Svět plný slunečnic / STEIN27, DORIAN, GREY / Pozastaveno!!!

Kocovina

Teplé paprsky slunce mi svítí do obličeje. Chvilku jsem se rozkoukávala, když jsem viděla, že s Martinem ležíme stejně jak včera. To je roztomilý, ale jeho dech mě lechtá do krku.

Víte co je divný? Nemám kocovinu. Nebolí mě hlava, není mi špatně a všechno si pamatuju. Mám ale velký hlad. Čas vzbudit Martina.

,, Marťo? Vstávej, mám hlad a ty mě lechtáš. " Řekla jsem, a zatřásla jsem s ním.

,, Princezno mě je špatně, doneseš mi prášek prosím" Zašeptal, ale nehnul se.

,, Nemáš chlastat, pak by ti blbě nebylo "Zasmála jsem se, ale ne na dlouho, protože mě Martin kousl do krku. Trochu jsem vyjíkla. Jakože kdyby to bylo malinko chápu, ale strašně to pálí. Výborný cucflek.

,, Neprovokuj" Odpověděl a to už jsem byla uvězněná pod ním, s rukama jsem nemohla ani pohnout, protože je držel svými.

,, Nebo co? " Optala jsem se drze. Na to se jenom usmál a víc se ke mně přibližoval. Jeho dech mě lochtal u ucha, kde zastavil.

,, Princezno nezlob mě. Já taky nejsem vždycky hodnej a ty to víš. Nechci ti ublížit " Zašeptal a přitom se mi koukal do očí. Až teď jsem si uvědomila, že mám husí kůži.

,, Ale já se tě nebojím" Zašeptala jsem zpět. Znovu se usmál, že i v očích měl plameny

,, To bys, ale měla" Řekl a celou váhou si na mě lehl.

,, Ty mě chceš zabít? Však mě udusíš." Řekla jsem přidušeně a začala se smát

,, Nekřič tolik, prosím" Zakňučel.

,, Dobře uděláme dohodu, já ti uvařím kuřecí vývar a ty odpoledne půjdeš se mnou nakoupit pár věcí, jo? " Baví mě vyjednávat, když vím, že to vyhraju.

,, Hm. Platí " Zamručel, slezl ze mě a sedl si na postel.

,, Nebuď nabručenej" Sedla jsem si na něj obkročmo. Usmála se na něj a dala mu pusu na čelo.

,, Půjdu ti udělat tu polévku, aby ti bylo dobře. Zatím lež, ano?" Řekla jsem, znovu mu dala pusu na čelo a stoupla si vedle postele.

,, Dobře princezno " Lehl si znovu na postel a já ho přikryla. Když jsem vyšla z pokoje, nikdo nikde. Všichni spí, kolik je asi hodin. Přišla jsem hned do obýváku a vzala si mobil. Tyvole teprve 8 hodin, to je rekord. No a teď polévka.

***
Polévka je hotová, a tak nandavám do misky menší porci. Je něco po půl jedenáctý a všichni spí. Nejdříve dám asi Dejanovi, aby jsem měla klid.

Pomalu i s polévkou zaklepu, ale žádná ozvěna. Opatrně otevřu, abych se nepolila. Dejan pomálu padá z postele, ale asi je mu to tak pohodlný. Položím polévku na stůl a pomalým krokem i s lžící se k němu přibližuji.

,, Dejo vstávej, máš tady polévku " Třesu s ním, ale hovno.

,, Hmm " Zamručel, ale ani jedno oko neotevřel. Já vím, že půjdu do pekla, ale co už. Vzala jsem lžíci a mrdla ho po hlavě.

,, Auu, co děláš! Nech mě spát." Jak malý dítě.

,, Chudáčku Dejánku, já se ti dělám s vývarem a ty mě pošleš pryč." Odpovím jakože ubrečeně.

,, Díky, ale příště méně násilí" Vytrhl mi lžíci z ruky a vzal si polévku. Radši už tady nebudu oxidovat. Když jsem vyšla z jeho pokoje zamyslela jsem se. Nevím jestli mám dát i Davidovy polévku. Jsem na něho hodně naštvaná, ale slituji se nad ním. Hah jsem hodná. Vtipný.

Z poličky vyndám misku a lžíci. Opatrně do ní naleju polévku, abych se nepopálila. S miskou plné polévky vcházím tiše do jeho pokoje, abych ho nevzbudila. Misku položím na stolek u postele. Ani pohledem o něj nezavadím a jdu pryč. Bolí mě to, jak se chová, jak je bezcitný k ostatním. A to že jsem včera řekla pravdu, není špatně. Radši jdu za Martinem.

Třetí a poslední miska, která už je plná a já ji nesu do Martinova pokoje. Otevřu dveře a vidím jak Martin leží přes celou postel. Peřinu má do půlky těla, takže jsou vidět jeho tetování. Hot...... Tyvole to je tělo. Teda cože?! Vzpamatuj se Val. Polévku s lžící jsem položila na stoleček poblíž postele. Mám ho vzbudit hezky nebo ne? Nebudu zlá:). Opatrně jsem na něj vlezla obkročmo a pomalu se nahnula před jeho obličej. Svoje ruce jsem dala na ty jeho a propletla je. Chvíli jsem něj koukala, ale potom jsem ho hodně kousla do krku.

,,Auuu, tyvole co to bylo. Jsi se pomátla? "
Zakřičel a sedl si, takže já s ním.

,, Nic, jenom jsem ti to oplatila" Nevinně jsem se usmála. Jeho oči hned spočinuly na mém krku, kde se zjevně už vybarvovala větší modřinka.

,, Tos ale nemusela při spánku. "Řekl a chytl mě za boky.

,, Musela, protože jsem ti to chtěla oplatit nejhorší variantou. " Odpověděla jsem a moje ruce spočinuly na místě, kde je srdce. Má tam tetování, díru která je od srdce. Neznám její minulost a myslím že je to dobře. Každý přece máme svoje tajemství.

,, Víš že si teď budou myslet, že jsme spolu spali? " Řekla jsem najednou, když mi to došlo. Oba máme cucfleka a těm dvoum debilům nic nevymluvíš.

,, Však je to jedno ne? A co se nestalo se může ještě stát ne? A navíc jsme dospělí, nikdo nám nemá mluvit do života. " Odpověděl hned a zmáčkl mi boky.

,, Jsi pomálu jak David, myslíte jenom na jedno. No jo bratři Albrechtovi. A pojď máš tu ten vývar. " Nahla jsem se pro vývar.

,, To mě budeš krmit? To je roztomilý." Řekl, když jsem mu dávala lžíci s polévkou k puse.

,, Jestli nebudeš ticho, tak ti tu polévku vyleju na hlavu. " Odpověděla jsem

,, Jedla si? " Zeptal se a já mlčela.

,, Ehm no nějak jsem to nestihla" Odpověděla jsem rychle. Víte před nějakou dobou jsem měla problém s příjmem potravy. A kluci mi hodně pomohli. Moje minulost je hrozná, ale teď je přítomnost.

,, Tak to ne" Řekl a vytrhl mi lžíci z ruky. Začal mě krmit jako dítě.

,, Však ta polévka byla pro tebe" Řekla jsem po několikáté lžíci.

,, Tak se budeme krmit navzájem " Odpověděl a podal mi lžíci. Takhle jsme se krmili dokud nedošla polévka.

,, Byla výborná" Řekl a položil misku na stůl vedle nás.

,, Děkuju" Řekla jsem stydlivě a objala ho.

,, Dnešní plán? " Optala jsem se, když jsem se odtáhla.

,, My dva, kára a dálnice " Řekl kousek textu ze své písně a já měla jasno. Nákupák.

,, Nákupák? "Zeptala jsem se, a čekala na jeho reakci.

,, Platí a slíbil jsem ti to za tu polévku. " Řekl a mě se na obličeji roztáhl úsměv. Vyskočila jsem na nohy a pobíhat po pokoji. Jenom v tričku pod kterým mám jenom podprsenku a kalhotky.

,, Princezno, pokud nechceš aby se stalo něco, co by nemělo, radím ti oblíknout se" Řekl a já si to uvědomila.

,, Stejně bys mi nic neudělal " Řekla jsem ze srandy. Vzala jsem si nové oblečení z kufru a šla se převlíct do koupelny.

,, To by ses divila " Zakřičel, když jsem zavírala dveře.