Sedím na policejní stanici a poslouchám co se mnou bude. Ostatní utekli jen mě chytili a já je napraskat nechci.
Dozvěděla jsem se že buď zaplatím úhradu ve výši 30 tisíc korun za všechno co jsme s partou napachali (samozřejmě že za to nemůžu ale opravdu nenapraskam lidi s kterýma jsem byla přes dva roky) a nebo prostě půjdu do vězení. Ale já ty peníze nemám . Ach bože co jsem komu udělala .
Nejednou do místnosti vejde muž. Může mít kolem 23 let a je fakt nádherný. Začne se k nám přibližovat.
?? "Čau kamo co se tady děje ?"
"Ale tady slečnu nejspíš budeme muset zavřít napachala nebo nejspíš nebyla sama ale nechce říct kdo další hodně škody. Peníze na úhradu nemá takže to jinak nepůjde "řekl policajt ktery se mnou řešil jak to se mnou bude
?? "Chci si s ni promluvit "
"Jasne Liame ale nemáte moc času "
Takže Liam se jmenuje.
Najednou ucitim jak někdo stiskl moje zápěstí a vede mě o kousek dál.
Byl to Liam
"Co to-" chtěla jsem protestovat ale jeho hlas mě zastavil
"Hele mám takový návrh chceš ho slyšet nebo radši půjdeš do lochu?"
Wtf co to mele jakej návrh, na co...
"Chci ho slyšet ale už bys mi mohl pustit tu ruku v celku to bolí "
Podíval se na naše ruce a pustil.
"Takže když ti zaplatím to abys mohla s tadyma pryč-"
"Počkej a proc by jsi to dělal?" Skočila jsem mu do řeči
"Můžeš mě nechat domluvit děkuju" chvilku se odmlčel asi přemýšlel co ma říct "no takže když ti to zaplatím tak zaprvé se ke mě nastehujes a budeš u mě bydlet tak řekneme na tak dlouhou dobu podle částky kterou tady zaplatím podle toho jestli budeš souhlasit a za druhé ti dám smlouvu s pravidlama které budeš dodržovat "opět se odmlčel a já na něho jen udiveně koukala
"Proč by jsi to dělal?" Přerušila jsem to ticho
"Protože se mi líbíš " dal mi ruku na tvář až jsem se začervenala "bereš? " zeptal se
Chvíli jsem přemýšlela a nakonec jsem řekla
"Dobře "
On se jen usmál, vzal mě za ruku a vedl zpátky k policajtovi.
V půlce cesty jsme se zastavili a on se na mě podíval a zeptal se
"Kolik že to máš zaplatit ?"
Smutně jsem na něj koukla
"30 tisíc "
On se jen usmál jakože nic, jakoby to byla mala částka a šli jsme dál.
Opravdu to všechno zaplatil, vzal mě znova za ruku a vedl ven přímo ke krásnému černému BMW .
Vykulila jsem na něj oci jestli se mi to náhodou nezdá
"Tohle není všechno princezno " hezky se usmál a otevřel mi dveře auta u spolujezdce a on si sedl .
Nejeli jsme ani dlouho a byli jsme na kraji města kde jsme odbočili do obrovytanskeho domu .Ten dum je nádherný.
"Co se děje koukáš na ten dum jako na svatého "usměje se na mě a opět odvrati pohled na cestu
"T-to je tvoje "zeptám se
"Jo je to část z mého majetku "
Zaráží mě slovo část. Jen část jeho majetku?! To je nejakej mafián nebo něco takového?
Pred námi se otevřou dveře nejspíš od garáže a já nemůžu uvěřit vlastním očím. Opravdu je to garáž. Ale ta garáž obsahuje snad desítku dalších aut všelijakých značek .
"Vystupovat " ozve se
