Zatracený deníku, už se snažím druhou hodinou usnout. Nejde to, nemůžu přestat vnímat jak dýchám, jak tikají hodiny, jak topením pluje voda. Jakoby se mě svět snažil mučit. Chtěla bych si zakouřit, otevřít okno, sednout si na kraj parapetu a velice bezstarostně si zapálit. Nekouřila jsem už dva a půl měsíce a jsem na sebe i trochu hrdá, stejně mě to k tomu svádí.
Myslím na zítřek, ale nechci se už probudit. Je to takový zvláštní kolečko pro křečky s depresí.
Ráno, touha po neprobuzení, dopoledne práce, muset si uvařit, odpolední práce, muset si znovu uvařit a večer, představy co chci dělat druhý den. Donutit se usnout.
Ráno, touha po neprobuzení, dopoledne práce, muset si uvařit, odpolední práce, muset si znovu uvařit a večer, představy co chci dělat druhý den. Donutit se usnout.
Ráno, touha po neprobuzení, dopoledne práce, muset si uvařit, odpolední práce, muset si znovu uvařit a večer, představy co chci dělat druhý den. Donutit se usnout.
Ráno, touha po neprobuzení, dopoledne práce, muset si uvařit, odpolední práce, muset si znovu uvařit a večer, představy co chci dělat druhý den.
ČTEŠ
Intruzivní myšlenky
General FictionNohy se mi houpaly přes okraj, cigareta mě pálila na kůži a radost, kterou jsem dříve měla ze života zmizela. Mrzí mě, že tohle píšu. Mrzí mě, že jestli tohle čteš a tak jsem umřela. (Příběh o dospělé dívce co už nemá co ztratit, psaný dívkou co se...
