The true king

7

Cítila jsem jak mě slábnou nohy a těžknou víčka. Najednou jsem cítila takovou tíhu že jsem zavřela oči a přestala jsem vnímat. Jen jsem cítila jak padám ale žádný tvrdý dopad nepřišel. Někdo mě chytil. 

Skyler pov

(btw berte to že když přehodím pohledy tak třeba teď tak se to děje ve stejným čase jako v království takže Natt šla spát a Sky taky takže uplynuli stejný dny a čas. Pokud nenapíšu že to je nějakou dobu před tím takže když se odehrává pohled Natt tak se odehrává i pohled Skyler jen ho nepíšu snad chápete)

probudila jsem se udělala jsem rutinu a šla jsem do stáje s tím že půjdu s krávama a vlčkem ven. A asi bych měla říct že se vlček choval divně. Vždy seděl na konci lesa a koukal po našem domu jako by hlídal jestli jsme v pořádku a neobtěžoval se zmizet na několik hodin. A dnešek nebyl výjimkou zase byl někde pryč. Dělá mi to starosti je pořád zraněný. "zase tu není" povzdechla jsem si a dala jsem obou krávám provaz na kterým je vodím. 

Chodila jsem s nima po lese a užívala jsem si zpěv ptáků kteří pozpěvovali ale najednou všechno utichlo. Přeběhl mě mráz po zádech. Krávy taky začali nervózně přešlapovat. "klid holky" pohladila jsem obě po hlavě. Najednou se za námi ozvaly zvuky jako by za námi něco běželo. rychle jsem se ohlédla a uviděla jsem vlčka jak k nám běží celej udýchanej. "co je to ti za zadkem hoří?" uchechtla jsem se a on přede mnou zastavil "musíš utéct! Jdou po mě lidi z vesnice. Nechci aby jsi měla problémy." vychrlil ze sebe rychle "tak to ne. Nenechám tě jim napospas. Pojď schovám tě k nám. Táta určitě taky půjde na lov. Takže tam nikdo nebude." řekla jsem a rozešla jsem se rychle i s krávama a vlčkem v patách.

došli jsme do stáje a tam jsem zase vlčka schovala. "zůstaň tu" řekla jsem a šla jsem ze stáje. "SKYLER! JSI V POŘÁDKU?!"přiběhl z lesa táta a já jen nahodila falešný úsměv a kývla jsem. Hned mě začal prohlížet jestli jsem opravdu v pohodě "tatiii nech toho! jsem v pohodě" odstrčila jsem ho "dobře promiň ja jen že celý město se vydalo na lov toho vlka co tu pobíhá. Zase zmizely dvě krávy." povzdechl si "zamči se doma a nevylézej " jen jsem kývla "HEJ STOPY VEDOU TUDY!" křikl někdo a z lesa a začalo se ozývat štěkání psů. Začala jsem panikařit. Pokud vlčka najdou zabijou ho. Rychle jsem se rozběhla do stáje rychle jsem zavřela a nějak jsem je zablokovala. "vlčku...jdou sem musím tě odtud dostat..." začala jsem trochu šílet nechci aby mu ublížili "Sky...klid. Možná mám nápad " 

"Skyler! otevři! vím že ho tam schováváš!" křikl táta a vlček si stoupl před dveře "ublížíš si" smutně jsem se na něj podívala a on jako  by se pousmál. Zavrtěl jen ocasem. Povzdechla jsem si. "jdeme na to" vyrazil dveře a vyběhl ven. Já hned běžela za ním viděla jsem jak jsou všichni na zemi a vlček utíkal pryč ale spolu se psama v patách. "Uteč! Běž!" křikla jsem. najednou mě někdo chytl silně za paži "au! Pusť mě!" křikla jsem na dotyčného. Byl to můj strýc.  "kvůli tobě nám utekl! Jsi s ním! Což znamená že jsi proti nám! Odveďte ji!" křikl a já se hned začala bránit "ne! Nechte ho! On to nebyl! Pusťte mě! " začala jsem křičet. Najednou jsem slyšela jako by se vraceli psi. Ale nevěnovala jsem tomu pozornost dokud se oba muži, co mě drželi a někam vedli,  neotočili a nezačali utíkat. Jen jsem se ohlédla a viděla jsem jak Vlček běží mým směrem. Zastavil na místě přímo přede mnou. "naskoč" štěkl rychle a já tak udělala a nějak jsem vylezla Vlčkovi na hřbet. Chytla jsem se srsti a on se rozběhl zase do lesa "kličkuj mezi stromy! Nemůžou mít šanci tě trefit"  řekla jsem a on tak udělal. Za chvíli jsme je ztratili z dohledu. "kam teď se mnou běžíš?" zeptala jsem se "no...k...já sám nevím...najdeme jeskyni a pak uvidíme. Vím kde je mám hledat " doběhl k menšímu potoku "teď ale ztratíme psi" vešel do toho potoku "drž se" rozběhl se potokem po proudu. "proč běžíš vodou?" zeptala jsem se "protože ve vodě nás nevystopujou" řekl a běžel dál.

 po nějaké době jsme doběhli k nějaké jeskyni. " tak můžeš slézt tady nějakou dobu budeme. Voda je tu pár metrů takže o to se starat nemusíš a jídlo...to když tak nalovím. " řekl a protáhl se "dobře tak si padej lehnou jde vidět že jsi zase utahaný" řekla jsem a zalezli jsme spolu do jeskyně. Co mě udivovalo měla tam jakoby 'hnízdo/pelech' ze sena jako by tu už před náma někdo byl. Ale nijak moc jsem to neřešila a lehli jsme si do toho pelechu kde jsme i usnuli.

Natt pov

probudila jsem se kvůli tomu že mě někdo pohladil po ruce. Otevřela jsem oči a podívala jsem se kdo mě pohladil. "Oliv?" šeptla jsem a ona se na mě hned podívala a usmála se " Natt! jsi vzhůru!" objala mě a já ji objetí nějak opětovala. "c-co se stalo?" odtáhla jsem se "no...neví přesně. Princ tě sem přinesl s tím že jsi omdlela. Což mi připomíná že...bych mu měla říct že jsi vzhůru. Chtěl vědět až se probudíš" řekla a rychle někam odběhla a já si povzdechla. 

po chvíli se vrátila ale nebyla sama. Slyšela jsem zvuk železa. Což znamenalo že jdou i stráže. Takže šel i princ jinak by tu nebyli. "počkejte tu. Hned jsem zpátky" uslyšela jsem princův hlas. "to bude trapas..." povzdechla jsem si a v tu chvíli přišel princ do místnosti "už jsi vzhůru huh" pozvedl jeden koutek do lehkého úsměvu. Já jen odvrátila pohled " ale notak. Takhle se chová k někomu kdo tě chytil aby jsi nespadla a nezranila se ještě víc?" uchechtl se a rozešel se ke mě "ehm...děkuju..." pípla jsem a trochu jsem se začervenala. "ale to není ta věc kvůli které jsem chtěl aby mi řekli až se probudíš" řekl a perverzně se usmál.

__________________________________________________________

eeeeeeeeeeeeeeeeeeeee makarena ＼(ﾟｰﾟ＼)( ﾉ ﾟｰﾟ)ﾉ＼(ﾟｰﾟ＼)( ﾉ ﾟｰﾟ)ﾉ

snad se kapča líbila ale chtěla bych vědět jestli na vás ten postup knihy není moc rychlej jakože se ty vztahy rychle dostávají k sobě atd. Kdyžtak můžete psát nápady co bych tam mohla dát.