dívka z vody [DOKONČENO]

22. proč se snažíš bojovat Alison

Když jsme byli asi u 5 filmu jsem se rozhodla že půjdu spát jsem unavená tak jsem řekla Wandě že u půjdu spát tak jsem se zvedla a šla do pokoje tam jsem se převlékla a šla spat.

Ráno
Probudila jsem se a hned vstala šla do koupelny tak jsem si dala studenou sprchu, raní hygienu potom jsem se převlékla do sportovního a šla si zaběhat. Když jsem byla v centru mi zavolala Wanda

Hovor
W: ahoj Alison kde si?
A: teď jsem v centru proč?
W: jen tak
A: Aha
W: copak?
A: nic za půl hodiny jsem doma čau

Konec hovoru

Típla jsem to protože to bylo takové trapné. Běžela jsem lesem a viděla obrysy černých postav běžela jsem co mi nohy stačily ale nemohlo mi to chytli mě a uspali.

Probudila jsem se ve cele a mé schopností opět nefungovali. Otevřeli se vrata a v nich stala Adriana

"Tak jo malička teď už nám neutečeš" Řekla a usmívala se tím svým kyselím ksichtem

"Dej mi pokoj Adriano" Vyprskla jsem

"Vemte ji do laboratoře musíme skusit pár testu" Řekla a odešla a mě už táhli dva známí kreténi snazila jsem se bránit a vzpírat ano bála jsem se že mi něco udela.

Posadili mě do křesla a zavazali mi ruce nohy a trup a já viděla tu známou ženu s kufříkem v ruce

Až teď jsem si vzpomněla že jsem imunitní proti těm jejich blbých sérech ale to teď asi taky bude k ničemu

"Neboj se zlato nebude to bolet" Řekla a už se doktoři hrnuli s jehlama v rukách začali mi píchat jehly do rukou a zlatavá tekutina začala proudit do mě, šíleně to pálilo myslela jsem si že mi chtěli vypálit tělo zevnitř

"Užij si 48 hodin utrpení zlato Rumlowe je tvoje" Řekla a už mě zase táhli do tělocvičny tak si že mě udělal boxovací pytel.

Pohled Wandy
Už je to 7 hodin co se nevrátila co když se ji něco stalo to nemůžu dovolit ale kde je co mám dělat mám zavolat Nat nebo Tonymu jo lepší bude Tonymu

Hovor

W: ahoj Tony máš čas
T: teď ano proč
W: protože už je to 7 hodin co se Alison nevrátila
T: třeba šla s někým ven neboj se vrátí se
W: no dobře ale když se do zítřka nevrátí volám Natashe
T: fajn

Konec hovoru

Mám o ní takový strach záleží mi na ni a nechci ji stratit až se všichni vrátí musíme ji najít je to moje nejlepší kamarádka

Další den
Pohled Alison
Probudilo mě pálení a kopání do mého břicha nakonec jsem otevřela oči a viděla Rumlowa

"Konečně si vzhůru musíme jít čeká tě další prohlídka" Řekl a už mě zase táhli chodbou

"Dobře ráno madam Alison Stark nebo snad Davis" Řekla Adriana a zasmála se

"A jak mám říkat tobě slizká kráva nebo snad mrcha" Řekla jsem ironicky a protočila očima

"No tak posaďte ji" Řekla a já se vzpírala

"Proč se snažíš bojovat Alison nikdo ti tentokrát nepomůže a víš proč, protože tohle je jedna z nejtajnějších základen hydry nemáji šanci tě najít, protože neví kde jsme" Řekla a usmála se

"Dík za info" Řekla jsem

"Podejte ji sérum číslo 0" Řekla a odešla někam dál doktoři se zase na hrnuli a pichali mi jehly do rukou a do krku tak moc to bolelo snažila jsem se myslet na Nat ale nepomáhalo to jako by se všechny vzpomínky najednou vypařily podlehla sem a viděla tmu

Tak jo tady to utnu protože vás chci nechat napínat třeba ji někdo zachrání jen tak nebo umře nikdo neví.
Btw tohle je předposlední kapitola

Tak zatím

Vaše B.