Stačil jediný pohled | Sterek [DOKONČENO]

3. ÚPLNĚK

Pohled Stilese:

Dnes je úplněk a mám docela strach. Co když mě Scott zabije? Co když mě zabije Derek? Ne, na to nesmím myslet. Ale přece jenom mi vrtá hlavou, proč mě tam chtějí, když jsem člověk. Zas tak mě to neva, chci to vidět a taky, protože tam bude Derek. Nemůžu se dočkat! Zase ho uvidím. Ale ne! Já se vážně zabouch. Ne, ne, ne, ne....Však se známe jen dva dny, to není možný. Proč zrovna já. Achjo, budu to muset nějak vyřešit.

Pohled Dereka:

Dnes se s ním zase uvidím. Nevím proč, ale ten kluk se mi dostává pod kůži. Když ho vidím tak se cítím........Ani popsat to neumím. Musí to znít šíleně. Přece jenom se známe dva dny, ale mám pocit že jsem se do něj zabouchnul. To není možný, nemůže. Nemůžu se zamilovat do kluka kterýho sotva znám. Budu dělat že nic a ono to třeba přestane.

Pohled Scotta:

Dnes je úplněk a já mám strach. Začínám to cítit. Je to silné. A mám strach že někomu ublížím. Jsem děsně nervózní a chodím po místnosti sem a tak když mě najednou vyruší zvonek. Seběhnu dolů a otevřu. ,,Dereku, díky bohu." on se jen usmál a vešel dovnitř. ,,Dnes tě vezmu na jedno místo kde jsem své první úplňky prožíval já." řekl mi a já jen pokýval hlavou. Ještě chvíli jsme tam tak seděli a pak Derek prolomil ticho. ,,Tak zajedem pro Stilese a můžem vyrazit." ,,Počkat, ty chceš brát Stilese sebou? Vždyť mu můžu ublížit." zeptal jsem se ho vyděšeně. ,,On sám říkal, že by to chtěl vidět. Aspoň tě uvidí v plné kráse." zasmál se na mě. ,,Hahaha za břicho se popadám." řekl jsem ironicky. On se protočil oči a vyrazili jsme pro mého kámoše.

Pohled Stiles:

Celou dobu co jsem čekal až mě vyzvednou jsem přemýšlel nad Derekem. Proč? Cítí to samé? Stál by o mě? O takový nic? Z přemýšlení mě vytrhl zvonek. Šel jsem otevřít. ,,Ahoj" řekli mi naráz. Já se jen usmál, zamkl a šli jsme. Ani nevím kudy nebo kam jsme šli, protože jsem pořád přemýšlel na mými city k Derekovi. ,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě najednou Derek. ,,Ale, nad ničím...Jen, ne nic." usmál jsem se falešně. Bylo na něm vidět, že poznal že lžu, přece jenom je vlkodlak a ty cítí snad úplně všechno. Ale nijak to neřešil a já za to byl rád. Zase jsem se zamyslel a při tom narazil do stromu. ,,Kurva, au" zanadával jsem si potichu. Teda aspoň jsem si myslel že to je potichu, ale kluci se smáli takže se mi to asi nepovedlo úplně potichu. Jen jsem se ušklíb a šel dál. Došli jsme k nějaké malé chatce. ,,Tak a jsme tu" řekl si Derek spíš pro sebe. 

Vešli jsme dovnitř a mě se naskytl pohled na různé řetězy, obojky a další na mě dost mučíčí věci. Podíval jsem se na Scotta, byl dost vyděšený. Ani se nedivím. ,,Tak si vyber. Co chceš použít?" zeptal se ho Derek. Mezitím co si tam něco říkali jsem se vydal dál do místnost a prohlížel si ty mučíčí nástroje. Chtěl jsem se jednoho dotknout, ale někdo mě zastavil. ,,To bych nedělal. Je na tom takový jed co tě na nějakou dobu paralyzuje. Používáme je na vlkodlaky, kteří mají problém ovládat vztek." otočil jsem se a uviděl Dereka. ,,Co si používal ty?" zeptal jsem se ho. ,,No ze začátku jsem se nechal jen připoutat, ale když jsem jim utekl tak mě dávali i takovou korunku." a u toho ve vzduchu ukázal uvozovky. Jen jsem kývnul a šel dál. On se ke mě přidal. ,,Ty Dereku, víš že se vůbec nechováš na to jak vypadáš?" řekl jsem mu a on se na mě jen nechápavě podíval. ,,No na první pohled vypadáš jako někdo na koho radši nepromluvíš aby ti neutrhl hlavu. Popravdě jak jsem tě potkal v lese měl jsem z tebe hrozný strach." zasmál jsem se a on se ušklíbl. ,,Ale když jsem tě poznal tak mi přijdeš jako kluk co si toho hodně prožil a potřebuje si to urovnat." řekl jsem mu a podíval se na něj. On se smutně usmál a šel dál. Popravdě jsem ho chtěl obejmout, ale na to si ještě netroufnu. Chvíli jsem tam ještě stál a koukal do blba, když v tom jsem uslyšel zvířecí řvaní. Scott. Napadlo mě a běžel se podívat.

Scott už byl přivázaný k nějaké stěně a svítili mu oči. Měli krásnou zlatavou barvu. O krok jsem se přiblížil a uviděl i tesáky a drápy. Trochu jsem se lekl, ale fascinovalo mě to. Scott byl docela agresivní a snažil se dostat ven. Jedna ruka se mu uvolnila a chňapl po mě. Naštěstí jsem v čas uskočil a nic se mi nestalo. ,,Scotte, musíš si najít kotvu. Mysli na něco co z tebe dělá člověka." říkal mu Derek, ale Scott se choval jako kdyby tam ani nebyl. Pořád se po mě natahoval a chtěl mě seknout. Derek ho uklidňoval, ale nepodařilo se. Za to Scottovi se konečně podařilo no konečně jak pro koho mě seknout. ,,Stilesi!" křikl hned Derek. Začala se mi motat hlava a moje nohy mi vypovídaly službu. ,,O můj bože! To jsem nechtěl" slyšel jsem tak jako kdyby z dálky. Scott nejspíš. ,,Kluci, já už půjdu domů. Ošetřím si to a půjdu si lehnout." řekl jsem jim a odešel z chatky.

Přišel jsem domů. Naštěstí táta nebyl doma. Nejspíš zase pracuje do noci. Šel jsem do koupelny a podíval se do zrcadla. Měl jsem tři celkem velké rány, které vedly skoro přes celý hrudník. Naštěstí to není zas tak hluboký. Ošetřil jsem si to a trochu se opláchl. Šel jsem si lehnout. Ulehl jsem s těžkým dechem do postele, ale to by mě někdo nesměl vyrušit. Slyšel jsem ťukání na okno. Těžko se mi zvedalo, ale zvládl to a šel se podívat kdo to ťuká. Byl to Derek. Otevřel jsem okno a pustil ho dovnitř. ,,Dereku, co tu děláš?" zeptal jsem se. ,,Jen jsem se chtěl ujistit jak si na tom." řekne mi jemně. ,,Jo, trochu to bolí, jinak jsem v poho." odpověděl jsem mu a chtěl si jít sednout, ale on mě chytil za ruku. Podíval jsem se na něj a uviděl jak se mu žíly zbarvily do černa. Když mě pustil už mě to nebolelo. Jen jsem se na něj s úžasem podíval. ,,Víš, dokážeme odebírat bolest." řekne mi jen na vysvětlení. ,,No tak já už asi půjdu." řekne po nějaké chvíli. Ve mě hned hrkne. ,,A nechceš tu zůstat přes noc? Táta je v práci a já tu nechci být sám." řekl jsem bez přemýšlení. On se jen usmál a kývl na souhlas. Šli jsme si lehnout a přinutil jsem ho aby spal se mnou v posteli. Tak jsme si lehli a já po chvíli ucítil jeho paži okolo mého pasu. Jen jsem se usmál a usnul.