XI.

359 41 2
                                    

Milý Luku,

To tetování, které jsme si nechali udělat měsíc předtím, než jsi odešel, když bylo všechno v pořádku, se mi posmívá.

Tam na kotníku navždy vyryté do mé kůže byly tvoje iniciály označené směle černým inkoustem. Pamatuju si ten den, kdy jsme si to nechali udělat, tak živě, chytil jsi mojí ruku, zatímco já jsem seděla na židli a kvůli té bolesti se snažila nebrečet. Smál ses mému neštěstí, ale když sis měl ty nechal dělat tetování, byla jsem to já, kdo se smál tvému utrpení. 

Můžeš příjet zpátky, a tak se budeme moc smát té vzpomínce společně, Luku? Prosím?

Hrozně moc mi chybíš.

S láskou,

Florence.

Letters to Luke » Luke Hemmings (CZ překlad)Kde žijí příběhy. Začni objevovat