Italy and Portugal

48. Epilog

O pár měsíců později...

„Tohle video zveřejníme!" Vykřikl Viktor.
Zrovna jsme se bavili, které z videí jako první zveřejním. Týká se to videí ohledně naší cesty po světě, myslím tím tour. Já, Zuzka, Lucka a Filip jsme převážně točili záběry jak z autobusu, hotelů, koncertů, tak i z různých výletů. Prostě celkově o našich životech, o naší cestě.

„Dobře tak tohle," ukázal na obrazovku Flori.
„Ehm-Dom ty ses počůrala?" Zeptal se vedle mě Filip a já se vyděšeně koukla pod sebe.
„Ty idiote, praskla mi voda!" Křikla jsem na něho. Všichni jsme na sebe šokovaně hleděli. „Tak dělejte něco!" Křikla jsme na ně.
„Do hajzlu!" Křikla pro změnu Lucka.
„Ty ses taky počůrala?" Zeptal se Filip.
„Praskla mi voda, Filipe!!" Tak teď jsme byli úplně v čudu. „Kluci dělejte, sakra, něco, ne?! Rodí vám tady dvě ženy!" Popohnala je Zuzka.
Všichni jakoby se probrali z transu a začaly létat podobně vzali Lucčinu tašku a obě nás na šoupaly do auta. Adam a florián jeli s námi, nebo spíš takhle Adam řídil a Florián ho popoháněl, protože jsme obě s Luckou řvaly.
Zuzka, Filip, Radim a viktor jeli v autě za náma. Rychle jsme dojeli nemocnice, Adam se ujal Lucky a mě se ujal Flori a všichni jsme běželi na recepci, kde kluci oznámili, že obě rodíme. Rozdělili nás do jiných pokojů, každá jsme byla zvlášť, abychom měli soukromí, nebo jak to říct. K mně přišla paní doktorka se třemi sestřičkami a začala se mnou rodit, nebo já rodila a oni mi pomáhaly? Tak nějak.
Celou dobu byl u mě florián, který mě držel za ruku a utěšoval mě.

Po pár hodinách...

„Jsou nádherní," usmál se Flori, který shlížel na dvě miminka v mé náruči. „Jsi šikulka," dal mi pusu na čelo.

Najednou se otevřely dveře a v nich lucka na posteli, která měla kolečka.
Za ní šel hned Adam. Lucčina postel zaplula hned vedle mě.

„Je to kluk nebo holka?" Zeptal se Florián Lucky a Adama, kteří si nás ještě ani nevšimli. Očka měli pouze pro své děťátko.

„O můj bože, Dom!" Vykřikla Lucka.
„Já jsem s tebou na pokoji!" Radovala se.
„Je to kluk," usmál se Adam na Floriho.
„Jak se jmenuje?" Chtěla jsem vědět.
„Corbyn Marián Peroutek," usmála se na své mimi Lucka. „Co vy a dvojčata?" Ozvala se Lucka zvědavě. „Tohle je Theodor Erik Cardoso," Flori si vzal do náruče starší z dvojčat. „A u Dom je Talia Emílie Cardosová. Ta je mladší," „Kdo je z těhle tří nejstarší?" Teď jsem byla zvědavá já, protože nevím, jestli Lucka porodila dřív nebo později. Vím jen to, že její porod byl vyvolán stresem, když zjistila, že mi praskla voda. „Corbyn se narodil v 16:34," „Nene!" Vykřikl Flori. „Theodor se narodil taky 16:34!" Nechtělo se mu to věřit, ale bylo to tak. „Tak to vypadá, že Talie je mladší než oni, protože ta se narodila o šest minut později," „Všichni tři jsou nádherní," usmál se Adam.

Ten den za mnou byli ještě mi jí i Floriho rodiče s Glorií, kluci z kapely, zuzana a Filip tady byly skoro celou dobu. Všichni nám děti moc chválili, myslím že všichni jednoho dne budou skvělý rodiče, prarodiče, tetičky i strýčkové.

KONEC

Opravdu tady máme konec. Ty postavy mi budou chybět, tenhle příběh jsem si úplně zamilovala. Hlavně duo Dominique a Floriána. Jak mluvili mezi sebou italsky, aby jim nikdo nerozuměl, to mi přišlo hrozně roztomilý. Každopádně sice takhle knížka končí, ale nové začínají. Na mém profilu máte už dokončenou knížku - The boy
A rozepsanou - The day i met you
Mám v plánu, že tahle knížka bude na tři velké části. Možná bude větší než takhle, možná počet menších častí bídě podobný jak u téhle. Já sama ještě netuším, jak moc velká knížka bude. Podíváme se tam na život polo Američanů Dominika a Emy, které taky budou umělecky nadání.

Děkuju a gratuluju, že jste knihu dočetli až sem <3

Grcooo