Stalo se to tak náhle...věděl jsem...že k němu cítím ...něco...nebo spíš kdykoliv jsem si přectavil že bych ho políbil...hned jsem si vynadal...nechtěl jsem...bránil jsem se...Tak proč jsi mi srdce zase otevřel...už tak bylo nakřápnuté...podupané a zničené...jen moji vinou...ale bylo...dej pozor...říkal jsem...buď opatrný když mi chceš ukrást srdce...je křehké...byl jsi na mě tak hodný...něžný...a i když jsme půl roku spolu nikdy jsi na mě netlačil...za to jsem byl rád...ale...
ČTEŠ
Žár temnoty
Подростковая литература"Vidím lidi...Ale ne lidskost" "Jak to myslíš? Není snad lidskost pojmenována podle lidí? " " Možná kdysi byla...Ale teď už...neexistuje " "Jak to můžeš vědět? Chápu že né vše je růžové , ale né vše je zase černé" " Jo? A co například? " "Budoucnos...
