devil's advocate | sope

III.

Vešli jsme do budovy, jejíž střecha byla kupodivu téměř bez újmy. Sedli jsme si na rozpadlá sedátka a začali si povídat. Sem tam jsem se kouknul na Hoseoka, o kterém jsem se dozvěděl, že se mu přezdívá Hobi, a občas se díval i on na mě. Kvůli mé nervozitě jsem ale vždycky odvrátil zrak někam jinam a předstíral jsem, že se na něj vůbec nedívám. Nejspíš na mě musel být dost vtipný pohled, skoro dospělý kluk, který se bojí navázat oční kontakt.
,,A co ty Yoongi, co tu vlastně děláš? Nikdy dřív jsem tě tu neviděl," zeptal se Hobi. Úplně ve mně hrklo, doteď odpovídal spíš svým dlouhodobým kamarádům, než mně.
,,No, já- já jsem tu u babičky, rozhodně ne dobrovolně, přinutili mě k tomu rodiče. Ale nakonec to tu asi nebude tak špatné," zasmál jsem se.
,,A jak dlouho tady zůstaneš?" vyptával se dál.
,,Asi měsíc, ještě přesně nevím, záleží na tom, jak rychle se zrekonstruuje náš dům." 
,,Tak to máme času víc než dost," uchechtl se s pohledem na svoje kumpány.
,,Času na co?" zeptal jsem se zmateně a pohledem projížděl všechny tři. Viděl jsem, jak Jimin zadržuje smích. Po chvilce mávl rukou a řekl mi, ať se na nic neptám, že bych tomu stejně nerozuměl. Netušil jsem, co mají v plánu, a abych pravdu řekl, trochu mě to děsilo. Koneckonců je znám teprve hodinu a vůbec nevím, co jsou zač. Už jen to, že chodí po liduprázdné vesnici za cílem sesbírat peníze na alkohol, mi přijde dost zvláštní. Kdyby byli ve velkém městě, neřeknu ani slovo, ale v tomto zapadákově nemají šanci si vydělat ani stovku. Za to všechno to úsilí a jejich nejspíš dost drahé kostýmy nestojí. 

,,Hele, Yoongi," přerušil mé myšlenky Taehyung, ,,jakou máš krevní skupinu?"
,,O, proč?" řekl jsem a hned jsem toho začal litovat, protože jsem mu poskytl další informaci, kterou by asi neměl vědět. Možná jsem měl poslouchat babičku, když mi kdysi říkala, ať se nebavím s cizími lidmi, protože teď jsem nejspíš zapletený do nějakého satanistického rituálu a brzo budu podepisovat smlouvy s ďáblem vlastní krví.
,,To není špatný," poznamenal Jimin, odhrnul si svoje světloučké vlasy z očí, ušklíbl se na mě a hned na to mrknul na svého kamaráda v mikulášské čepici. Taehyung přikývl,  jako kdyby přesně věděl, co po něm Jimin chce, a začal ze své tašky vytahovat něco podobající se železné zkumavce ozdobené rubíny a všelijakými ornamenty. Tento předmět podal Hoseokovi s tajuplným úsměvem na tváři a slovy: ,,Je to na tobě, šéfe."
V ten moment mi došlo, že je největší čas se sebrat a odejít domů. Nervózně jsem se rozhlédl a snažil se nenápadně posunout ze sedátka blíž k východu, ale Hoseok už mě stihl obejmout okolo ramen a pevně stisknout. Podíval jsem se mu do očí. Přísahám, že jsem v nich zahlédl červené odlesky, které mě úplně zhypnotizovaly. Než jsem se vzpamatoval, stihl mi sebrat pár kapek krve z paže a nádobku s nimi uzavřít. 
,,Tak to by bylo," podotknul a usmál se na mě. V tu chvíli jsem zpanikařil, došlo mi, že už není cesty zpět, vytrhl jsem mu zkumavku z ruky a vyběhl pryč z budovy.