Jungkook
Jimin se díval na telefon a s někým si psal.. celou dobu se usmíval, zajímalo by mě komu věnuje tak krásný úsměv.. " s kým si píšeš" "s Taem.. proč tě to zajímá" nevěděl sem co říct a tak sem vyslovil první věc co mě napadla "no.. zajímalo by mě komu věnuješ tak krásný úsměv.. když ne mě.." "oh Jungkooku?!" rozesmál se.. "Kookie nemáš na co žárlit, s Taem jsme jen skvělí přátelé.. a stejně spolu nic nemáme" nemáme? Kdyť jsme se líbali.. "a ten polibek?" jimin udělal své roztomilé oči a natulil se ke mě do objetí, bylo opět hřejivé a plné citů.. užíval sem si ho
Jimin
S Kookiem ležíme na gauči v objetí.. užívám si to.. jež bych mu mohl říct k svých citech
.. ale co když mě odmítne.. potom sem si zase vzpomněl na ten polibek, nemohl sem na to přestat myslet
"Mám hlad.." řekl jsem, byla to pravda
"Tak co třeba ramen?" zeptal se i když moji odpověď určitě znal
"Jasně" vyhrkl jsem, vytrhl se z jeho objetí a běžel do kuchyně
Jungkook
Bylo mi docela líto že Jimin přerušil naše objetí a běžel do kuchyně..
Zvedl sem se a šel za ním, když sem přišel už měl nudle v hrnci s vodou a čekal
"Tak jak to jde" zeptal jsem se "dobře.."
Posadily jsme se ke stolu a oba začli jíst.. vážně mi to moc chutnalo a s chutí sem dojedl poslední sousto
"Bylo to moc dobré" řekl jsem a Jimin se usmál zvedl se a šel do kuchyně, po chvilce se vrátil se dvěma hrnky s vodou "děkuju" řekl sem a vzal si hrnek s vodou
Jimin
Dopoledne jsme trávily různě a když už se schylovalo k obědu rozhodl se jít
"Tak ahoj" "ahoj" otočil jsem se ale potom se otočil zpátky na něj a věnoval mu jedno ze svých objetí, hned co jsem ho obejmul na zádech ucítil jeho ruce.. "ahoj" odtáhl jsem se a ještě mu zamával..
