Stačil jediný pohled | Sterek [DOKONČENO]

4. ČERSTVÝCH 18 LET

Pohled Stilese:

Už to bude rok co se z mého nej kámoše stal vlkodlak a co znám toho namakance. Dereka. A jop už rok před ním skrývám to že jsem do něj zabouchlej. I když myslím že něco tuší. Přece jenom je to vlkodlak a cítí všechny emoce a podobně. Už několikrát jsem mu to málem řekl, ale Scott mě zastavil. Scott, proč on? Zjistil to. Domyslel si to když pozoroval mé chování v Derekově přítomnosti. Ale co, zatím o tom Der neví tak pohoda. každopádně teď na to nesmím myslet. Připravuji oslavu narozenin. Mých narozenin. Čerstvých 18 let. Přijdu si jak nějaký stařík. Zrovna teď dělám prostírání. No teda dělal bych kdyby mě nevyrušil zvonek. Jdu otevřít a koho nevidím. Scott. ,,Hej, co tu děláš?" řeknu překvapeně. ,,No co asi tupče. Jdu ti pomoct připravit párty!" zaječí až se leknu. ,,Okey, ale nemusíš tak řvát. Je to jen oslava." protočím oči. ,,Jen oslava? Děláš si prdel, že jo? Brácha je ti 18 to se musí pořádně oslavit." zasměje se a obejme mě. Jo Scott je jako můj bratr a já jeho. Známe se dost dlouho aby jsme se považovali za sourozence. 

Už bylo vše nachystané. Bylo přibližně sedm hodin a oslava začíná v půl deváté. Mám tedy ještě hodinu a půl na 'zkrášlení'. ,,Hej Scotty? Jdu se osprchovat a trochu připravit tak né že to všechno sežereš!" zakřičel jsem na něj a u toho se smál. Slyšel jsem jen jak se chichotá, ale nijak jsem to neřešil. Vím že to nesní ani kdyby hlady umíral. Po rychlé sprše jsem si vyčistil zuby, ani nevím proč, trochu si upravil vlasy a navoněl se. Šel jsem do pokoje a vzal si na sebe černé džíny, bílé triko a červeno-modrou kostkovanou košili. Podíval jsem se do zrcadla a musím uznat, takového fešáka nevidím každý den. Jen se tomu zasměju a běžím dolů. Když kouknu na hodiny je čtvrt na devět. Sakra ta sprcha nebyla asi tak rychlá jak jsem si myslel. Slyšel jsem z obýváku zvuky. Podíval se a viděl Scotta jak kouká na televizi. Musel se nějak zabavit. Když mě uslyšel tak se otočil a zůstal udiveně koukat. ,,Co je?" zeptal jsem se se smíchem. ,,Nic jen vypadáš úžasně" usměje se taky a já se trochu zčervenám.

Je devět hodin a už tu jsou všichni které jsem pozval. Scott, Derek, Lydia, Allison, Liam, Theo a Malia. ,,Tak na našeho staříka!" začal Scott s přípitkem. ,,Hele to že jsem tu druhý nejstarší neznamená že jsem stařík." řekl jsem se smíchem. ,,Na Stilese!" řekli všichni a připili si. ,,Ty Stilesi, ty prej skládáš nějaké písničky na kytaru. Nechtěl by jsi nám něco zahrát?" zeptal se Scott. Podíval jsem se na ostatní a ty horlivě přikyvovali. Jen jsem si povzdechl a šel si pro kytaru. ,,Fajn, ale za prvé není to hotové a za druhé se mi nesmějte za ten text. Teď něco řeším a musel jsem to nějak dostat ven." Podíval jsem se na Scotta a ten jen kývl že rozumí. Začal jsem hrát.

(Viz song nahoře -ref.-0:48, btw vím že se to moc ke Stilesovi situaci nehodí, ale mě se song líbí xd - pozn. autorky)

Before I love you, na na na
I'm gonna leave you, na na na
Before I'm someone you leave behind
I'll break your heart  so you don't break mine.

Before I love you, na na na
I'm gonna leave you, na na na
Even if I'm not here to stay
I still want your heart, your heart for takeaway.

Když jsem dohrál všichni na mě překvapeně koukali. ,,Tak co na to říkáte? Není to dlouhé, ale není lehké vyjádřit svoje city do písně, aby to nějak znělo" řekl jsem nervózně. ,,To bylo nádherné!" řekla Lydia a já se usmál. Podíval jsem se na Dereka, který vypadal, že nad něčím přemýšlí. Snad mu to nedojde. ,,A už dost nějakých smutných zaláskovaných písní. Jste tu od toho aby jsme oslavili moje narozky. Takže se pustí nějaká lepší hudba a půjdem slavit!" změnil jsem téma a všichni souhlasili.

,,Heeej co si zahrát nějakou hru!" řekla Lydia a všichni souhlasili. ,,A co?" zaptal se Scott. ,,Co třeba pravda nebo úkol?" navrhl Theo. Všichni souhlasili. ,,Fajn Stilesi jelikož jsi oslavenec tak jdeš první." řekl mi Scott. A jéje. ,,Pravda nebo úkol?" zašklebil se. ,,Bože, tak začneme zlehka. Pravda" řekl jsem a hned začal litovat. Viděl jsem ten jeho ksicht. ,,Žárlil jsi někdy na to že jsem vlkodlak?" zeptal se a já ztuhl. Je pravda, že jsem mu to občas záviděl, ale to spíš jen kvůli hojení a sportu. ,,Noo, jednu chvíli jo, ale pak jsem si uvědomil, že být člověkem je krásná věc. Teda, bez těch všech problémů." řekl jsem a sklopil pohled. Pak jsem se jen na chvíli mrknul na Dereka a zeptal se ho. ,,Dereku pravda nebo úkol?" ,,A jéje, tak úkol." řekl si a já se zapřemýšlel.

Krátký pohled Dereka:

Dal jsem si úkol a věděl že to je blbost. Ale aspoň bude sranda. ,,Máš za úkol políbit toho nejhezčího člověka v místnosti" řekl a já se zarazil. Věděl jsem že to bude praštěný, ale tak moc? ,,Co se stane když to nesplním?" zeptal jsem se. Nechtěl jsem tady přede všema líbat toho roztomilého hnědovláska. Nemůžu ukázat, že se mi ten kluk dostal pod kůži. ,,Ale, alee. No to si budeš muset sundat kus oblečení." odpověděl mi Stiles. Furt lepší než ho tady líbat. Sundal jsem si teda triko co jsem měl a hráli jsme dál. 

Pohled Stilese:

Když si sundal triko myslel jsem, že mi ukápne slina. Ano, už jsem ho bez trika viděl, ale stejně to je úžasný pohled.

Čas plynul, hra se vyvíjela a zacházela do extrémů. Tak například Liam s Theem si museli sundat trika a pak se políbit. Lydia tu musela sedět bez podprsenky a Malia s Allison si museli ustříhnout nějakej kus vlasů. Teď byl na řadě Scott. ,,Tak Scotte, pravda nebo úkol?" Zeptal se Derek. ,,Hm, úkol"  ,,Polib Stilese" řekl a já jelikož jsem zrovna pil se zadusil. Se Scottem jsme jako bratři. To bude divný. A nebo to nesplní a sundá si teď už kalhoty. Protože triko si sundal u úkolu aby se napil ze záchoda. Jenže Scott ne a prostě mě musel políbit že? Když se dotáhl jen jsem zůstal civět do blba. ,,Fajn, ehm Stilesi? Pravda nebo úkol?" zeptal se mě Scott. ,,Úkol" vypadlo ze mě. ,,Sundej Derekovi kalhoty." zašklebil se a já jen otevřel pusu do O. To po mě vážně chce abych Derekovi sundal kalhoty? Si dělá prdel ne? Podíval jsem se na Dereka a zahlédl v jeho očích naději? To doufá že to udělám? No tak přece mě to nezabije. Zvedl jsem se šel k Derekovi. Ten se postavil naproti mě a čekal co udělám. Díval jsem se mu do očí a on mě. Pomalu jsem přesunul ruce k jeho pásku a sundal ho. Rozepl jsem zip a knoflík a začal mu je pomalu sundávat. A to vše za neustálého očního kontaktu. Když kalhoty spadly na zem přinesl jsem mu deku aby si ji mohl přes sebe hodit. Od této doby jsem se snažil Derekovým očím vyhýbat. Nechtěl jsem aby viděl tu touhu po něm. Ovšem vlci v mé přítomnosti cítili moje pocity a tak jsem to nevydržel. ,,Už si půjdu lehnout. Klidně tady ještě zůstaňte a přespěte, ale já jdu. Mějte se" řekl jsem a pádil nahoru.

Po chvíli jsem uslyšel klepání. Po vyzvání přišel Scott a sedl si ke mě na postel. ,,Bylo to tolik cítit?" řekl jsem a věděl že to pochopí. Lehce přikývl. ,,O můj bože. Snad to Derekovi nedojde." ,,Promiň bro, neměl jsem ti to dávat za úkol" začal se obviňovat Scott. ,,Hele to neva, mohl jsem odmítnout a svlíknout si triko" zasmál jsme se.