Jungkook
Šel sem si Jiminem po tmě, ani nevím kam jsme šli.. jestli ke mě nebo k němu nebo jen tak na procházku.. ani se mu nedivím že po tom incidentu tam už nechtěl být.. přitáhl jsem si ho ještě blíž k sobě a najednou zastavil a stoupl si přede mě a zachumlal si jeho nos do mého hrudi, začlo mi bušit srdce... objal sem ho a on objímal mě..
Pohled třetí osoby:
Dva chlapci kteří už dávno vědí že jsou více než přátelé, cítí k sobě to co k nikomu jinému ještě necítily.. ale strach a nejistota je to co jim brání ve vyznání lásky, co když ten druhý to cítí jinak, oba tak v nejistotě stáli v objetí.. oba se přemlouvali aby vyznají své city.. bojí se.. nechtějí pokazit jejich vztah.. stojí a jejich srdce zběsile buší.. menší najednou zvedne hlavu a podíval se na většího, zadívaní se do očí.. teď je ta nejlepší chvíle pomyslí si větší.. menší se taky přemlouvá ale bojí se.. Jiminie.. vysloví větší jméno jeho milovaného, druhý se jen usměje a dívá se mu stále do očí..
Nehodlají tento oční kontakt přerušit.. nesmí.. větší se začne přibližovat a menší jen nehnutě stojí, konečně znovu spojily své rty.. ta sladká chuť.. jako by si byli souzeni.. oba si vychutnávají chuť toho druhého, větší položí svou dlaň na tvář menšího a jejich polibek tak prohloubí.. když se konečně odtrhnou kvůli nedostatku vzduchu menší většího pevně obejme "miluji tě" konečně vysloví větší a menší mu hned odpoví "já tebe taky" znovu se políbily.. tentokrát to bylo ale jiné.. najednou plné nových citů.. oba dva si tyto momenty užívali, když se odtáhli tak se vydali na cestu domů..
Nemyslete si že tímto to končí
