Flowers from 1970 - český překlad

1.1

George vyšel po schodech před svým domem, držel v ruce klíče a na tváři měl temný výraz.

Jeho sousedé byli docela potichu, tedy až na sem tam projíždějící auto, což mu moc nepomohlo s bojem proti samotě a izolaci. 

Čím tišší to bylo, tím hlasitější byly jeho myšlenky a když vešel do domu, který byl tichý a rozsáhlý, že i padající špendlík by byl slyšet všude naokolo, což jeho hlavu zaplnilo různými myšlenkami.

Pomalu se dotáhl do jeho pokoje v patře, v ruce držel bundu. Hodil klíče na stůl a hodil sebou do postele.

Chvíli čekal, jediný jeho přítel v tu chvíli byla jeho mysl i když né zrovna nejlepší. Vše, co měl byly jeho pochyby a krásná budoucnost, které by docílil, pokud by v minulosti udělal lepší rozhodnutí.

Z ničeho nic uslyšel zvonění z druhé strany pokoje. Kupodivu to nepřicházelo z jeho mobilu, ale starého telefonu, které našel v domě, když se tam přistěhoval. Týdny mu trvalo spravit ten telefon i když to nakonec stejně vzdal. Ale teď ten telefon působil úplně funkční.

Přiběhl k telefonu a řekl: "Ano?"

"Hej, Sape, chápeš to, že guvernér Schlatt dnes dostal infarkt a umřel? To je šílený!" řekl muž na druhém konci.

"Omlouvám se, ale asi máte špatné číslo- Dnes?" zeptal se George zmateně.

"Oh, v tom případě se omlouvám, ale ano, dnes. Všechno je to v novinách." Odpověděl muž, aniž by hovor ukončil i když má špatné číslo.

George nadzvednul obočí, "Máte na mysli guvernéra Floridy - Schlatta?"

"Jo, koho jiného." Odpověděl muž a v tónu jeho hlasu šlo slyšet zaražení.

"Schlatt ale umřel před více než 50 lety" řekl George s jistotou a byl si jistý, že mluví s někým nevzdělaným.

Muž se hlasitě zasmál a řekl do telefonu "Nevím o tom, že by zemřel v roce 1920."

Teď si byl George jistý, že ten muž neumí matematiku. 1920 přeci nebylo před 50 lety.

"Všichni ví, že se to stalo 1970.  Jeho pravá ruka, Jack byl skoro zavražděn den po té." odvětil George.

"Jack? Ale všichni mají Jacka rádi. Je fajn a zrovna teď má proslov, poslouchej." Znělo to, jakoby muž pohnul telefonem a přiložil ho k rádiu.

Rádio šlo sotva slyšet, ale George rozuměl slovům "Je to tragická ztráta."  Definitivně to znělo jako Jack.

George si myslel, že mluví s nějakým šílencem a zavěsil. Přišel k jeho posteli a přemýšlel o telefonátu pár minut před tím, než usnul.