3. Proč jsi mi pomohl?

528 37 21
                                    

Louis

Ráno jsem se vzbudil na volání mé matky s tím, že nestíhám školu. Ani nevím, jak jsem včera usnul. Rychle jsem vstal z postele a provedl svou ranní hygienu. Oblékl jsem se, vzal si tašku a spěchal dolů. Tam jsem si do ruky vzal jen jablko ke svačině. Snídaní jsem se moc nezabýval a už jsem pádil do školy.

Za stálého běhu jsem dorazil do školy. Co nejrychleji jsem se přezul a potom jsem spěchal do třídy. Měl jsem štěstí, protože jsem stihl dorazit minutu před zvoněním.

Niall se na mě zvědavě podíval a asi se snažil vyčíst, proč jsem přišel relativně pozdě. Hodina proběhla docela v pohodě.

Na konci dne přišel na řadu tělocvik. Moje zlo. Vždycky se převlékám jinde, než ostatní, protože nechci stále poslouchat posměšky na mou osobu. Tělocvik mě sám o sobě baví. Bohužel mi ho znepříjemňují moji spolužáci.

Měli jsme si dát dvě kolečka na zahřátí. To je celkem v pohodě pro mě. Myslím, že vzhledem k tomu, že dělám hiphop a chodím na fotbal mám fyzičku docela dobrou.

Hráli jsme různé hry. Po konci většina lidí odešla, ale zůstala tam Thomasova partička. Věděl jsem, co bude následovat a tak jsem nikam nešel.

Kluci mě zatáhli za budku s věcmi na tělocvik. Přitlačili mě na stranu budky a začali mluvit.


,,No ahoj, Loui. Dlouho jsem se neviděli. Chyběl jsem Ti?"

,,Ani ne."

,,Cože jsi to řekl?!"

,,Že jsi mi ani moc nechyběl."

V tom jsem dostal ránu do břicha a svezl jsem se po straně budky na zem.

,,Ty bys měl bejt rád, že o tebe má aspoň někdo zájem."

,,Hmm."

,,A nezapomeň, že jsi jenom hnu-"

,,Co se to tu děje?"

Krásný chraplavý hlas. Harry. Co ten tady dělá. O něčem se bavil s Thomasem a klukama. Ti po jejich rozhovoru odešli a já tam tak zůstal s Harrym sám.

Harry mi podal ruku, abych se zvedl, což jsem také udělal. Upravil jsem si oblečení a chvilku jsem se jen díval na Harryho. Potom jsem se odhodlal a promluvil jsem.

,,Děkuji, Harry."

,,Hmm. V pořádku."

,,Můžu se Tě na něco zeptat?"

,,Ptej se."

,,Proč jsi mi pomohl?"

,,Nelíbilo se mi, jak se k tobě chovali a taky jsem Tě chtěl někam pozvat."

,,Oh, aha. Dobře. Já nevím, zda mám čas."

,,A čas na bowling máš?"

,,Asi jo. Musím se domluvit s Niallem."

,,Dobře. Kdyžtak počkám před školou."

,,Rozumím."

Harry odešel a já se vzpamatovával z našeho rozhovoru. Bylo divné, že se tenhle Harry Styles choval ke mně tak, jak se choval. Nějakým způsobem se mi to líbilo, ale na druhou stranu mi to vadilo.

Tím, že mi dnes pomohl jsem si začal více a více připouštět, že by o mě možná mohl mít zájem. Což není nic dobrého. Protože se říká, že Harry Styles, když něco chce, tak to dostane a je mu jedno jakým způsobem to získá.

Vydal jsem se za Niallem a chvíli jsme se spolu bavili. Ptal jsem se ho, jak reagovala učitelka na to, že jsem s nimi nepřišel do školy. Ale také jsem se ptal na to, jestli má dnes se mnou něco v plánu, nebo jestli mě nechá jít.

Nakonec svolil a já jsem se tak vydal za Harrym. Ten stál před školou u svého černého auta a rozhlížel se kolem. V tu chvíli byl opravdu nádherný, až jsem na chvíli zapomněl, kam mám vlastně jít.

Když jsem se vzpamatoval, vydal jsem se za ním. Pozdravili jsme se a společně jsme nasedli do auta. Rozjížděli jsme se a v tom jsem si všiml několika udivených pohledů mých spolužáků.

,,Harry?"

,,Ano?"

,,Můžeme se stavit u mě doma?"

,,Jasně. Asi se chceš převléct a odložit si věci, co?"

,,Přesně tak."

,,Dobře. A kudy teď?"

,,Tady zatočíš do leva a pojedeš rovně. Pak tam budeme."

,,Dík."

Dojeli jsme k mému domu, kde jsem vylezl z auta a vydal se dovnitř. Zaběhl jsem do pokoje, kde jsem se co nejrychleji převlékl a odložil si tašku do školy.

Rychle jsem běžel dolů po schodech a chtěl jsem vyrazit za Harrym, když v tom mě zastavila matka.

,,Loui! Kam zase jdeš?"

,,Ven, s kamarádem."

,,A proč jako?"

,,Mami, mám svůj život."

,,To je mi ale jedno. Poslední dobou jsi pořád někde venku. Pořád někam chodíš a doma skoro nejsi!"

,,Nekřič na mě, mami. Je mi osmnáct a také rád trávím čas s kamarády."

,,Dneska zůstaneš doma!"

,,Ale proč?"

,,Budeš mi pomáhat."

,,Ale mami."

,,Ani slovo. Mazej do po-"

Ozval se zvonek a matka otevřel. Tam stál Harry. Matka se s ním o něčem bavila, ale potom se nějak domluvili. Matka mi potom také řekla, že můžu vyrazit a že Harrymu věří.

Ona totiž úplně tak moc Harryho nezná. Neví, že je to takhle známý kriminálník. Sice už o něm někdy slyšela, ale nevěřila tomu, že to tak doopravdy je.

Vyšel jsem ven z domu a sedl si do auta.





































Aoooj! Nová kapitola.😅❤ Váš názor na ni?

K💗

Criminal |LS| ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat