Nic se ti nestane.

Večerní Trénink

Stiles

,, No a co ti teda řekl Scotte?? "
Naléhám na kamaráda, aby mi vyklopil co se od teď teda bude dít.
,, Ježiš já už nevím, prostě mě bude učit co víc chceš vědět? Jo a mimochodem budeš tam chodit se mnou jasný?"
,, Cože? A to proč jako?? "
,, Protože je strašidelnej a nechci s ním být sám.."
Přizná a já se nedokážu neušklíbnout.
,, Ha ha..kdyby ty si měl svůj veškerý volný čas trávit s takovýmhle chlapem taky by si nebyl moc nadšený. Já ale musím, jinak bych podle něj mohl všechny zabít. "
,, Promiň no, vždyť já tam budu chodit s tebou. Aby tě náhodou nekousnul."
Zasmeju se znova ale to už neuniknu ráně do ramene.

.....

Sedíme v Jeepu a míříme do lesa k jednomu starému domu, kde nás, nebo asi spíš Scotta čeká tamten...no..ten strašidelnej chlap co se příjmením jmenuje Hale..začátek teď nevím. To je jedno.

Když zastavíme jen zahlédnu že hned jak si všiml že jsem tu opravdu taky protočil oči ve svém zamračeném výrazu, ale i tak se k nám rozešel.
,, Můžem začít? "
Zeptá se Scotta a ten jen rychle přikývne.

....

Už jsme tu asi dvě a půl hodiny, teď zrovna mu začal vysvětlovat něco s nějakým kulatým a placatým šutrem nebo co to je. Z povzdálí na něj zírám a snažím se přijít na to jak se vlastně jmenuje. Jako bych to mohl z jeho vzhledu nějak vyčíst že jo..asi těžko jdete poulici a říkáte si..hmmm jo jo, tohle je Scott a tehle vypadá jako Noah..to asi fakt ne no.
Jen ho tak dál z dálky zkoumám a přemýšlím co to včera za to jméno říkal když v tom si od něj Scott vezme to kolečko, on se k němu natočí zády a začne si vyhrnovat tričko. Tím se i mně naskytne výhled, na jeho celkem velké tetování nějakého znaku co má na zádech v úrovni lopatek.
Úplně se zaseknu, ani si nevšimnu že má tričko už dávno zase na zádech. Najednou se ale otočí a podívá se přímo na mě. To že se na mě otočil zrovna ten na koho bůhví proč zírám bylo jako ledová sprcha. Okamžitě jsem se vzpamatoval a nejspíš úplně rudý otočil na jinou stranu..bože...první den a už se takhle nesmyslně ztrapním. Beztak je to jeho tetování nějaký začarovaný a proto jsem se nemohl pohledem ani myslí odtrhnout...
No do prdele oni jdou za mnou..co mám dělat?? Určitě mě seřve že na něj zírám a zabije mě. Aaaaaaaaaaa!!

,, Zítra ti řeknu o tom použití triskelionu"
,, Dobře, a díky Dereku"
NO JASNĚ!! Derek je to, já sem debil..
,, Tak jdeme Stilesi?? "
Vytrhne mě z myšlenek.
,, Eee co? Jo, jo jasně jedem"
Zvednu se rychle z pařezu na kterém celou dobu sedím a rozejdu se k autu. Znovu mi neujde DEREKŮV ne moc příjemný pohled, ale radši dělám jakože nic a nastoupím do auta. Scott se s ním ještě rozloučí a když nastupuje bohužel mi zas neunikne ten mrazivý pohled až se musím trochu oklepat.

...

Po dvou dnech jedeme znovu, jako teď každý den, od Dereka domů. Po chvilce cesty autem Scott promluví.
,, Takže zítra až se setmí jo? "
,, Cože?!?"
,, Ty si neposlouchal když mi to říkal?"
,, Eeee,..jo?"
,,Ne neposlouchal. Prostě zítra budu trénovat čich a zrak. Na to bude lepší tma takže pojedeme asi v sedm. "
,, Aha,..no, dobře"
Pohodím rameny a vysadím Scotta u něj doma.

...

,, Jedete pozdě. Říkal jsem až se začne stmívat, ne až bude úplná tma! Takhle tu budete ještě dýl. "
Zavrčí Derek když slezeme z motorky.
,, Promiň, Stilesovi nechtělo nastartovat auto tak jsme museli jít pro mojí motorku"
Začne se omlouvat Scott ale Hale zase jen protočí očima a mávne rukou ať jde Scott za ním. Samozřejmě jdu taky.
Dneska se mi to moc nelíbí. Je tu úplná tma a jediné co vidím jsou Derekovi a občas Scottovi zářící oči. Sedím opřený o dům na dřevěné verandě a pozoruji dvě červená světýlka a sem tam i dvě žlutá.
Myslím že je už skoro půl jedenácté. Dneska jsem musel vstávat kolem páté ráno takže jsem spal tak šest hodin což mě rozhodně nestačí. Sem tam mi omylem spadly víčka, ale hned jsem je znovu zvedl. Po chvíli jsem to už ale nezvládl, tak se mi oči zavřeli úplně a já i přes celkem chladné noční počasí usnul.

Derek

Scott už byl viditelně unavený a tak jsem trénink skončil. Rozloučil se, zavolal na Stilese a šel k motorce. Žádná odezva se ale nekonala.
,, Hej Stilesi. Jedem. "
Zkusil znovu ale nic, najednou jsem ale zaslechl tiché pravidelné oddechování a tak mi došlo proč nikdo neodpovídá.
,, On usnul Scotte"
,, Cože?? "
,, No usnul"
,, Jak mohl usnout? Venku na zemi na verandě a ještě v tomhle chladnu??"
,,No to nevím ale myslím že se spícím člověkem je nebezpečný jet na motorce."
,, Já ho ale nemůžu vzbudit, je pak nesnesitelnej a navíc je nadlidský úkol ho vůbec pořádně vzbudit. Co s ním mám dělat?? "
O bože,..proč se mi tohle děje.
,, Tak jeď domů a nech ho tady, stejně je zítra sobota ne? Nechám ho na gauči ať ho nemusíme budit."
Dereku, tohle se ti vrátí, a to ve zlém. Bože že já radši nedržím hubu a nenechám cizí problémy jako vždycky být..
,, Vážně? To by bylo super. "
,, Jo, odnesu ho tam. Klidně jeď"
Idiote!!! Tohle v domě přece nechceš!
,, Tak dík Dereku, ahoj"
,,Čau"
Rozloučíme se a Scott odjede.
No super, teď tu mám tu spící věc na verandě. Protočím oči, oddechnu si a sehnu se k němu. Vezmu ho do náručí a zvednu. No do prdele to už ale není možný! Proč PROČ jsem si nejdřív neotevřel dveře od domu?!
Nějakým způsobem jsem tedy chytl kliku a otevřel. Vlezl jsem do domu, otočil se znovu ke dveřím a nohou zavřel. Bouchlo to trošku víc než jsem myslel že bouchne. Stiles sebou trošku trhnul a zamračil se, opřel si hlavu o můj hrudník ale dál spal.
Došel jsem až do obýváku a položil ho na gauč. Už jsem chtěl odejít, on se ale začal trošku vrtět, byla mu zima. Prostě jsem chtěl odejít ale nemohl jsem.. ,, Aghhh! "
Povzdychl jsem si nahlas. Vrátil jsem se tedy k němu, vzal deku co byla hozená přes opěradlo gauče, přikryl ho a konečně tedy odešel do svého pokoje.

Promiňte že jsem nejdříve sdílela část co bude až po tomhle, wattpad mi to tu nějak divně přeházel XD, teď už je to jak má být.
Annie