podívala jsem se na tátu a napouštěli se mi slzy do očích, táta nastavil ruce a já ho silně objala, byl to hezky pocit, jako dřív
Jenn- "přijeli sme aby sis mohla odpočinout taky, a nemusíš se bát o Paytona"
Já- "děkuju ale to jste nemuseli❤️🥺"
Jenna+táta - "chtěli jsme"
Já se na ně usmala a šla si lehnout k Paytonovi, on nějak postřehl že jsem si lehla a objal mě, já hned usla protože jsem byla hrozně unavena