Kousnutí Nesmrtelnosti ✔ | LT

1.

Ahoj! Tady přidávám novou a druhou story :) Bude kratší a na maximálně 10-20 kapitol ;)) Je možný, že i méně. Jsem na týden u babičky tak mě napadlo zkusit něco nového, ale kratšího :3

Jen chci upozornit, že to nebude nijak podle toho jak si upíry každý představuje, jak by měli doopravdy vypadat a podobně. Nevím jak to jinak popsat.. pochopíte v průběhu story :))

_________________________________________

Katherin:

Zvuk mého otravného budíku mě ostatně jako každé ráno budil do školy. Nemám ráda pondělí..

Vstala jsem z postele a šla provést potřebnou hygienu. Vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné a na dnešní den zvolila obyčejné džíny a tričko.

Došla jsem si do kuchyně pro něco málo k jídlu a přitom poslouchala ranní zprávy v televizi. ,,Včera večer okolo 21:00 bylo nalezeno další mrtvé tělo. Oběť byla opět bez krve a na krku kousnutí.. ostatně jako předešlí. Máme tady ve městě snad upíry? Budeme vás nadále informovat a do té doby se mějte na pozoru" zprávy skončili. Asi si teď myslíte, že jsem to byla já, ale ne nebyla. Člověka zabiji málo kdy.

Jelikož jsem v koupelně strávila víc jak dvacet minut a ta televize taky něco přidala... musela jsem vyrazit do školy.

Měla jsem, ale špatný pocit, že dnešek přinese něco.. co se mi líbit nebude.

Do školy chodím normálně pěšky. Je zbytečné abych jela autobuse, když to mám sotva deset minut.

Vlezla jsem dovnitř obrovské budovy a automaticky zašla ke skříňkám kde jsem si vzala potřebné učebnice.

,,Ahoj Kate" pozdravili mě moji nejlepší přátelé

,,Ahojte" oplatila jsem jim

,.Jak se máte po víkendu?" zeptala jsem se, když jsme byli na cestě do třídy na první hodinu. Matematika.. předmět, který nesnáším

,,Dost dobrý.. barák jsem měl jen pro sebe" pochlubil se Li a šibalky se usmál

,,Šlo to, ale musela jsem se i dost učit. A co ty?" povzdechla si Sam

,,Já měla spíše pohodu" usmála jsem se

Přikývli a už jsme vcházeli do třídy. Posadila jsem se na svoje místo, vedle mě Sam a za nás Liam.

Zazvonilo, dovnitř vešla učitelka a hodina začala, automaticky jsem vypnula myšlení.

Celou dobu co učitelka během hodiny něco mlela jsem nevnímala. Proč taky? Nic zajímavého neříkala.

Matematika skončila, ale po přestávce začal další předmět hrůzy.. biologie

Asi jako předchozí hodinu jsem nevnímala ani slovo a civěla z okna.

Jediný, co jsem pochytila bylo to, že se učitel z nějakého divného důvodu ptal jestli někdo z nás má bradavici, kdybych vnímala.. zřejmě bych věděla proč, a přihlásila se naše princezna Eleanor a cituji: ,Nemyslel jste bradavky?' Nad tím učitel zakroutil hlavou a třída se mohla potrhat smíchy.. pak jsem opět přesunula myšlenky jinam

Nosem mi najednou projel zvláštní pach. Ne.. to se mi jen zdálo, určitě.

Pak jsem, ale najednou za cítila něco... nebo spíše někoho nezvaného. Dveře do třídy se otevřely a dovnitř vešel brunet. Nebyl moc vysoký a jeho modré oči zářily na dálku jako dvě světýlka.. ovšem to co jsem z něj cítila nebyl normální člověk.