~ Night Changes ~ | Niam a Larry |

Part 5

Louis

 S Harrym jsme se šli projít, bez kluků. Kluci nechtěli jít s náma protože jsou líní, takže jdeme s Harrym projít celé město jen spolu. Docela by mě zajímalo co kluci chtějí dělat když vlastně je i docela zima, třeba se dají dohromady. Kdyby jste tam byly s námi tak by jste viděli jak po sobě hladově koukali. 

První jsme šli ke kostelu který byl nedaleko od školy. Byl nad obchodem, takže jsme si šli koupit nějaké jídlo a pití. Já jim a piju zdravě, dobře tak ne ale za pokus to stálo. Koupil jsem si brambůrky a žlutočernej monster, ten je nejlepší. Harry si koupil nějákej pytlík bonbónků a dobrou vodu, neperlivou a jahodovou. 

Když jsme vyšli z obchodu tak jsme šli zase zpět ke kostelu, sedli si tam na trávník a povídali si o všem možném. Byli jsme tam asi hodinu ale vůbec jsme nevnímali a užívali jsme si přítomnoust toho druhého. Po asi té hodině jsme si vzali věci a šli se projít do města, ano je to daleko ale dlouhé procházky jsou zdravé a myslím si že to prospěje nám oboum. To město je odtud přibližně 45 minut pěšky, aby jste si neříkali "Proč ho sakra táhneš 45 minut od domova?", chci ho vzít na Pastýřskou stěnu. 

Uběhlo 45 minut a my už byli skoro tam. Přemýšlel jsem že bych ho vzal do Děčínské zoo ale je to tam moc dětinské bych řekl. Když jsme byli už nahoře, na té Pastýřské stěně, tak jsme si šli koupit malinovku a šli si sednout nekam na lavičku. Ten den jsme už nic dalšího neprošli, protože jsme byli unavení z té cesty. 

Byli jsme tam až do západu slunce. Musím říct že ten den utekl rychle. 

,,Hele Harry..." zadíval jsem se do smaragdově zelených a zároveň do nejnádhernějších očí které patřili právě Harrymu, zároveň se on podíval do mých studánkově modrých. ,,Ano?" trochu jsem zaváhal ale nakonec jsem odpověděl ,, můžu něco zkusit..?" zrudl jsem. ,,No podle toho co, jestli mě chceš zabít tak to nezkoušej" uchechtnul se. ,,Takže můžu..?" ,,Jasně že ano ty trubko". Jemně jsem ho chytil a lehce políbil. Když jsem se odtáhnul tak Harry vstřebával co se právě stalo. ,,Promi-" ani jsem to nedořekl a Harry mě začal líbat, byl to velmi vášnivý polibek plný citů. V bříšku se mi rozletělo snad milion motýlů. Když jsme se odtáhli tak jsme byli oba rudí až na zadku. ,,Jo a nemusíš se omlouvat.." prolomil to trapné ticho. 

Po chvilce jsme si řekli že už půjdeme domů, jelikož se začalo stmívat. Jelikož se bojím tmy tak to nedopadne dobře. Leknu se všeho co se jen lehce pohne a udělá zvuk. Když jsme byli v polovině cesty tak byla už příšerná tma, neviděl jsem na krok. Uslyšel jsem za námi kroky, rychle jsem se otočil ale nikdo tam nebyl. Byl jsem vystrašený a tak jsem chytil Harryho za ruku, ten mi věnoval jen tázavý pohled a pak si uvědomil že se nejspíš bojim a tak mojí ruku pořádně stiskl.

(pozn. autora: né zas až tak moc aby mu zlámat ruku ale chápeme se)

.

.

.

hope you like it, taky po sto letech další part ;]