17.část - END

48 2 0
                                    

Pohled Harryho
Uběhlo už přes půl roku od podepsání smlouvy..dnes je to 6 měsíců co mám tu nejlepší holku na světě..A je jen moje!Mám pro Tiff takové malé překvapení tak jsem zvědavý jak bude reagovat.

"Tiff?" Volám na ní a mířím do kuchyně kde by se měla nacházet
"Ano?" Odpovídá mi s úsměvem
"Vyrazíme do města?" Ptám se jí
"Jasně,jen na sebe něco hodím a můžeme vyrazit" políbím jí a jdu se obléknout

Právě sedíme v jedné luxusní restauraci v Londýně..jsem hozně nervózní ...co když mě odmítne? To je otázka na kterou si nedokážu odpovědět a čím víc nad tím přemýšlím,tím víc jsem nervózni
"Musím ti něco říct" řekneme oba naráz
"Ty první" ozve se Tiff
Vstanu ze židle a jdu k ní.Kleknu si na jedno koleno a z kapsi vytáhnu krabičku, kterou následně otevřu.
"Tiff? Uděláš mě tím nejšťastnějším mužem na světě a vezmeš si mě?" Pláče a usmívá se zároveň
"Ano" odpoví
Nandám ji prstýne a políbím jí.Několik minut se objímáme a pak se zase vrátíme na svá místa.
"Co jsi mi chtěla říct ty?" Celá zrudne a vypadá hodně nervózní
"Harry...já...já jsem těhotná...budeme mít dítě..teda jestli ho nechceš klidně můžu jít na potrat...můžu.." Zastavím ji..co to právě řekla ? Je těhotná..budu otec ..jak ji vůbec mohlo napadnout že by šla na potrat? Tak teď jsem opravdu ten nejšťastnější muž na světě
"Budeme mít dítě?"
"No jestli chceš...jestli ne tak já.." Zase jí skočím do řeči
"Jasně že chci.Tiff.Mybudeme mít dítě."
"Jo" řekne,usměje se a já ji znovu políbím
Asi po dvouch nejhezčích hodinách co jsem s ní kdy zažil odcházíme z restaurace. Tiff je asi tak o dva kroky napřed
Najednou slyším obrovskou ránu a nestíhám pochycovat co se děje ..Kde je Tiff? Spatřím její bezvládné tělo na silnici a sesypu se k ní ..Jak se tohle mohlo stát? Někdo volá záchranku zatímco já se snažím probudi Tiff a nejsem schopný se od ní odtáhnout.Skrz slzy už skoro nevidím.Jen slyším zvuk záchranky a to je vše

"Pane probuďte se " volá na mě sestřička
"Co se stalo?..kde je Tiff?" Sestřička na mě kouká jak kdybych byl ten největší magor
"Máte syna ..je to kluk..omdlel jste při převozu vaší ženy do nemocnice"
"Je v pořádku?"
"Oba jsou v pořádku a jsou připraveni na vaši návštěvu"

Vejdu na pokoj, kde leží Tyff a v rukou drží to nejmenší stvoření jaké jsem kdy viděl..našeho syna
Přijdu k ní a políbím jí
"Chceš si ho pochovat?" Nejistě se na ni podívám a když vidím ten úsměv,veškerá nejistota odstupuje a já jen kývám na souhlas
"Jak se bude jmenovat ?" Ptám se a usmívám se
"Už má jméno" odpoví tiše
Jen se na ní podívám a čekám až ki odpoví na mou otázku
"Jmenuje se Harry"
Znovu se usměju a vjenuju jí další polibek
"Děkuju" pošeptám ji tiše

Nevím zda žili šťastně až navěky ...ale za to vím že to byl krásný život

Takžeeee....po půl roce jsem chtěla story smazat jelikož už mě vážně nebavila...když si přečtu příběhy ostatních tak se jim ten muj zdaleka nevyrovná...Chtěla jsem ji smazat ale pak jsem si uvědomila že všechno zlé pro něco dobré..třeba se story někomu líbit bude a přišlo mi nefér vůči těm lidem které zaujala ji nechat takhle rozepsanou..a tak jsem se přemohla a napsala jsem poslední díl 💜 moc vám všecm děkuji za podporu ať už to byly votes nebo comments 😊 strašně moc si vás vážím ..Když si vezmu že zezačátku jsem počítala každé jedno přečtení navíc a teď je jich skoro 1000 💜 Děkuji ! 💎

Byebye yout Tee*

Mr. StylesKde žijí příběhy. Začni objevovat