dívka z vody [DOKONČENO]

6. láska nebo nenávist?

"Tak na to zapomeň jdeš za ni hned" Řekla zvýšeným hlasem a mě nic jiného nezbývalo tak jsem se sebral a šel za ní.

~~~~~~~~~~

Pohled Alison
Seděla jsem ve svém pokoji a hrála jsem si s kapkou vody kterou jsem nadnášela. Někdo na můj pokoj zaklepal, tak jsem se zvedla a šla otevřít stál tam Steve.

"Ahoj můžeme si promluvit" Řekl nervózně a já ho pozvala dál a zavřela dveře a posadila se zpátky na mou postel a on se posadil za mnou.

"Tak co potřebuješ Steve" Zeptala jsem se .

"Takže zítra je večírek nechtěla by si tam jít se mnou?" Zeptal se a já vykulila oči.

"Eee...Steve já ti nevim nejsem společenský člověk, ale že si to ty tak něco vymyslím a půjdu tam s tebou ale nebudu tam dlouho" Řekla jsem a Steve mě obejmul a svalil mě na postel já se napnula a on se odtrhl.

"Promiň chtěl jsem tě jenom obejmout ale moc to tak nev-" Umlčela jsem ho svými rty a on na chvíli skameněl, ale pak začal spolupracovat. Líbali jsme se docela dlouho začal nám docházet dech a tak jsme se od sebe odtrhli.

"Já...radši...ja radši půjdu potom se za tebou stavím" Vykoktal že sebe a já se pouze ušklíbla a potom odešel.

O můj bože já ho fakt políbila ne nesmím se zamilovat, ale už je asi pozdě.

Po chvilce koukání na dveře jsem se zvedla a šla do koupelny, udělala jsem si teplou vanu a relaxovala poprosila jsem J.A.R.V.I.S.E aby mi pustím nějakou klidnou hudbu.

Jak já bych si zahrála na klavíru.

Po asi hodině jsem vylezla z koupelny a zaplula do šatníku ho trochu prohrabat našla jsem tam spoustu hezkých kousku oblečení a našla jsem tam i šaty ale na ně se podívám až zítra. Vzala jsem si šedé triko a tmavé džíny a šedé tenisky. Vyšla jsem z pokoje a šla do společenské místnosti.

"Jarvisi" Zeptala jsem se umělé inteligence.

"Ano slečno Davis" Zeptal se mě nazpátek

"Nemáte tu někde klavír" Slušně jsem se zeptala.

"Ano slečno máme běžte do výtahu a já vás tam dovezu" Procházela jsem společenskou místností a slyšela Steva.

"Alison kam jdeš" Zeptal se mě ale já ho ignorovala a šla k výtahu. Vyjela jsem do místnosti kde toho moc nebylo ale byl tam krásný klavír a já byla spokojená, sedla jsem si k němu a začala jsem hrát a zpívat (nebudu tady psát žádné texty písniček).

Když jsem dohrála tak mi někdo zatleskal, Steve.

"Kde ses naučila hrát na klavír když si celý život v moři?" Zeptal se mě.

"Jsem přirozený talent stejně jako v boji" Usmála jsem se a on si sedl za mnou ke klavíru.

"A kde ses naučila tak skvěle líbat" Zašklebil se na mě.

"Říkám jsem přirozený talent" Řekla jsem a s úsměvem jsem ho zase políbila.

"Dobře vyhrála si jako vždy" Řekl s úsměvem na tváři.

"Hele hrdličky mohly by jste si to nechat až někde v soukromí" Řekl znechuceně Stark

"Jak dlouho si tady" Vylekla jsem na Starka.

"Teď jsem přišel a viděl jsem vás jak se líbáte a-" Nedořekl protože ho odsekl Steve

"Srarku nic mezi námi není a nebude" Řekl zvýšeným hlasem a já se na něj podívala jestli to myslí vážně.

Zvedla jsem se a vydala se do pokoje smutna a naštvaná

"Alison je to pravda že mezi váma nic není" Zeptal se Stark

"Ne mezi na ni nic není" Řekl jsem a s brekem jsem utekla do svého pokoje. Probíhala jsem společenskou místností a všichni na mě koukali protože nevěděli co mi je. Přiběhla jsem do pokoje zakřapla jsem dřevě a zamkla.

Zamilovala jsem se do Steva Rogerse a asi ještě do jednoho člověka, nevím co mám dělat on řekl něco co mi zlomilo srdce a ona mě bere takovou jaká jsem.

Po hlubokém přemyšlení jsem usnula a začaly moje noční můry.

Máme tu další část snad se líbí a zatím.

Vaše B