,,Hi princess..."

ℭ𝔥𝔞𝔭𝔱𝔢𝔯 4

𝔓𝔬𝔥𝔩𝔢𝔡 3. 𝔬𝔰𝔬𝔟𝔶
Někdo najednou zaklepe, a tak se Angelika rozhodne otevřít. ,,ahoj má nejlepší kamarádko" ozve se mužský hlas. Bude to Chris, který následně Angeliku obejme. ,,tady máš nějaké mlsky na večer", podá ji tašku se sladkostmi, a pak odejde. Loki koukne na Angeliku. *takže kamarád?* zamyslí se. ,,um...ahoj. Nevíš, jak to tu bude? Jinak jsem Loki", usměje se. ,,jak to myslíš?" odvětí Angelika. ,,no... jestli málem volný pohyb nebo tak... chápeš" řekne Loki a podrbe se na zátylku. ,,celý rok máme volno", usměje se An.
An sebou bude v noci šít, jenže se vzbudí a vystřelí do sedu, což vzbudí i Lokiho. Rozsvítí lampičku. ,,kli, klid, klid" začne Loki a podá ji skleničku vody. ,,každou noc se mi vrací vzpomínka", polkne An. ,,na tátu" dodá. ,,když jsem byla malá, tak mě týral, ale pak najednou zmizel a teď mě mlátil otčím. Máma má strach se s ním rozejít", sklopí hlavu. ,,to mě mrzí. Pomohl bych, ale znám jen dva způsoby, které mě nepadají. Buď ho zabít nebo vás unést" řekne Loki. An na něj koukne. ,,beru dvojku, klidně hned. Stanu se zajatcem kohokoli a jestli nás zachrání, tak mu budu líbat nohy do konce života. Což tedy znamená, že bych s tou osobou byla po zbytek svého života", zamyslí se An. ,,klidně", usměje se. Loki zapřemýšlí. ,,a co když to bude nějaký starý dědek, který bude ještě horší než tvůj otčím?" zeptal se najednou Loki. ,,no... buď bych to s mamkou vydržela nebo bychom utekly" zašeptá An. ,,a... co kdybych to byl já?" zeptá se Loki a nadzvedne jedno obočí. ,,beru hned!" vykřikne An. Loki se v duchu ušklíbne. ,,to myslíš vážně? Znáš mě pár dní a už by si chtěla být mnou unesená?", nakloní hlavu na stranu.
A: ,,pořád by to bylo mnohem lepší, než otčím", sedne si zády k Lokimu a sundá si crop top. Odhrne si hlavy a v tu chvilku Loki uvidí velké jizvy po mlácení a po pálení cigaretami.
L: ,,proboha" zašeptá. ,,až se vrátíme domů, tak něco vymyslím, tak si teď lehni a spinkej. Ochráním tě před nočními můrami", usměje se.
Angelika na něj koukne. ,,už nechci spát", obejme se. ,,An, jsou tři ráno, zkus to" zašeptá Loki. An si utře slzy. ,,fajn... nebudu tě nutit, ale kdyžtak kdyby jsi byla opravdu unavená, tak si klidně můžeš lehnout na mě. Třeba... třeba tě ukolíbá k spánku tlukot mého srdce" řekne Loki a pohladí ji slabě po tváři. Lehne si na záda a zavře oči, jakože spí, spánek bude však předstíraný. Angelika začne brečet, čímž se uspí. Lehne si na Lokiho, který ji obejme a otevře oči. ,,bude to dobré koťátko moje", pohladí ji po vlasech a opravdu usne.

Tak jsem se rozhodla, že mi je pohodlnější psát z pohledu 3. osoby. Snad se vám tahle kapitola líbila. Už jsem se v dialogu začala sama ztrácet, tak doufám, že nám dáte ⭐️ a 💭
S pozdravem Yumeko a Týnka❤️