Part 7

103 6 1
                                    

Dneska je den mého odletu .....jestli se těším ? Ano těším se, ale zároveň se mi do Anglie nechce,jelikož musím opustit svou rodinu,přátele a tohle nádherné místo....nevím jak si zvyknu na Londýn..prý tam často prší a San Francisko je přece jen hodně teplé a slunné..........
"Tiff?" Přišla za mnou do pokoje máma
"Ano mami?" Odpověděla sem jí
"Za hodinu a půl ti to letí" řekla a usmála se na mě
"Já vím,ale děkuju za připomenutí" zní to jako bych to řekla nějak drze,ale ne řekla jsem to s úsměvem na rtech a vůbec ne drze
"Jojo,tak za půl hoďky budeme vyrážet aby si to ztihla,tak se připrav" řekla mi mamka a odešla
Šla jsem si vyfénovat vlasy,jelikož jsem je měla ještě mokré od mytí....a pak jsem se šla namalovat ...silné linky,asi 5 vrstev řasenky a rudá rtěnka ....no co,tak se hodně maluju no ...a koho to zajímá ...ano moje rodiče to zajímá ale neřešim to ......vzala jsem si na sebe bílou minisukni,černé tílko a červené sáčko a k tomu ještě červené vysoké jehly....koukla jsem se na sebe do zrcadla...sluší mi to,vážně mi to sluší ...chci udělat dobrý první dojem,ikdyž takhle se oblíkam běžně ....
"Děláš si srandu Tiffany ?" Něco se jí očividně zas nelíbí
"Co ?" Odpověděla jsem jí né moc dobrým tónem
"Takhle nikam nejdeš!" Řekla skoro naštvaně
"Ale jo jedu....v tomhle chodim normálně mami" řekla jsem jí úplně normálně
"Ano ale máš udělat na svého biologického otce dobrý dojem a ne aby si myslel že si kurva!" Co že to právě řekla,ano slyšela jsem dobře
"Mami ale to že ty nosíš košile s límečkama a dlouhýma nudnýma kalhotama já nemůžu....nevudu se oblíkat jak ty....já jsem totiž mladá víš ....nebudu se oblíkat jako 40letá ženská......tohle se teď prostě nosí,já to nosím" nevim jestli to proti ní znělo hnusně nebo ne
"Nemuela vys hned být tak hnusná,myslím to s tebou dobře" okey tak to asi hnusně znělo
"Sorry no" jednoduše jsem řekla a šla před barák...dala jsem své kufry do auta a šla si nasednout do auta....táta je dneska v nemocnici,má ňejakou důležitou operaci takže se nemohl v práci vymluvit a musel tam jít.....tudíž mě na letiště veze máma ......

"Tak jsme tady" řekla máma po dlouhé době ticha
"Jo....." Řekla jsem dost potichu,ani nevím jestli mě slyšela ....vzala jsem si z auta své kufry a šli jsme přímo do haly...došli jsme k "recepci" a já podala Susan (to měla napsané na jmenovce) svůj lístek ....poslala mě do jiné haly,tam už se mnou máma nemohla takže jsem se s ní rozloučila a šla .....
Odbavili mi kufry a zkontrolovali zda u sebe nemám ňejakou zbraň nebo výbušninu,či já nevím co ještě (pozn.aut.zní to vtipně😂😂 vím😂)
A šla jsem do haly kde jsem čekala na svůj let...letí mi to asi až za třičtvrtě hodiny a tak jsem si sedla na sedačku vedle nějakého kluka a koukala na hodiny před sebou.....tik tak tik tak tik tak tik tak ... A takhle pořád dokola ...asi mi z toho za chvíly hrábne
"Taky letíš do Londýna?" Najednou na mě promluvil ten kluk co seděl vedle mě...uznávám je docela hezký
"Jojo" odpověděla jsem mu jednoduše a zase se koukala na hodiny......dal si hlavu vedle mě a snažil se najít to co sleduju
"Nechápu že ti z toho ještě nehráblo"řekl
"Jak můžeš vědět že ne? " položila jsem mu takovou otázku/neotázku
"Jsem Henri " ignoroval mou otázku/neotázku a řekl mi jak se jmenuje...jako bych to porřebovala vědět...tssss
Mlčela jsem a neodpovídala jsem mu
" a ty máš jméno?" Řekl po chvíly mlčení ale já mu stále neodpovídala a pozorovala jsem hodiny
" nemluvíš?" Už bych mu mohla odpovědět co :D
"Jsem" .....
"Tiffany" dořekla jsem mu to po chvíly
"Dobře...ahoj Any ...těší mě " cože?
"Jak žes mi to řekl?" Odpověděla jsem mu
"Any? Tak ti nikdo neříká? To je dobře aspoň jsem originální " řekl ....ok no....neni to zas tak hrozný
" neříká...ale dobře no " odpověděla jsem mu..........začal z batohu vytahovat papír a tužku....zajímalo by mě co s tím bude teď dělat když nám to za chvíly letí
Začal na ten papír něco psát a řekla bych že se tam právě podepsal...ikdyž nevím k čemu mu to teď bude jako
"Tady máš....jedu se do Londýna proslavit...může se ti to jednou hodit až budu slavný......můžeš říct že mě znáš,nebo to můžeš prodat až nebudeš mít peníze ......" Chtěl ještě něco říct ale já mu do toho skočila a začala jsem ze nehorázně smát...takový záchvat smíchu jsem dlouho neměla .... Ikdyž on moc nechápal...koukal na mě dost vázně....asi to myslel vážně no....aha...:D
" chtěl jsem říct........je to blbost , peníze mít budeš,protože až budeš moje dívka ...nebudu chtít aby jsi strádala a dám ti všechno na co si jen vzpomeneš" řekl a nepatrně se na mě usmál.....je vážně roztomilý....ale překvapuje mě jak si věří ale nadruhou stranu se mi to líbí ....vždycky se mi líbili sebevědomí kluci.... A taky jsem byla zvyklá že po mě jel snad každý kluk u nás na škole
"Ehm.....nic na to neřekneš?" Řekl a já už mi chtěla odpovědět ale právě začali hlásit že let číslo 56 letí za 5 minut
" měli bysme jít ať to ztihnem,letí to za 5 minut " řekla jsem rychle, vstala jsem, vzala jsem svá zavazadla a ryhcle šla směrem k letadlu..Henri šel až někde za mnou takže nevím kde teď je....letuška mi ukázala kam si mám sednout,vedle mě je volno...super aspoň mám víc místa...doufám že ke mě neposadí někoho kdo by třeba chrápal,nebo na mě vylil pití a nebo se se mnou hádal kvůli píčovinám .....
"Tady pane,posaďte se prosím na své místo" slyšela jsem letušku jak s někým mluví a posazuje ho na místo vedle mě ......ten kluk se otočil.......super je to Henri...........
"To je ale náhoda " řekl a já se na něj jenom usmála
" jo to je " řekl jsem teochu povýšeně
"Proč se snažíš stranit lidem?" Cože ?straním se lidem? Ne nestraním....jenom s nima nechci být ....teda s některýma ....už nemám ani žádné moc dobré kamarády a spíš se bavím s takovýma těma lidma se kterýma du do klubu,vožerem se a pak se vidíme za půl roku ...a takhle je vǎechny střídam....je to od toho incidentu se Samuelem a Samantou ....takže má asi pravdu možná se straním lidem,ale nedokážu si to přiznat
"Já se..."neztihla jsem to doříct
"Ale ano straníš" no.....dobře
"Letíš poprvé?"
"Jak jsi to poznal?" Odpověděla jsem mi na otázku otázkou
"Celá se třeseš a je vidět že seš nervózní" jak mě ten kluk sakra dokáže tak dobře odhadnout? Začíná se mi fakt líbit,ale nehodlám s ním nic mít
"Bingo" řekla jsem s úsměvem na rtech
"Máš krásný úsměv,na to bych se mohl koukat celé dny" řekl a taky se usmál...začínám se červenat ...doufám že si toho nevšimne...
"Hele hrozně ráda bych se s tebou bavila ale jsem hrozně unavená, snad ti to nebude vadit ale zdřímnu si" super,sem fakt blbá :D
"Ale jistě" řekl a usmál se na mě ....pak jsem se pokusila usnout

Zbudila jsem se když jsme skoro přistávali ...hlavu jsem měla položenou na jeho rameni a jemu to očividně vůbec nevadilo ...mám to štěstí že nechrápu...jsem ráda že jaem usla protože přecejenom let přes celý oceán trvá docela dlouho a jak řekl Henri...byla jsem nervózní
"Ahoj,za chvíly přistáváme,vzbudila jsi se akorát včas" všiml si že jsem se vzbudila
"Jo,promiň že jsem na tobě měla hlavu"řekla jsem mu a usmála jsem se
"V pohodě, mě to nevadí" odpověděl mi a taky se na mě usmál
"Připoutejte se prosím, budeme přistávat" řekl do mikrofonu letuška
Letadlo přistálo bez problémů a my šli vystoupit
"Any? Dáš mi ještě svoje číslo prosím ?" Zeptal se mě najednou...
"Jojo.....tady je " a podala jsem mu papírek s číslem
"Dobře, prozvoním tě a ulož si ho jo?"
"Dobře" řekla jsem mu a usmála jsem se ....prozvonil mě a já si uložila jeho číslo....ke kontaktu jsem si napsala HENRI bez ňejakého příjmení nebo různých sraček okolo ...prostě jenom Henri ...vlastně jeho příjmení ani neznám
"Tak ahoj,já musím jít...čeká na mě manažer....budu nahrávat s 1D" cože?
"To jsou ti teplouši ne ?" Vybouchla jsem smíchy ....párkrát jsem je viděla v televizi nebo v časáku....mimochodem Samanta je poslouchala....ikdyž mě přídou jejich písničky všechny stejné a o ničem.......
"Nevím zda jsou teplí nebo ne ale já se díky nim proslavím" a taky se začal smát.....šli jsme spolu do příletové haly kde na mě měl čekat pan Jerremy Payne a na Henriho manažer 1D.....................

Takžee psala jsem to dost dlouho, jelikož poslední dobou vůbec nic nestíhám... A to mam jarní prázdniny 😃 noo chtěla jsem tam dát ještě to seznámení s Jerremym ale rozmyslela sem si to a dám to až do příštího dílu 😃 takže si počkejte

Byebye your Tee*

Mr. StylesKde žijí příběhy. Začni objevovat