Osoba silně tlačila do dveří abych je nemohla zavřít.
Taky že se mi to nepovedlo, silně rozrazil dveře až jsem málem spadla na podlahu.
Rychle jsem utíkala nahoru do pokoje, to se mi povedlo ale zamknout už jsem nestihla, protože znovu rozrazil dveře.
Začala jsem couvat dozadu
Couvala bych i dál kdyby za mnou nebyla postel a za ní zeď.
Jsem v pasti, co se teď stane... V hlavě jsem měla stovky myšlenek a otázek ale žádnou odpověď.
Osoba na mě jen tak koukala a nic neříkala, byl to dost nepříjemný pocit, rozhodla jsem se tedy promluvit první.
"P-proč j-jsi tad-y Ty-lere..?" Vykoktala jsem a čekala na odpověď
"Ale snad se nebojíš,přišel jsem si užít"
A šel pomalu ke mně
"N-ne pr-pros-im...n-nech mě bý-t" snažila jsem se uklidnit, ale dá se v téhle situaci uklidnit? Nejde!..
"Ale notak jen se pobavíme "
Už byl skoro u mě zatím co já jsem seděla na posteli přilepená ke zdi jako socha a čekala co se bude dít, protože vím kdyby jsem se snažila cokoliv udělat, neuspěla bych, je prostě silnější než já.
"AMY!?"
"Amy kde jsi?!"
"Amy!"
Začal někdo po celým domě křičet, poznala jsem že jsou to holky a jelikož byly vyražené dveře tak jim asi došlo že něco není dobře.
"Cekni a je po tobě!" Zavrčel na mě Tyler
Uslyšela jsem lehký dupot na schodech
Tyler to asi uslyšel taky tak mě pevně chytil za paži až jsem sykla, což zase uslyšely holky.
***
