Část 1

174 12 0
                                    

Konečně se po tak dlouhé době ozval školní zvonek, který značil žákům konec výuky. Jungkook se svižně zvedl ze židle a rychle si přehodil batoh přes rameno. 

Byl rád, že může odejít, protože pro něj dnešek nebyl vůbec hezký. 

Byl poprvé v nové škole. Přestěhovali se sem asi minulý týden, jen on a jeho matka. Jeho otec totiž zemřel před rokem při autonehodě a jeho matka neměla dost peněz na to, aby platila tak velký dům sama. Jungkookovi to ale přišlo jako zrada. Stěhují se pryč od místa, kde je otec pohřbený a prodávají dům ve kterém společně žili. Prostě mu to nepřišlo fér. 

Už je to nějaká doba co je bez otce, ale i tak se přes to nepřenesl. Nedokáže to přijmout a směje se jen málokdy. Myslí si totiž, že smát se nemá povoleno. Jeho otec je mrtvý a on se má smát? Není to pro něj tak jednoduché. 

Jeho matka to vzala líp. Prostě to přijmula a snaží se na něj zapomenout, což jí Jungkook zazlívá. Pořád si říká, že kdyby byl na jejím místě, už navěky by chodil v černém a nikoho dalšího si už nenašel. 

Teď vycházel ze školní budovy a rozhlížel se po svém jediném kamarádovi- Kim Taehyungovi. Pochází ze stejného města jako on, ale šel sem studovat, takže tu bydlí a do Busanu jezdí jen na víkendy. Je o dva roky starší, takže je mu dvacet, což znamená, že školu dokončil už před rokem a teď si našel brigádu v restauraci, zatímco se chystá nastoupit na výšku.

,,Tady jsi!" zavolal na Jungkooka. ,,Ahoj Tae." řekl Jungkook a letmo ho objal. ,,Pojď pospěš si. Chci ti představit mého přítele dřív než mu začne lekce." vykřikl hned na to a začal ho za ruku táhnout jemu neznámým směrem. 

,,Tae, počkej! Kam vlastně jdeme?" zeptal se hned po tom co ho starší pustil. ,,Do jednoho tanečního studia. Pracuje tam." odpověděl mu. ,,Už budeme tam ještě tak pět minut." dopověděl ještě a zase se rozešel.

Když vešli do budovy, Jungkook se začal rozhlížet. Bylo to něco jako recepce a vedlo odsud spoustu dveří. Do jedněch ho Taehyung zatáhl. 

,,Oh Tae, nečekal jsem tě tak brzo." řekl menší blonďák. Byl celý zpocený, takže asi zrovna tančil. ,,Přišel jsem co nejdřív to šlo." řekl Tae s úsměvem a blonďáka zvedl ze země a ve vzduchu si ho přitáhl do objetí. ,,Tae! Pusť mě, vždyť jsem zpocený, budeš smrdět." vypískl blonďák, který tohle určitě nečekal. ,,Víš, že mi to nevadí." řekl na to Taehyung a blonďáka políbil.

,,Chtěl bych ti někoho představit, Jiminie." řekl Tae směrem ke svému příteli. ,,Hmm, jasně." souhlasil Jimin a vymanil se z Taehyungova sevření. 

,,Toto je můj nejlepší kamarád Jungkook a Kookie, tohle je můj přítel Jimin." řekl rychle Tae a to už si oba dva podávali ruce. ,,Těší mě." řekli tak nějak oba najednou a Jimin se tomu zasmál, Kook se jenom falešně pousmál. 

,,Za chvilku budu mít nějaké nováčky, nechcete se oba připojit? Byla by sranda." vykřikl Jimin, nadšený ze svého skvělého nápadu.

,,Chime, víš, že neumím tančit a taky se radši budu dívat, protože jsi strašně sexy při tanci." řekl Taehyung a před zraky Jungkooka, pleskl Jimina po zadku. ,,Hej!" vykřikl a naštvaně se na něj podíval. ,,A ty Jungkookie?" otočil se tentokrát na něj. Tae už mu to málo co věděl řekl, a tak teď vážně doufal, že na to kývne.

,,No já nevím, netančil jsem už dlouho a navíc netančím před lidmi." snažil se z toho vyvléct. Vážně měl dobrý důvod proč doteď netančil. Nemohl riskovat, že se ty vzpomínky vrátí.

,,Ale notak, krasavče, nestyď se, jsou to nováčci co skoro nic neumí, takže se nestrapníš." zasmál se někdo kdo za nimi přišel zezadu a Jimina tím vážně dost vylekal. 

Jungkooka ten hlas nějakým způsobem zaujal. Líbil se mu ten bezstarostný tón. 

,,Ono nejde o to, že neumím tančit. Tančil jsem závodně." Pousmál se Jungkook. ,,No tak v čem je problém?" zeptal se zase Jimin. ,,Dost osobní téma." řekl Jungkook a úsměv mu okamžitě opadl. ,,Pojď určitě si to užiješ." řekl zase ten, pro něj, neznámý a dlouze se mu zadíval do očí. ,,Tak dobře." povzdychl si Jungkook. Vážně nevěděl proč těm očím nemohl říct ne, ale neměl moc čas nad tím přemýšlet, protože do sálu vtrhla skupina asi deseti mladých kluků i děvčat.

___

momo


𝘿𝙖𝙣𝙘𝙚 𝙩𝙚𝙖𝙘𝙝𝙚𝙧Kde žijí příběhy. Začni objevovat