Mafia :)

XXVI

Katharina

Hned jak jsem vyšla z místnosti jsem si vzala krabičku cigaret a šla jsem na střechu budovy, tam se můžu uvolnit, tam je mi nejlíp,

"Tatínku proč?" Zeptala se uplakaná holčička když ji starší muž zbil, "aby jsi nebyla slabá Katharino, je to příprava" usmál se muž a naposledy ji páskem přetáhl přez záda,

"Kath?" Z přemýšlení mě přetrhl Harryho hlas, "co chceš Harry?" Prskla jsem a zapálila si cigaretu, "co se to s tebou děje?" Vydechl a přešel ke mě, "nic, co by mělo?" Vdechla jsem kouř a užívala si pocitu nikotinu v mém těle, "Kath mluv se mnou, jaké bylo tvoje dětství?" Optal se opatrně a mě zaskočil kouř který jsem měla v ústech, nechci mu tu říkat co všechno jsem prožila, nechci lítost
"To není nic pro tebe, nechápu proč tě to zajímá" ušklíbla jsem se a on se za mnou posadil, "protože tě miluju, je to dost dost dobrej důvod?" Řekl trochu naštvaně a já se zarazila

"Miluju tě Kathrin, na to nezapomeň, vždycky na tebe budu dohlížet, nenech se otcem zmanipulovat" řekla postarší žena malé dívence a dala jí pusu na líčko, "jsi ještě malá ale tohle ti vždy dokáže aby si byla silná" dorekla žena a vložila malé dívence papírek do ruky

"Kath" zaklepal se mnou Harry a já se probrala, "Harry co pořád chceš, ty si mě do tohohle dostal, ty jsi mi zavinil vzpomínky, nemůžeš být na mě naštvaný že s nikým nechci nic mít, emoce tě oslabujou! Koukni co udělali se mnou!" Krikla jsem na něj a on se zastavil, koukal na mě jako na zjevení, jako bych to ani nebyla já.
"Tohle nejsi ty, tohle je Katharina, ne moje Kath" řekl ledovým hlasem a pomalu odcházel, "až to bude zase ta Kath, ať za mnou přijde, miluju ji" řekl tiše a odešel,
Zase ta Kath, přijde, miluju ji
Tahle slova mě dostala, nechci nic cítit, aspoň ne do tý doby než Ghrout chcípne, bojím se že to pro mě nedopadne dobře, prostě to tuším, budu chladná aspoň do doby než budou všichni v bezpečí.
Byla jsem tam asi ještě půl hodiny dokud jsem se nerozhodla že půjdu domů, sice už jsou asi dvě ráno ale to je jedno, ať mě doma zbijou, vše je mi jedno
"Hej Thomasi pojedu domů, mám tam něco na práci, zítra se tu stavím a Harry ať si vezme můj pokoj, dej tady na všechny bacha" krikla jsem na něj když jsem ho uviděla na chodbě, "dávej na sebe pozor Kath" spitl a vtáhl mě do obětí, ruce jsem mu i když nerada obmotala okolo jeho těla a objala ho, "vyspi se z toho, kdyby cokoliv zavolej" na to sem jen kývla a vyšla z budovu domů

Harry

"Harry?" Křikl na mě Thomas když jsem šel po chodbě, hledat Kath, "no?" Řekl jsem otráveně a otočil se na něj, nechci být nějak hnusný ale fakt nemám náladu, "Kathrin šla domů, máš si vzít její ložnici" řekl a já si ho nevěřícně prohlédl, "to mi to ani nepřišla říct sama? To jí za to nestojím?" Řekl jsem zklamaně, proč mi to říká Thomas a ne ona, "má to teď těžký Harry, ona se ale zase postaví na nohy jen ji musíš dát čas, nejsi jediný kdo má o ní strach" zamračil se a já kývl hlavou, "přijde zítra?" Optam se patrně a on kývne, "prý se staví" skvělí tak aspoň že to
Zklamaně jsem odešel do jejího pokoje kde budu spát, škoda že tu nespí se mnou. Pomalu jsem se doloudal k posteli, svlékl jsem se do spodního prádla a zalehl do postele, možná že bych i usnul kdyby celá postel nevoněla jako ona, kdybych nebyl v jejím pokoji, kdyby mi ji všechno nepřipomínalo, kdybych na ni mohl přestat myslet, kdyby tu byla se mnou.
Co já bych dal za to aby se nic z předešlých 24hodin nestalo, kdyby to byla pořád moje milovaná Kathrin a ne robot a ne stroj na pomstu
Budu jen doufat že bude zase jako dřív, jak říkal Thomas.
Asi po hodině pokusu o spánek jsem se rozhodl jít na balkon a trochu si pročistit hlavu, chtěl jsem si vzít od Kath cigaretu a tak jsem ji hrabl do kapsi z který jsem vzal krabičku cigaret ale taky z ní vypadl malý lístek, vím že bych asi neměl ale já musel, lístek jsem otevřel a začal číst
Milá Kathrin, vím že to bude bolet ale já tě opustit nechtěla, odpusť mi to, nechtěla jsem tě tam nechat s otcem pro kterého emoce nic neznamenají ale prosím, neopakuje jeho slova, emoce tě nezraní, emoce tě posílí. Nezapomeň na mě Kath
Milujutě
Máma

Tak to jsem nečekal, co asi všechno musela zažít v dětství? Zkusím ji tím dokázat že to jde, lístek jsem si strčil do kapsi od kalhot které jsem na sebe hodil a vyšel na balkon kde jsem si zapálil a u toho přemýšlel nad mojí Kath.