Je to jako ve snu

28.

"Nech mě spát Tony" zamumlala jsem když se mě pokoušel vzbudit. "Notak zlato, pojď se mnou vzbudit bráchu".

"Běž sám" hlesnu otráveným hlasem a zachumlám se do peřinky.

"Ty seš zloch Victorie" řekne a já se nad tím pod peřinou uchechtnu. Slyším už jen kroky jak odchází a po pár minutách Ondreazův křik a samozřejmě Tonyho smích. Bratři. Zkurvení dementi mě nenechají ani vyspat! Naběhli mi oba do pokoje ale dělal jsem že o nich nevím. Po pokoji se rozlehlo hlasité plesknutí a při tom Ondreazovo "debile blbej" a sekundu na to, Tonyho "auu". Zřejmě Tonymu pleskl.

"Kluci co tu děláte? Copak nevidíte že Victorie spí?" ozval se tlumený hlas matky. 

"Jo, promiň teto" omluvil se -asi za oba- Ondreaz a mamky kroky se vzdalovaly pryč z pokoje.

"Tupci" řekla jsem a urychleně odešla do koupelny a začala se svojí hygienou.

"Vikyy, hej Vikyy" od dveří se ozval Tonyho hlas

"No?"

"Pusť mě za tebou"

"Proč?"

"Chci tam být s tebou"

"Nejsem ve sprše Tony"

"Já vím, ale i tak tam chci být. Prosím Vikyy" žadonil a já mu konečně odemčela. Vrátila jsem se zpět k umyvadlu a vzala si svůj zubní kartáček.

"Vyčistím ti zuby"

"Co? Proč bys to dělal?"

"Prosím"

"Fajn ale já je vyčistím tobě" odpověděla jsem, on kývl a začali jsme. Navzájem jsme si jak totální dementi čistili zuby a já měla pastu snad úplně po celým obličeji.

"Ty seš nemehlo" řekla jsem přitom když jsem si umývala obličej od pasty. Vyžehlila jsem si vlasy, oblékla jsem se atd...

a šli jsme se s Tonym projít.

"Sluší ti to, zlato" promluvil a vzal mě za ruku.

"Děkuju"  odpověděla jsem a s propletenými prsty, ruku v ruce jsme prošli celý park a potom jsme šli domů. Posadily jsme se doma na gauč kde seděli všichni. Ondre, mamka a James. Před Jamesem musíme dělat že spolu nejsme takže žádné tulení se k sobě.

"Tak co, Tony? Jak se má máma?" zeptal se James a smál se jak měsíček na hnoji. Ach bože.

"Má se skvěle" odpověděl mu Tony otráveně.

"Hm...má nějakého přítele už?"

"Ne, nemá" řekl a James už se dál neptal. Mamka se odebrala do kuchyně vařit oběd, na který nás asi po hodině všechny svolala. Po obědě jsme ještě zkoukli pár filmů a večer už jsme se já s Tonym odebrali nahoru do pokoje. Pustily jsme si s Tonym seriál a mazlily se u toho. 

"Jdu do vany" prohlásila jsem a on se zamračil.

"Tak snad mě pozveš ne?"

"Nepozvu, chci jít sama"

"Zlochu" řekl a já s šibalským úsměvem odešla od koupelny. Napustila si vanu a poslouchala písničky. Po asi hodině mi cinklo upozornění na instagramu. Někdo na nějakém příspěvku označil Tonyho, nějaká Amy Brandon. Asi kámoška tam od mámy ale stejně...ze zvědavosti a možná žárlivosti jsem na to klikla a na fotku se podívala.....co to kurva je?!

Na každé fotce je ona nějaká Amy a Tony. Z očí mi začali vytékat slzy, vylezla jsem z vany, oblékla si pyžamo a šla za ním do pokoje.

"Vypadni" řekla jsem s pláčem ale tak aby nás nikdo neslyšel.

"Co? Proč Viky?"

"Podívej kam tě tvoje holka označila"

"Viky, já-"

"Nechci slyšet žádné výmluvy, prostě odejdi a zítra odleť. Už mi v životě nelez na oči. Nechci tě vidět ani slyšet"

"Zlato-"

"Jdi" odsekla jsem a on kolem mě prošel, na chvíli se zastavil a řekl "neříkej že ty jsi tady s nikým za tu dobu nespala" a až teď odešel. S pláčem jsem si lehla do postele a přitáhla si k tělu jeho mikinu která tu zůstala. Brečela jsem do ní, protože je to jediné dobré co po něm zůstalo. Je to hajzl! Po několika hodinách breku se jsem usla.

.................

Probudila jsem se na mokrém polštáři. Probrečeném. Na boku mě něco stačilo. Koukla jsem se a byla tam ruka. Až když jsem se otočila celá, zjistila jsem že je to spící Ondre. Tony mu řekl co se stalo a on mě chce zase utěšovat. Je mi to jasné.  Přitulila jsem se hlavou k jeho hrudi. Ještě jsem se pokusila usnout ale nešlo to. Začala jsem si prsty hrát s přívěskem na jeho řetízku který měl kolem krku. To ho probralo.

"Dobré ráno" pronesl ospale

"Ahoj"

"No....Tony už je pryč Viky, před chvíli ho táta odvezl"

"Hm"

"Nechci aby jsi byla smutná, vím že to co brácha udělal tě musí zatraceně bolet ale přenes se přes to, pomůžu ti s tím"

"Nejsem smutná, je mi jedno"

"Není ti jedno, miluješ ho. Mám pravdu, že?"

"Fajn, máš pravdu jenže-"

"Jenže tě podvedl......já vím Viky"

"Nesnáším ho a přitom-"

"A přitom ho strašně miluješ"

"Jak to víš?"

"Protože to k němu mám stejně.....strašně ho nesnáším kvůli tomu co dělá a jaký je ale jako bratra ho miluju, protože je to prostě můj malej bráška za kterýho bych dal život. A náš smutek ho nezmění, jak pojď dolů na snídani a usmívej se. Víš že ti úsměv sluší víc než slzy"

"Mám tě ráda"

"A já tebe...malá sestřičko" usmál se a víc mě stiskl v objetí. Po chvíli jsme sešli dolů se nasnídat, mamka s Jamesem zřejmě neví pravý důvod proč odletěl. A předpokládám že to Tony uhrál na to že ho mamka k něčemu potřebovala nebo tak něco. Po zbytek dne už jsem byla jen s Ondreazem v posteli a sledovali spolu seriál.