𝓿𝓲𝓵𝓵𝓪𝓲𝓷 𝓬𝓪𝓷 𝓫𝓮 𝓰𝓸𝓸𝓭

19.

,,Jsi v pořádku?" ,,Neudělali ti něco?" ,,Jak jsi se dostala ven?" Tyhle otázky se na mě valili jen co jsem vešla do třídy. Naštěstí je zastavil náš učitel.

,,Všichni na svá místa. y/n potřebuju aby jsi nám řekla všechno co víš. Kde mají základnu?" 

,,Nevím..." Odpověděla jsem mu.

,,Jak to, že nevíš? Vždyť se ti podařilo utéct" 

,,To ano, ale...podařilo se mi jen proklouznout oknem. Pak mě našli kluci" 

,,Rozumím. Todoroki, Bakugo kde jste ji našli?" Zeptal se pro změnu jich. Nebudu lhát tehdy jsem začala docela dost panikařit. 

,,Omlouvám se, ale nevíme kde to bylo" řekli jednohlasně. Trochu jsem se pousmála, protože mě podrželi. 

Aizawa se už na nic dalšího nevyptával a začal hodinu. 
Ke konci hodiny my na lavici přistál papírek, ale když jsem se podívala kolem sebe všichni se věnovali hodině. 
Papír jsem rozbalila a přečetla si ho.
Přijď po hodině za školu.

Když hodina skončila vydala jsem se ven.
Došla jsem za školu a opřela se o stěnu.
V tu samou chvíli se přede mnou někdo objevil a praštil mě do hlavy. 

Když jsem se probrala seděla jsem svázaná na židli.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a nakonec si jen povzdechla.

,,Proč jsem tady?" Zeptala jsem se jich.

,,Už dvakrát se nám kvůli tobě pokazili plány. Teď nám, ale už neutečeš" 

,,Shigaraki dochází ti, že venku je plno lidí, kteří mě už teď začali hledat? Navíc ty si myslíš, že tě Dabi nechá?"

,,Nemyslím. Právě proto o tom netuší" Usmála se na mě.

,,Kdo mě vůbec praštil? Tím jste mě naštvali" Zamračila jsem se a někdo se hlasitě rozesmál. Pomalu začal vycházet ze stínu a stále se u toho smál.

,,To jsem byla já."

,,Co?! Urarako od kdy jsi s L.O.V?!" 

,,hm...moc dlouho ne. Asi týden" 

,,A proč?!" Nechápavě a zároveň naštvaně jsem se na ni podívala a jí přestal na tváři hrát úsměv.

,,Kvůli tobě! Nebýt tebe Deku je teď můj! Ale ne on se musí zakoukat do tebe stejně jako všichni ostatní" Přistoupila ke mě a přiložila mu ke krku nůž. ,,Nesnáším tě a nejsem jediná" Lehce mě řízla a tehdy se už u mě objevila Toga. Odebrala mi krev a ránu zalepila. 

,,y/n mám tě ráda, ale musím plnit rozkazy" řekla Toga a ustoupila dozadu. 

Už to jsou dva týdny co tu sedím svázaná. 
Shigaraki sem přijde vždy jednou za den aby mi dal napít a najíst.
Zbytek času sedím jen svázaná na židli.

-Pohled Dabiho-

y/n konečně přišla ze školy a já se na ni hned usmál. 
Přišla k posteli a já se zvedl abych ji mohl políbit. 
Tentokrát mě, ale předběhla.
Do polibku jsem se samozřejmě zapojil, jenže nás někdo vyrušil. 
Otevřeli se dveře pokoje a v nich se objevil Bakugo.

,,Dabi můžeme si promluvit?" ,,O samotě" Dodal a já jen kývl. Odešel jsem s ním do pokoje mého mladšího brášky a posadil se na postel.

,,O co jde?" Zeptal jsem se narovinu

,,S icy-hotem jsme se shodli na tom, že s y/n něco je. Myslím si, že to není ona, ale někdo se za ni vydává"

,,Cože?"

,,Nevšiml jsi si něčeho divného?" Z jeho hlasu šlo poznat jak je naštvaný, protože jsem si toho nevšiml. 

,,No...Ještě týden dozadu měla problém se mnou ležet v posteli a teď je zase naopak moc přítulná, ale to není nic divnýho, ne?"