~30.díl~

396 9 2
                                    

10.den

Pohled Paytona

Jedu opět do nemocnice, pozdravím sestričku, která už mě tu zná a ví kam jdu, otevřu dveře od Amy pokoje a tam už v křesle sedí Barča a říká nějaký blbosti Amy, která ale pořád spí..

Pozdravím ji a přisunu si židli k nim, moc nevnímám co Barča všechno říká, protože jsou to fakt blbosti, které mě nijak extra nezajímají, ale dělám že poslouchám, Barča ví že nemá cenu si s ní povídat, ale doktoři řekli že nás vnímá a pomáhá jí to

Nic moc se od posledně nezměnilo, pořád spí a ne a ne se probudit, doktor mi před pár dny řekl že to může trvat i týdny, měsíce..

Už jsem hrozně vyčerpaný a myslím že Barča taky, snažíme se sem jezdit co nejčastěji aby tady nebyla sama, i když se cítíme že jsme tu sami právě my

Už skoro usínám a to je půl čtvrté odpoledne, docela náročný den jsem dnes měl, takže už se těším do postele

Ani pořádně najíst jsem se nestihl, za to mám v sobě tolik kávy, že se asi počůrám

Poslední dobou jsem si s Barčou dost sedl, je to milá fajn holka, dřív jsme se ani moc nebavili, spojuje nás hlavně Amy, ale teď občas zajdeme i na kafe nebo jen tak do parku pokecat, je to fajn se takhle odreagovat v těchto náročných dnech pro nás oba

Občas přemýšlím v čem se s Amy liší, popravdě? Na moc věcí jsem nepřišel, jsou jako dvojčata, jak povahově tak i trochu vzhledem, ale ne moc

Amy je dost žárlivá a občas výbušná povaha, ale je i milá, citlivá a snaží se vždy pomoct a vcítit se s tebou do situace

Barča je zase více bláznivá a prostě taková praštěná, umí být avšak i milá, Amy je taky takový blázen, ale ne tolik jako Barča

***

Jako vždy nás nepříjemná sestřička vyhodila z Amy pokoje protože prý už skončily návštěvní hodiny, až na to, že končí asi až za čtvrt hodiny, kráva

S Barčou jsme si řekli že ještě zajdeme nedaleko do parku a pokecáme
Od nemocnice je to pár minut, takže si uděláme takovou procházku a pak si tam někde sedneme

Sedáme si na volnou lavičku, kolem nás pár stromů, keře a květiny, je tady hezky
Chvíli si povídáme a poté jsme jen ticho a koukáme do dálky, Barča se ke mně víc přisune a zahledí se na mě, nevím proč mě pozoruje, ale po chvíli na ní taktéž otočím zrak a díváme si do očí..



















***

✨Instagram✨Kde žijí příběhy. Začni objevovat