Příběh je o holce jménem Karolína... Karolína žije v české republice společně s mámou a tátou. Její máma a táta dostanou pracovní nabídku na práci v Jižní Koreji. Kája pojede s nimi ale nechce jet sama tak si sebou vezme svou kamarádku Evu. Udělá Ká...
Vyšla jsem ven směr park kde by jsme se měli sejít. V hlavě mi furt hrála ta veta kterou mu oznámili že se tam stěhujeme. Aspoň tam sennou bude Eva. Když jsem tam došla nebyla tam. Jak jinak. Vždy chodí pozdě 😑. Sedla jsem si na lavičku a vytáhla mobil a byla na insta. ,, Karle!!!!" A už je tu ,, Ahoj Evi " řekla jsem jí a zkoukla její outfit. Měla rozpuštěné vlasy které má do půlky zad.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Já moc takovýhle styl nemusím. Každá jsme jiná. ,, Tak co jak se máš prcku?? " Zeptala se Ev s jejím typickým úsměvem... ,, No dobře... Něco bych ti chtěla říct " řekla jsem a začala si hrát s prsty. Eva se na mne koukala a čekala co jí řeknu. Když jsem delší dobu mlčela tak se slova ujala ona. ,, A to je to tak hrozný?? Neboj se mně to můžeš říct" řekla a chytla mně že ruku. Já jí ruku chytla a koukla se na ni ,, Stěhujeme se do Koreje." Koukala na mne s otevřenou pusou. ,, Ale to není vše" řekla jsem než stačila něco říct. Pokynula hlavou ať pokračuji. ,, Jedeš se mou!!!!" Řekla jsem nadšeně. Chvíli na mne jen hleděla ale pak mně objala. ,, Mi rodiče teď něco řešili s tvými a nechtěli mi říct co. Ale teď už to vím" usmála se na mně. Mám ráda její úsměv. ,, A kdy jeden nevíš??" Zeptala se mně. No tak to nevím... ,, Nevím ale skusim napsat mamce" řekla jsem a vytahovala mobil. Chat Mamka❤️
Moje štěstí Ahoj maminky hele kdy jedeme do té Koreje??
Chvíli to trvalá ale pak příčka odpověď
Mamka Zítra ráno broučků a řekni Evče ať je připravena že ji kolem 5 vyzvedneme
Koukla jsem se na ni a ukázala ji ty zprávy. ,, Jako fakt?! Už zítra?! Já se nestihnu zabalit ani připravit" začala vyšilovat. ,, Neboj to stihneš" uklidnila jsem jí. Koukla se na mne s úsměvem ,, tak já půjdu zítra prcku" řekla a rozcuchala mi ty krátké ale přesto učesané vlasy. Já jí zabiju!!! ,, Ahoj obryně" no jo sice je asi jen o 9 cm větší ale i tak je to moje obryně... Tak sem se zvedla a šla pomalu domů. Cestou jsem přemýšlela. Bude se mi tam líbit?? Najdu si přátelé?? Co když ne?! No tak to fakt nevím. No nic. Odemkla jsem dveře a vešla do domu. Bylo 16:00 a já si šla zabalit. Rodiče doma nebyli takže buď v práci nebo nevím... No takže když jsem vše zabalila tak jsem se šla osprchovat a potom zalezla do postele. Taky už bylo...21:00!!!! Já vím je to brzo ale já brzo vstávám. No tak asi nic no. Chtěla jsem skouknout sociál sítě ale asi ne... No nic dobrou.
