Criminal |LS| ✔️

7. Au!

LOUIS

Když trénink skončil, chtěl jsem jít hned za Harrym. Ten tam však nebyl a tak jsem musel najít jeho auto. Když jsem ho našel, sedl jsem si k němu a on se pomalu rozjel. Chvíli jsme jen mlčky seděli a potom Harry ticho prolomil.

,,Ahoj, tak jak to šlo?" On se o mě zajímá?

,,Fakt Tě to zajímá?"

,,Jo. Nejsem takovej, jako si ostatní myslí." To už vím dávno, Harry.

,,Toho jsem si všiml. Jen mě překvapilo, že se o mě někdo zajímá."

,,Proč Tě to překvapilo?"

,,No, nikdy se mě na to nikdo nezeptal."

,,Ani matka? Táta? Sourozenci?"

Nechtěl jsem se o tomhle tématu bavit, ale nechtěl jsem ani rušit naši konverzaci. Proto jsem mu odpověděl:

,,Matka vůbec. A táta se sourozenci bydlí někde pryč. S těmi se vydám jenom na narozeniny a svátky."

,,Tak to je mi líto." Harry Styles se nějak mění.

,,Nemusí. Už jsem si zvykl."

,,A jak to teda šlo?" Asi ho to vážně zajímá.

,,Celkem dobře. Za pár dní bude turnaj a tak musíme hodně trénovat."

Potom jsme pokračovali v naší konverzaci. Bavili jsme se o všemožných věcech. Někdy to byli úplné blbosti, ale asooň jsme nebyli ticho.

Začal jsem si uvědomovat, že pro mě Harry není úplně lhostejný. Vždycky, když jsem s ním, tak se cítím v bezpečí. Vždycky mám takový zvláštní, ale krásný pocit. Když jsem s ním, zapomínám na okolní svět a vnímám jen naše společné okamžiky.

Vůbec nevím, co se mnou je.

Když jsme a Harrym dojeli domů, převlékl jsem se a chvíli jenom prohlížel telefon. Potom mě Harry zavolal, že je večeře. Došel jsem za ním a sedl si ke stolu. On nandal na talíře a sedl si naproti mně.

Najedli jsme se a Harry odešel do obýváku. Já jsem došel do pokoje, kde jsem se převlékl do oblečení na hip hop a chvíli jsem si ještě dodělával projekt do školy.

Myslel jsem si, že Harry už se mi nebude věnovat a proto jsem vyrazil. Sešel jsem schody a vyrazil do chodby. Harry spal a tak jsem se pomalu dostal do kuchyně, kde jsem si natočil vodu a vydal jsem se do chodby.

Po nějakém čase jsem došel do tělocvičny. Odložil jsem si tašku a nejdříve jsem se rozvcičil. Pak jsem zapl telefon s písničkou We own it a začal jsem. Tancoval jsem a přemýšlel.

Jaké by to asi bylo, kdyby mě Harry miloval?
Jaké by to asi bylo, kdyby mě Harry políbil?
Jaké by to asi bylo, kdybychom spolu chodili?
Jaké by to bylo mít někoho, kdo Vás miluje?

Au! Dopadl jsem na zem. Ale špatně. Tak, jak bych vůbec dopadnout neměl. I přesto ukrutnou bolest nohy jsem se pomalu vydal domů. Cesta tam mi trvala mnohem déle, než obvykle. Harry spal a tak jsem ho nechtěl budit a tak rychle, jak jen šlo, jsem se vydal do pokoje.

Doufal jsem, že bolest nohy přestane, nebo se alespoň zmírní. Nic z toho se však nestalo a proto jsem se v noci párkrát vzbudil a brečel.

Ráno jsem se probudil s ubrečenýma očima. Dneska jsme měli ve škole ředitelské volno a tak jsem si chtěl pospat. Doufal jsem, že Harry nemá nic v plánu a tak, že budu moct být sám. To se mi však nepodařilo, když Harry zaklepal na dveře a já ho pustil dál.

,,Dobré ráno."

,,Dobré." Nenávdím svůj hlas. Harry pozná, že jsem brečel.

,,Ty jsi plakal? Děje se něco?"

,,Nene, všechno je v pohodě."

,,Nelži mi."

,,Fajn. Není mi úplně nejlíp a brečel jsem."

,,Bolí Tě něco?"

Neodpověděl jsem.

,,Lou?"

,,Noha."

,,Ukaž."

,,Nene, nic to není."

,,Nech toho."

Odhrnul peřinu a i já jsem se při pohledu na mou nohu zděsil. Noha byla celá nateklá a zbarvená do modré a fialové barvy.

,,Lou! To není v pohodě! Co jsi sakra dělal?"

,,Včera jsem byl tancovat a špatně jsem dopadl na zem. Myslel jsem, že to ráno bude dobrý."

,,Fajn. Jedeme."

,,Kam?"

,,Do nemocnice."

,,Dobře."

,,Zvládneš chodit?"

,,Asi ne."

V tom Harry strhl peřinu a vzal mě do náručí. Vyšli jsme ven z pokoje a přes celý dům jsme se dostali do chodby. Harry si oblékl boty, s tím, že mě nachvilku posadil. Potom mě přenesl do auta a po chvíli jsme byli v nemocnici.

Ahoooj! Jak se máte?😂😂🙏💙