Loučení 2/2

259 8 0
                                    

Podle tetování to byl Marťa.

,, Tak co? Těšíš se?" Zeptal se mě a já se na něj otočila.

,, Jo i ne. Jsem ráda, že odsud vypadnu, ale bojím se. Co když tam nebudu mít nikoho? " A zahleděla se do jeho očí. Miluju jejich barvu.

,, Neboj se princezno, určitě se tam někdo najde. A když ne, tak nebudeš sama, protože jsme tu my a budeme tě chodit navštěvovat" Zahleděl se mi do očí a za boky si mě přitáhl ještě blíž. Byli jsme úplně na sebe nalepený, ale nikomu to nevadilo. Když jsem dokouřila, Martin mě stále nechtěl pustit.

,, Marti pusť mě, začíná mi být zima" lehce jsem se zasmála. Marťa na nic nečekal a sundal si svojí bílou mikinu, a přehodil ji přes mě.

,, Děkuju, ale teď bude zima tobě " Lehce jsem si přičichla k jeho mikině. Bože já tu vůni miluju.

,, Neděkuj, pro tebe bych udělal cokoliv " Usmál se a já ho objala, aby mu nebyla taková zima.

,, Půjdeme dovnitř? Nechci aby ti byla zima" Optala jsem se, a udělala jsem ňuňy kukuč, protože to vždy zabírá.

,, Dobře princess " usmál se a pustil mě. Jako první jsem šla dovnitř já, a pak Marťa. Jako první mě udeřila pořádná vůně trávy a potom jsem si všimla Rajmíka a Davida, jak se smějí.

,, A na nás jste nepočkali? Jste fakt kámoši" Zasmála jsem se a šla blíž k nim. Ráda bych si sedla, ale bolí mě ta prdel.

,, Tak sorry, my jsme vás nechtěli rušit" Ušklíbl se David. Aha o to tady jde. David žárlí na Martina. Však má Kačku ne? No, tyvole. A navíc jsme jenom kamarádi.

,, Strašně ráda bych si sedla, ale bolí mě prdel, protože jsem spadla na zem. "Nevinně jsem se zasmála. Deja s Martinem se zasmáli, jenom David čuměl, zase s vím pohledem.

,, Tak pojď jsem princezno, aspoň to nebude tak bolet. " Poklepal si Marťa na svůj klín.

,, Ježiš to ne, jsem moc těžká" Začínám se vymlouvat, protože mi to příjde divný. A taky jsem fakt těžká.

,, Tyvole nemel hovna, máš 50 kilo i s postelí, dělej sedej. " Odpovídá mi Marťa, než jsem stihla něco říct, tak už mě držel za boky v jeho klíně.

,, Nech toho, jsem těžká, budou tě bolet nohy" Znovu se vymlouvám, ale to už mi asi nepomůže. Když jsem se koukla na kluky tak, Deja hulil a David ze mě nepustil oči. Asi si trochu užívám, jak je David nasranej.

,, Hejj Rajme dej mi taky" Ukáže na joint, který držel mezi prsty

,, Na, ale aby to nedopadlo jako minule"
Podal mi ho, a já si vzpomněla jak jsme jednou hulili, a ráno se všichni probudili v posteli ve spodním prádle. Silnej matroš.

,, Však jsem říkal, že jsme si chtěli dát čtyřku"ušklíbl se David

,, Jasný" Odpověděla jsem s protočenýma očima.

***

,, Klucí? Zahrajeme si flašku, prošimm. "Zašišlala jsem, už tu sedíme tak 2 hodiny a všichni jsme na sračky.

,, Okej" Odpověděli kluci a já šla pro flašku. Každý si sedl do tureckého sedu. Po levé straně seděl Martin, po pravé Deja a na proti mě David.

,, Točím" Řekl Deja a roztočil flašku. Flaška padla na Martina.

,, Pravda nebo úkol? " Zeptal se Deja.

,, Úkol" Odpověděl Martin.

,, Hmm, tak třeba ven si led a nasypej si ho pod tričko" Řekl Dejan a všichni sledovali Martina, jak jde pro led. Když Martin byl blíž Dejanovi, tak všechen led skončil na jeho hlavě.

,, Aaa, co děláš ty debile, to sis měl nasypat na sebe." Řve po celém bytě Deja.

,, To si raději sundám tričko" Jak řekl, tak udělal a hodil ho po mě. Pane bože, to mi dělá naschvál. Však počkej, já ti to oplatím. Martin roztočil flašku, která padla na Davida.

,, Pravdu" Odpověděl hned David.

,, Okej. Líbí se ti nějaká holka, kromě Kačky? " Ušklíbl se Martin a se vzdviženým obočím čekal na odpověď.

,, Jop" Odpověděl nudně David a podíval se na mě. Hned roztočil flašku, která jako zázrakem skončila na mě. No a co teď? Pravda nebo úkol?

,, Uhmm..... tak třeba.... úkol? " Nevinně jsem se usmála. A teď bude peklo. Bojím se, co vymyslí. Usmál se, a chvíli byl ticho, asi přemýšlel.

,, Dnes večer budeš spát u mě v posteli. " Koukal na mě, a měl plamínky v očích. Jelikož jsem se nechtěla slíkat, tak jsem na to kývla.

***

,, Kluci balíme, jde se spát" Jsou asi dvě hodiny ráno a já mám asi nejmíň upito. Za to David pomalu nevnímá.

,, Já se asi do postele nedostanu" zasměje se Martin. Ach jo.

,, Já taky ne" Dejan se k němu přidal.

,,Tak jo. Prvního odnesu Deju a potom tebe jo? " Zeptám se Marti, i když je asi někde jinde.

,, Tak jdem Dejo" Zvedla jsem se, a šla přimo k němu. Nemotorně si stoupnul a já ho chytla okolo pasu. Vyšli jsme z obýváku a rovnou do jeho pokoje. Opatrně jsem ho položila na postel.

,, Chceš sundat kalhoty a tričko? " Zeptám se.

,, Jo, prosím " Odpověděl a já mu začala sundávat tričko. Heh to šlo lehce a teď kalhoty. Neříkám že nemá pěkný tělo, ale chodí s Beátkou, a navíc je to kámoš. Spíš je něco jako brácha. Když jsem mu sundala i kalhoty, přikryla jsem ho.

,, Dobrou noc, Dejo" Řekla jsem a nechala jsem na jeho čele lehký polibek.

,, Dobrou Val " Odpověděl mi a otočil se na bok. Příšla jsem zpět do obýváku, kde stál, nebo spíš držel na nohou Marťa.

,, Tak pojď" Řekla jsem a stejně jako Dejana jsem ho chytla okolo pasu. Když jsme přišli do pokoje, hned jsem ho posadila na postel.

,, Mám ti sundat tričko a kalhoty?" Zeptala jsem se.

,, Hmm" To bylo jediné, co z něj vyšlo. Okey. Tričko šlo v pohodě dolů, ale zase ty kalhoty. Chvílí jsem bojovala s páskem a díky bohu se mi povedl rozepnout. Lehce jsem do něj strčila, aby si lehl. Když jsem svlékla i kalhoty, položila jsem je na židli, kde už bylo tričko. Ihned jsem ho přikryla a jako u Dejana, jsem Martina políbila na čelo.

,, Dobrou Marťo"

,, Dobrou srdíčko "zamumlal a odpadl. Opravdu si někdy myslím, že jsem jejich máma. Prostě se někdy chovají jak děti. No a teď David. Když jsem přišla zpět do obýváku, viděla jsem Davida jak kouří. Strašně ho obdivuju za to, jak ten alkohol z něj tak rychle vyprchá. Sedla jsem si opatrně vedle něj a koukala před sebe. Nevím jak se teďka mám k němu chovat.

,, Promiň" Šeptl, když dokouřil. Podívala jsem se na něj, ale on koukal na ruce, které měl spojené v klíně.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Co myslíte, že se stane? Napiš do komentu, jestli mám pokračovat. ✨🙏

Val🖤✨

Svět plný slunečnic / STEIN27, DORIAN, GREY / Pozastaveno!!! Kde žijí příběhy. Začni objevovat