Jiný [Bokuaka]

9.

Po chvíli co odešel jsem slyšel ránu a vydal se za zvukem.

Kenma
Chtěl jsem ladně slézt z okna ale jak si jsem spadl a křečovitě zavřel oči. ,,Au..,, když jsem se podíval nad sebe tak jsem viděl Akaashiho. ,,Ahoj...jsi v pořádku?,,

,,Na to bych se teď měl ptát spíš já ne? Já jsem ale...co tu děláš? Jak ses sem dostal?,, Zeptal jsem se protože mě to sakra zajímalo.

,, Už jsem tu párkrát byl když jsem byl malý... takže mi bylo jasné že tě tu ten hajzl vezme...tak pojď musíme pryč..,, a chytl jsem ho za ruku. Spolu jsme vyskočili z okna... naštěstí z přízemí a utíkali směr auto ale z ničeho nic po nás někdo zařval a začal nás honit. ,, Bastardi!! Stůj ty svině ušatá!,, Běželi jsem jak jsme mohli a nakonec utekli do lesa.

V lese nás pořád pronásledovali a nakonec po nás začali střílet. Z ničeho nic jsem ucítil obrovskou bolest v noze, zakopl jsem a spadl. A nakonec tma.

Přes mobil jsem zapl hudbu která by měla hrát v autě a tahal Akaashiho pryč.

Z ničeho nic se v autě rozezněla hudba a my slyšeli výstřel v lese. Hned jsme se rozběhli do lesa. Po chvilce mě něco zatáhlo za nohu. Byl to Kenma a v náručí držel Akaashiho. ,,Pane bože co se stalo?,, Vyhrkl jsem ze sebe.

,, Střelili ho do nohy... musí do nemocnice Bokuto..,, Bokuto se ke mě nahnul vzal spícího Akaashiho do náruče, Kuroo vzal zase mě a šli jsme k autu.

Po dlouhé cestě jsme vjeli na parkoviště hned vedle nemocnice. Vevnitř si Akaashiho hned vzali a Kenmu prohlédli. Protože to bylo střelnou zbraní a ne naší nahlásilo se to i policii která za chvíli přijela. Vše co jsem věděl jsem jim řekl. Nakonec jsme se dohodli tak že protože takového neka jako je Akaashi musí někdo vlastnit ale papírově žádného pána nemá si ho můžu vzít já. Odpověděl jsem jim že to s nima dořeším až se Akaashi vzbudí... samozřejmě že bych to hned bral ale bez jeho souhlasu to jen tak neudělám.

Pomalu jsem se probouzel a slyšel otravné pípání. Nakonec jsem otevřel oči a uvědomil si že jsem v nemocnici. Rozhlédl jsem se kolem a spatřil Bokuta sedícího na židli a hlavu položenou na mém lůžku. Spal. Byl tak roztomilý. Když jsem si sedl tak jsem ho omylem probudil. ,, Promiň nechtěl jsem tě vzbudit...,,

,,V pořádku...jak ti je?,, Zeptal jsem se ho a přisunul se blíž k němu.

,, Jde to...jen mě bolí noha a hlava..,, řekl jsem a svůj pohled stočil k noze v obvazu.

Najednou někdo zaklepal na dveře a když jsem řekl dále objevil se u nás polda se kterým jsem mluvil. ,, Dobrý den..,,

Do místnosti vešel obtloustlý policista a mířil si to k nám. ,, Dobrý den vy jste Akaashi že?,, Jen jsem kývl a poslouchal. ,, Můžu vám s radostí říct že chlap díky kterému jste tak dlouho trpěl je zatčen...ale je tu jedna věc... bohužel...jste Neko a podle zákonů musíte mít majitele... normálně by vás někde odtáhli a možná i zabili...ale nějak se mi podařilo zařídit aby vás majitel byl tady Bokuto. Nechtěl s tím souhlasit dokud se neprobudíte a nedáte mu souhlas..,, ,,ale vždyť souhlas na to nepotřebuje..,, ,,no písemně ne ale on na tom trval...kdyby něco budu u recepce.,, A odešel.

,, Promiň nechtěl jsem dělat nic za tvými zády a pochopím když nebudeš souhlasit...,, Pomalu ke mě přišel a objal mě a já mu to s radostí oplatil.

,,Budu rád když budeš mým majitelem...,, Po chvilce jsme se od sebe odtáhly.

,,Hele ty papíry podepíšu a hned jsem u tebe.,, Řekl a odešel.

Dneska kratší kapitola
Omlouvám se ale škola mě chce asi zničit.