Když jsme vešli do domu tak jsem jen koukala. Bylo to tu tak velké a moderně zařízené.
"Líbí?"
Ozve se spolu se zaklapnutim dveří.
Podívám se na Liama a ten se na mě pobaveně dívá.
"Děláš si srandu ?! Jasně že jo je to tu nádherný " usmeji se na něj a on mi úsměv oplatí.
Po chvilce mlčení Liam to ticho prolomi
"Pojď ukážu ti to tu " řekne a podá mi ruku. Já ji s radostí příjmu a jdu o jeden krok za ním.
Kdyz sme prošli snad celý dům a že to dalo zabrat tak se šli k posledním dveřím
"Tohle je tvůj pokoj" řekne a otevře dveře.
Je nádherný bílé zdi a postel na které je šedé povlečení, velké okno, skříň par poliček, stolek u postele a dveře do šedobíle zbarvené koupelny.
"Wow" vyhrknu ze sebe a usměji se.
"Hele tak si vybal věci a přijď dolů projdeme spolu tu smlouvu a tak já udělám zatím něco na jídlo "mrkl na mě a odešel
Když jsem si vybalila tak jsem šla za ním dolů
Seděl na gauči s telefonem v ruce, přišla jsem blíž a odkašlala si.
Když si mě všiml usmál se a poklepal na místo vedle sebe
"Emm takže proč si to udělal a na co mě tady chceš?" Zeptám se
Najednou se domem rozezní zvonek
"Pizza je tu" usmál se a šel ke dveřím.
Přišel s pizzou v ruce .
"Vem si "řekl "ne ja -ja nemám hlad" řekla jsem a usmála se
"Takže "dodala jsem
"Jo promiň já neodpověděl, no to víš líbíš se mi a potřebuju u sebe někoho mít někoho s kým bude sranda a tak prostě a ty jsi souhlasila" odmlčel se
"Proč sis radši nenašel někoho koho si nebudeš muset koupit?" Řekla jsem dřív než jsem vlastně popřemýšlela jestli to mám vůbec říct ale jemu moje otázka přišla úplně normální "takhle je to lepší " usmal se a vzal si další kousek pizzy.
"Tak a teď k těm pravidlům"usmal se a pokračoval "takže za prvé chci aby jsi mě poslouchala co řeknu uděláš bude to ohledně toho jak to tady chodí pro tebe lepší. Za druhé chci slovní odpovědi já ti do hlavy nevidím a když jemně kyvnes hlavou tak že to nepůjde ani vidět tak tomu fakt rozumnět nebudu" kousne si pizzy "a za třetí když se něco bude dít tak mi to řekneš dobře?" Čeká až odpovím
"Dobře "řeknu
"Máš s těmito pravidly nějaký problém?"
"Vůbec ne "usmeji se a on mi úsměv oplatí
Po chvilce koukání se na sebe mu zazvoní telefon. Zvedne se a odchází do kuchyně. Slyším jen pár toho co říká
"Teď se mi to moc nehodí nepocka to" chvilka ticha "fajn budu tam za půl hodky " uslyším a pak telefon nejspíš položí a jde zpět za mnou.
"Musím do práce, jdeš semnou "řekne a chytne mě za ruku abych šla.
Opět se byli v té obrovské garáži ale tentokrát jsme nastoupili do jiného auta, do podle mě hezčího auta.
Už jsme jeli asi 10 minut v tichosti
"Až tam přijedeme tak se mě drž, když se někdo zeptá s kým tam jsi řekni že se mnou a s nikým se nevybavuj dobře?"
Řekl když konečně prolomil ticho
"Jo dobře " usmala jsem se a otočila se zpátky k oknu.
Vešli sme do budovy. Byl to nějakej klub. Byl tam hroznej hluk a ten hluk přeřvávala ještě hudba. On mě chytl za ruku a táhl mě bůh ví kam.
Když sme vyšli schody tak jsme vešli do nějaké místnosti kde byli tři muži. Dva seděli a jeden stál. Liam si šel sednou na jednu z židlí naproti mužům a mě ukázal na gauč vedle stolu. Pochopila jsem že chce abych si sedla.
Chvíli si tam s můži povídal ale nevnímala jsem je.
Pak ale začali na sebe křičet a začali se prát. Liam jen tak seděl a pozoroval je .
Pak se rozhodl zvednout a rozdělit je ale jeden z můžu mu asi omylem jednu vrazil. Najednou byl v místnosti klid.
Liam vypadal dost naštvaně a ten který mu vrazil pomalu začal couvat. Pak se ale ozval výstřel a tělo toho může spadlo na zem. Zapištela jsem, začala brečet a utíkala pryč. Uslyšela jsem jak Liam volá mé jméno tak jsem zastavila a pomalu se otočila. Liam ke mě přiběhl a pevně mě obejmul. Snažil se mě uklidnit a povedlo se mu to, Teda docela. Řekl že si půjdeme do kanceláře pro věci a pojedeme k němu.
Došli sme do kanceláře ale tam sem opět začala brečet. Teď už tam byli dve mrtvé těla, to druhé patřilo tomu druhému co vystřelil na toho prvního.
Na zemi ležela pistol. Já jen tak stála u dveří a snažila se zadržet slzy a Liam mi podal věci. Ještě než sme odešli tak Liam zvedl postol ze země a dal si ji za pásek. "To-to si udělal ty" řekla jsem potichu ale určitě to slyšel "zasloužil si to, nemusíš se ničeho bát nic se ti nestane slibuju" chytl mě kolem pasu a šli jsme ven. Po cestě po schodech se ještě zastavil u nějakého může a řekl mu ať jde uklidit do té kanceláře.
Sedli sme do auta a jeli.
Hlavou se mi honilo hodně věcí. Co když mi něco udělá? Kolik lidí už zabil? Je to určitě nějaký pošuk.
Z myšlení mě vytrhl zvuk otevírajících se dveri. "Pojď jdeme dovnitř " usměje se na mě a vystoupí. Jdu za ním pořád nevyrovnaná s tím co se stalo.
Když si sednu na gauč on mi přinese čas ale já sem úplně neschopná něco do sebe i ze sebe dostat.
"Hele já vím že tě to vyděsilo ale on si to zasloužil a ještě tím že zabil toho druhýho. Nemohl jsem riskovat že by se stalo ještě něco jiného ale ujištuji tě že se ti nic nestane to slibuju " jen jsem přikývla a dál se dívala do neznáma .
"Už aspoň víš proč chci aby jsi mě poslouchala" podívala jsem se na něho "jo už jsem to asi pochopila " pokusila jsem se usmát a otočila jsem pohled k mým rukám na stehnech.
"Víš co, co si něco pustit " přikývla jsem
"Ano nebo ne " zeptal se trochu důrazně "ano" řekla a sedla jsem si trochu pohodlněji. Pustil nějaký film a objednal pizzu.
Až film skončil už sem byla unavená a on jakoby mi četl myšlenky.
"Jestli si chceš jít lehnout tak jdi, já musím jít udělat něco do práce a pokud nechceš jít tak si ještě něco pusť ale já musím jít tak dobrou" pohladil mě po vlasech a odešel.
Já šla do svého pokoje dala si sprchu a šla spát.
