Nákupák

345 12 3
                                    

Z koupelny vycházím už oblečená a upravená. Přicházím do kuchyně, kde jsou skoro všichni, teda až na Davida.

,, Já to věděl. Ty dračice, že jsem vás ani neslyšel. To musela být noc." Spustil Dejan hned co mě viděl. Teda spíš se díval na můj krk. A doprdele, já jsem to zapomněla zamaskovat.

,, Hele tak zaprvé, my jsme spolu nespaly a zadruhé, i kdyby vedle tebe vybouchla bomba, tak chrápeš dál. " Odpověděla jsem s úsměvem, protože se chová, jak malé dítě.

,, No jasný, to si říkej někde jinde. Já to vidím jak se usmíváš, to je ten spokojenej úsměv po sexu. Mě nic nevymluvíš. " Odpověděl znovu. Achjoo, to mu nic nevysvětlíš.

,, Martine řekni mu něco, vždyť jsme spolu nespali. " Otočila jsem se na Martina, ale ten se přiblbě usmíval. Fakt debilové tohleto.

,, No tak nic. Můžeme už jet? Chtěla bych odpoledne B (zkatka pro Beátu) stihnout. " Beátka chodí občas ke klukům pomáhat s úklidem, ale chtěla bych si s ní udělat holčičí večer. A nebo do kina. Jo to bude lepší.

,, Už jdete do kina? To je roztomilý, jen běžte cukroušci nebo se zadusím láskou. " Vykřikl Dejan a strkal do Martina, aby šel. Hned jak jsme došli k Marťovo autu jsem si před něj spoupla, aby ho nemohl odemknout.

,, Tak jo. Teď mi řekni, co si nakukal tomu debilovi. " Chytla jsem ho za mikinu a stáhla ho níž k sobě. No co, jsem prostě malá.

,, Já jsem mu nic neřekl. To si celý vymslel, hned jak jsem přišel do kuchyně. Celou dobu mi o tom mlel a pak jsi přišla ty. " Nevinně se usmál. A trochu se odtáhl.

,, Jo? A proč si se tak přiblbě usmíval? Hmm? " Úsměv ho rychle přešel.

,, No....já....ehhh....okej no. Než si přišla, jsem mu říkal že bych tě chtěl pozvat do kina." Sklopil hlavu ke svým botám. Ježíš Kristus, co jsem to zase udělala. Učinila jsem krok vpřed, takže jsem byla nalepená na Martinovi. Okamžitě jsem ho objala. On mi hned objetí opětoval.

,, Ale Martí, proč si mi to neřekl? Samozřejmě že ráda půjdu, ale to si mi to nemohl říct ráno. Ty jsi moje telátko. " Mumlala jsem mu do hrudi, snad mi rozumněl.

,,Tvoje telátko? " Zeptal se dotčeně, jako malé dítě. Zvedla jsem svojí hlavu, tak že se naše čela dotýkala. A my si koukaly přímo do očí.

,, Ano, moje telátko. Tak co, pojedeme do toho kina? " Usmála jsem se

,, Dobře, a nezlobíš se? " Lehce do mě zatlačil, dokud jsem nebyla přišpendlená mezi ním a autem. Jemně mi chytil ruce a propletl se svými. Jeho dech mě lechtal na krku.

,, Jenom trošku, ale když mi koupíš popcorn tak potom ne " Zlobivě jsem se usmála.

,, Nehraj si na zlobivou holku, nebo se neudržím" Ušklíbl se, s očima plných jiskřiček.

,, Já si nehraju na zlobivou holku, já jsem ta zlobivá" Šeptla jsem mu do ucha, a odtáhla ho od sebe.

,, Tak a pojď, potřebuju si koupit to oblečení a potom do kina" Dodala jsem, už normálně.

*****

Aktuálně se nacházíme před jedním z obchodních center. Martin zaparkoval svoje auto, a vystoupily jsme. Moje kroky míří do prvního obchodu, který ani nevím jak se jmenuje. Lituji svoji kartu a Martina.

Stojím u stojanu s tričky, a najednou se ke mně řítí Marťa s přiblblým úsměvem.

,, Tak copak si zase udělal? " Rovnou jsem se zeptala, a celá se na něho otočila . Až do teď jsem si nevšimla, že něco drží v ruce.

,, Pojď si to vyzkoušet, prosím moc. " Zaprosil a zvedl ruku. Ne, to ne. Martin držel v ruce krajkový set, podprsenka a tanga jenom z krajky. Zaujala mě barva, rudě červená. Jakože mě nevadí krajkované prádlo, spíš mi vadí Martin, že mi tady hledá spodní prádlo, ale co jsem mohla čekat že?

,, Dobře, ale nebudeš mi koukat do kabinky. " Přihmouřila jsem očima a celé si ho sjela.

,, No jo, ale běž už. " Postrkoval mě ke kabinkám. Pane bože. Došli jsme před kabinky, díky všem, že tu mají ty s dveřmi, ne se závěsem. Vlezla jsem do velmi prostorné kabinky a hned si odložila kabelku. Tanga si zkoušet nebudu, protože je to moje číslo. U podprsenky je to vždy jinak, jednou je malá, a podruhé velká.

,, Ta červená je úžasná " Říkám si pro sebe, a obdivuji její zbarvení. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vletěl Martin a hned zavřel.

,, Co tady děláš? Vypadni, však si říkal, že mi nebudeš lézt do kabinky? " Optala se, překřížila jsem ruce, aby mě neviděl. Rychle jsem se otočila k němu zády, což bylo úplně k hovnu, protože tam visí zrcadlo.

,, Tak zaprvé jsem odsouhlasil, že jsem nebudu nakukovat. A zadruhé, proč na sobě nemáš ty tanga? " Celou si mě prohlížel, a trochu se zamračil nad mými kalhotami. Si myslel, že tu budu polonahá nebo co?

,, Co si čekal? Že tu budu polonahá nebo co? To vypadá jak kdybys mě chtěl přeříznout v kabinách. " Zeptala jsem se, a hleděla skrze zrcadlo na něj.

,, A co když jo? " Optal se, a přiblížil se ke mně. Jeho ruce se posouvaly k mým překříženým rukoum, kde jsem schovávala svoje poprsí.

,, Už vidím titulek na Refreshru" Známý raper Grey chodí do kabinek ženám, které si zkouší oblečení"" Dostala jsem záchvat smíchu, doufám že mě nevyhodí z obchodu.

,, Já? To ne. Já nikam nechodím. A to že jsem chtěl vidět, jak to na tobě vypadá, neznamená, že lezu všem do kabinek. " Našpulil tváře a rty.

,, Jasný, jasný. Teď vypadni, chci se převléct " Řekla jsem a strkala jsem ho ke dveřím.

,, Můžu s tebou? "Otočil se, na mě a udělal štěněčí obličej.

,, Ne" Vystrčila jsem ho ven, rychle jsem se převlékla a vyšla ven.

,, Jdem ke kase? " Se zeptal a mnul v ruce košík. Jen jsem kývla a rozešla ke kasám.

________________________________

Tak tady to dnes ukončím. Ráda píši tento příběh, ale chtěla bych vidět nějaký zájem, komentář nebo hvězdičku. Děkuju všem za podporu ❤🖤

Svět plný slunečnic / STEIN27, DORIAN, GREY / Pozastaveno!!! Kde žijí příběhy. Začni objevovat