20.den
Pohled Paytona
Probouzím se vedle Barči, koukám na ni dokud se sama neprobere, párkrát zamrká a otočí se na mě, usmějeme se na sebe a ona mě políbí
"Dobré ráno" Řekla rozespale
"Dobré"
Chvíli jsme jen tak leželi a já se potom zvedl
"Kam to jdeš? Ještě chvíliiiii" Zakňučela
"Ale notaak, už je devět hodin, udělám nám aspoň snídani a pak.." Zapřemýšlel jsem se
"Pak? "
"No.. Pak bychom asi měli jet za Amy"
"Ajo,no..jo dobře.."
Vypadalo to že je nějaká smutná, nevím jestli kvůli tomu že bychom měli jet za Amy nebo kvůli tomu že už nechci ležet
Po snídani jsme se nachystali a okolo 11:30 jsme vyrazili směr nemocnice
Cesta byla tichá, nikdo z nás nepromluvil, bylo to spíše nepříjemné ticho
Když jsme dorazili do nemocnice šli jsme hned k Amy do pokoje, někdo tam ale seděl, ale nevěděl jsem kdo to je a když jsem se podíval na Barču,tak taky vypadala že vůbec neví, byl to kluk, okolo mého věku asi, možná o něco starší, měl na sobě černé triko a šedé tepláky, tmavě hnědé vlasy, do tváře jsem mu zatím moc neviděl
"ehm ehm" jakože jsem si odkašlal abych upoutal jeho pozornost
otočil se a vstal "čau, a ty jsi?" zeptal se mě
"Payton, Amy, pří- teda..no.. kamarád" řekl jsem nakonec že jsem její kamarád, viděl jsem totiž jak na mě Barča kouká a sám jsem nevěděl co teď vlastně jsme když jsem se začal stýkat s Barčou
"aha fajn,mimochodem já jsem Jacob, taky jsem její kamarád" kdo že? nikdy jsem o něm neslyšel
"zvláštní,nikdy se o tobě nezmínila" rekl jsem
"dlouho jsme se neviděli, je toho víc, prostě je to složitý, no ale od její rodiny jsem slyšel co se stalo, tak jsem si řekl že bych se sem mohl stavit" Hmm zajímavý
"aha fajn,tak my přijdeme za chvíli" s tímto jsem chytil Barču za ruku a odešel s ní na chodbu
"řekla ti o něm někdy?" zeptal jsem se hned co se zavřely dveře
"nevím, nejsem si jistá, možná se o něm párkrát zmínila, co ja vím" řekla v klidu
***
