Vešli jsme s Ondreaze do pokoje na což nám Payton odvětil: co ten tady?
Já: Bydlí!
Ondreaz se na něj zubatě usmál a lehl si vedle mě na postel. Ležela jsem mezi nimi. Payton čumí do svého mobilu a já koukám na Ondreazův mobil ptotože se spolu koukáme memes. Payton už z nás na nervy....spíš z našeho smíchu. Tony se v té koupelně zřejmě rozhodl umřít. S Ondreazem jsme slezli z postele a teď zpíváme, pouštíme nahlas písničky a děláme totální kokotiny. Do pokoje najednou vešel Tony. Já a Ondreaz jsme dali ruce jakože tadáá⬇ chapeme se
a Ondreaz začal řvát: neuvěříte! Vážený Antonio Levi Lopez se rozhodl vylézt z koupelny.
Payton: držte už huby!
Tony: a vy jste si dali co?
Nevím proč to dělám ale když jste fakt rozdovádění tak je vám úplně u prdele jakou kokotinu děláte. Alespoň já to tak teda mám. Takže jsem prostě obejmula Tonyho a hlavu jsem měla opřenou o jeho hruď. Fakt nevím co to do mě vjelo, mám takový pocit že jsem podvědomě chtěla zažít to co ve snu.
Já: jsme naprosto střízliví zlato
Tony: ano, to vidím.
Obmotal kolem mě ruce a kamsi mě malými kroky v objetí někam odvedl. Kam? Do obýváku.
Tony: lehni a klid
Já: Však je teprve 5 večer
Tony: to není důvod k tomu aby jsi si nemohla lehnout a odpočnout si
Já: jenže já usnu a v noci budu mít moc energie. Takže se budu nudit protože vy už budete chrápat
Tony: tak si mě vzbudíš a já už nějakou zábavu při které bych tě dostatečně vyčerpal najdu😏
Já: hahaha
Heeej lidi! víte co by mě zajímalo? Jestli má Tony v reálu stejně velkého kamarádíčka jako měl ve snu a jestli bych si to s ním taky tak užila, VIKTORIE TY JEDNO ZVRHLÝ PRASE- zase mě vyfackovalo svědomí
Tony: halooo?!
Já: co?
Tony: vole ty jseš na mol
Já: já fakt nic nepila, ani Ondreaz
Tony: u Ondreaze jsem si toho jist, ten nepije ale tebe ještě dostatečně neznám až na to co se týče holek obecně
Já: och ty jsi tak chytrý
Tony: nech si ty trapný kecy, SÉGRA
Já: nejsem tvoje sestra a nikdy nebudu
ČTEŠ
Je to jako ve snu
Fanfiction16ti létá dívka Victoria, která žila normální život dokud se nepřistěhoval ten kluk, všechno potom bylo tak neuvěřitelné, občas neuvěřitelně úžasné a někdy tak neuvěřitelně na nic...JAKO VE SNU.