The true king

5

"Zase ty!? Vypadni! Hned! " Křikla jsem po něm a chmátla jsem po vidlých které jsem na něj namířila on jen zývl. Najednou se za ním mihla menší ouška a pak i menší hlava byla o půlku menší než on "oh... Ty jsi přivedl holku? Co tu ale chcete" Zamračila jsem se na něj. On však přesunul zrak za mě a začal vrčet a cenit zuby. Otočila jsem se a uviděla jsem jak ten černý Vlk vychází no... Vykulhává ze stáje "hele! Necháš ho!" Jebla jsem mu vidlema po hlavě a on mě jen propálil pohledem "nepřišel jsem se přát" Ozval se najednou hlas a já koukla na toho bílého který přestal vrčet a jen jako by se mračil na toho černého "ty mluvíš!? " Vyvalila jsem na něj oči "samozřejmě i on umí mluvit " Kývl k Vlkovi za mnou " I ona" Kývl na tu vlčici za sebou. Ja se jen snažila pobrat všechny ty informace, pak jsem jen koukla na vlčka a ten sklopil hlavu "dobře k věci nechci se řvát ani hádat. Jen chci někde schovat tohle škvrně " Řekl neutralně a odstoupil takže jsme viděli na onu vlčici která jen zrakem skákala na každýho z nás a lehce se klepala "jsem tu jen abych ji tu nechal jinak mě její bratr, neboli ten kterýho jsi málem zabila, zabije kdyby se ji něco stalo. " Řekl a koukl na vlčka za mnou "a co mám jako podle tebe říct tátovi když ji uvidí hm!? Hele vy jste mě napadli! I jeho jste napadli! " Ukazala jsem na vlčka a zamračil a jsem se na toho předemnou "málem nás zabijete a chcete pro nás hlídání !? Jako to myslíš vážně!? Sever si tu svou zablešenou prdel a táhni odkud jsi přišel!" Prskla jsem po něm a on mírně zavrčel " Bacha na jazyk vesničanko! Nevíš s kým mluvíš! "  Zařval na mě až jsem se tak lekla a natiskla zády na vlčka. Ten se na mě jen podíval a pak začal vrčet na toho bílého "nech ji být! Řekla ti jen pravdu! Seber svůj vznešený zadek a vypadni! " Ozval se vlček. Oh můj bože on má takový jemný a krásný hlas... "Že to říkáš zrovna ty! Ty pytle blech! " Jen jsem se zamračila a oba jsem plácla po čumáku  "dost! Oba dva! " Zamračila jsem se na ně " A ten bílej si jen odfrkl "no my radši jdeme nebudeme ztrácet čas s někým jako jste vy! Sbohem! " Rozešel se pryč a ta vlčice za ním taky pomalu vykračovala "Natt! Pohni prdelí! " Křikl po ní a ona ho musela doběhnout " Idiot " Odfrkl si Vlk za mnou a já se na něj zamračila "co? " Koukl na mě a naklonil hlavu jako nechápavý stěně. Založila jsem si ruce na hrudi a víc jsem ho propálila pohledem "ajo...ehm... No... Omlouvám se... Bál jsem se promluvit... Nechtěl jsem aby jsi se mě pak bála nebo... Jak to říct... Nebo by jsi z toho byla vystrašená " Zakňučel a sklopil hlavu. Já si jen povzdechla "do stáje hned. Může tě vidět táta a bude to někde. " Řekla jsem a rozešla jsem se k domu abych zjistila jestli je Táta doma. Ano byl už v pokoji a spal jsem ráda že jsem ho neprobudila... To by zase dopadlo... "Ehm... " Ozvalo se za mnou a já se otočila "co je" Koukl jsem na vlčka který se na mě koukal jako ublížený štěně "omlouvám se... " Znovu zakňučel a já ho pohladila po hlavě "neřeš to... Já si to potřebuju srovnat v hlavě jdi si lehnout já půjdu taky tak dobrou" Řekla jsem a odešla jsem do domu, následně do pokoje a do postele kde jsem usnula

Natt pov

"Ehm... Princi? " Kňukla jsem trochu ustrašeně "co je" Zavrčel nabručeně "to ona ublížila Yoongimu?" Zeptala jsem se opatrně a on jen kývl "ano ale to je teď jedno koukni zkus se soustředit a proměň se zpátky " Hned jak to dodořekl tak se proměnil na člověka a já se pokusila udělat to samý "to nejde... Já nevím jak... " Zakňučela jsem "nech toho prostě se soustřeď a proměň se " Řekl znuděně a já se pokusila proměnit a nakonec se mi to povedlo ale zavrávorala jsem a už jsem čekala pád ale zachytili mě něčí ruce které mě drželi kolem pasu. Bylo mi jasné že to byl princ nikdo jiný tu nebyl. Koukla jsem nahoru do jeho obličeje a uviděla ten jeho chladný výraz který říkal že tu nechce být. Rychle jsem vstala a omluvně jsem se na něj podívala "nech toho je mi to jedno jdeme zpátky do paláce tady to nemá smysl" Zavelel a rozešel se zase zpátky

K ránu jsme se dostali do paláce a mě v hlavě hrála pořád dokola jedna věc "uhm... P-princi?" Zase si povzdechl a koukl koukl na mě "jak dlouho jste... No... " Rozhledla jsem se kolem "Vlk " On se jen zamyslel "už od mých třinácti let " Řekl jednoduše "proč? " Nadzvedl obočí "no... Jak dlouho vám trvalo se toto naučit jakoze proměny a tak " On se jen podezíravě na mě podíval "ty chceš abych tě trénoval že" Já na něj vytřeštila oči jak to mohl vědět?! "tomu se říká vlčí telepatie. Slyším tvoje myšlenky pokud je nedokážeš ovládat" uchechtl se a já se zamračila nemam ho ráda "mě nemá spousta lidí rádo" řekl najednou chladně a rozešel se dál "zítra po obědě mě čekej na nádvoří začneme tam se domluvíme co a jak ohledně toho tréninku stejně nemám co na práci" naposled se na mě koukl a pak odešel. to....bylo divný "já vím!" ozvalo se za rohem tak jsem se uchechtla a pak jsem šla pomoct Olivii do kuchyně ale to jsem netušila že tam bude ještě Kook a...no...Oliv seděla na stole, Kook stál mezi jejíma nohama, líbali se a Kook už neměl košili. Líbali se jako by se několik let neviděli.  už jsem chtěla odejít ale uslyšela jsem jak sem někdo jde tak jsem vzala jablko a hodila to po nich. Oba nadskočili a Oliv vykřikla " ja bych vás nechala pokračovat ale někdo sem jde"